wikked

Snyder se utrhl ze řetězu a servíruje absolutní destrukci kulis, kde manhattanské mrakodrapy padají jako domečky z karet. Kromě toho ale film nepostrádá ani rozumnou origin story s větším důrazem na osud Kryptonu. Jen škoda, že i na 140minutovou stopáž je chvílemi znát, že by jí větší prostor prospěl. Velká jména ve vedlejších (mini)rolích hrají důstojně a Shannon je jako Zod perfektní. Pozadu samozřejmě nezůstává ani Zimmerova továrna na hudbu. Když přes rameno koukají Goyer s Nolanem, tak jde zkrátka všechno snáz. Osobně jsem rád, že po nedoceněných Watchmenech mohl na velké škále konečně ukázat, co skutečně umí.

Příliš násilná snaha ohromit a "podfouknout" diváky. Což o to, díky Leterrierově dynamické režii těch 118 minut rychle uteče, ale zbude jen dojem nablýskaného pozlátka. Scénář je velmi povrchní - některé prvky příběhu jsou jen tak "pohozeny" kolem, bez většího zájmu a spousta situací samozřejmě stojí na nereálně přesném načasovaní náhodných prvků podle toho, jak je zrovna potřeba. Po úvodním triku se již film ani nesnaží dokázat své ukotvení v mezích fyzikálních zákonů. Nepomáhá ani fakt, že, téměř všechny stěžejní scény si film vyplýtval již v traileru. Z divácky vděčného kouzelnického námětu se určitě dalo vyždímat víc, než tento chudší bratříček Ocean's 11. I přesto je to díky slušné hudbě, režii a ostřílenému hereckému ansámblu celkem zábavný film k nenáročnému chroupání popcornu.

Tak u Refna se stalo očekávatelné a po opojném úspěchu Drive se rozhodl přitlačit na pilu a natočit (zjevně hlavně pro sebe) něco jako poctu Jodorowskému, kde se už rovnou vykašlal na děj a na postavy (nebo spíš jejich prázdné schránky vyjma Matky), které mu slouží jen jako zátiší pro kameru a pečlivě aranžované scény s chvílemi zajímavým hudebním motivem. Artový mix fikce a reality s občasným násilím ale jaksi postrádá něco, čeho by se dalo v závěru chytnout.

Jako celek bohužel žádná sláva, dolů to stahuje množství skutečně podprůměrných segmentů. Za vidění určitě stojí zmiňovaný Dogfight, který je pěkně natočený, ale mám zde trochu problém s nelogickou pointou a faktem, že je obtížné točit se zvířetem, obzvlášť ve slow-mo, což je pak hodně vidět. Mým favoritem je tak Youngbuck, který je nejen výborně natočený, s pěknou pointou, ale má i nejlepší hudební doprovod v podobě úžasné retro písně Power Glove - Vengeance. Za zmínku dále stojí pěkná clay animace Toilet, úchylné Libido a syrové XXL. V další řadě stojí Removed, Unearthed, Pressure a Jidai-Geki. Suverénní dno pak vytírá WTF, Fart, Miscarriage a Zetsumetsu.

Tříaktový "epos" o dvou generacích dvou rodin jejichž osudy se propletly, který se na první pohled tváří jako něco úplně jiného. Bohužel akty mají spíše sestupnou tendenci a naopak vzrůstá předvídatelnost, přesto jde o kvalitní záležitost. Gosling je opět hypnotický. // Febio 2013

Cesta za koupí set-top boxu ještě nikdy nebyla tak zábavná. Typický severský humor v nádherné zasněžené krajině s několika nezapomenutelnými scénami. // Febio 2013

Kvalitně natočený krimithriller, který ze začátku trochu klame tělem a v druhé půli míchá jak s hlavními protagonisty, tak se samotnou pointou příběhu. // Febio 2013

Jak mi Tarantinovo do sebe zahleděné období kolem Kill Billa nesedlo, tak Basterds a nyní Djangem mi dokázal, že je stále mistrem svého řemesla. V nejlepší tarantinovské tradici krvavý, ukecaný a vtipně drsný western, kde opět září celý ansámbl v čele s Christophem Waltzem a těsně následovaný DiCapriem a Jacksonem. To vše je doplněné krásně natočenými scénami a výborným soundtrackem. Jen ten zvláštně rozseknutý konec trochu naruší úžas ve tváři.

Dlouhý úvod k ději, který by se dal shrnout třemi slovy: Run! Run! Run! Rozmělnění na tři díly mi přijde zbytečné a až příliš se to snaží kopírovat šablonu Pána Prstenů, ale přiznávám, že výsledek jsem čekal horší a Středozem je Středozem. Ač "lacině" vizuálně předigitalizovaný, tak útěk ze skřetí hory baví, ale výraznější scény nabité emocemi tu chybí. Riddles in the dark bych vypíchl jako nejlepší moment (což se asi dalo očekávat). Momentálně někde na pomezí lepších 3 až 4*.

Pro mě osobně zklamání, ne takové jako QoS, ale z Bonda se nadobro vytratila jeho bondovitost a nadhled, které mu byly vlastní. Scénář s přímočarou zápletkou skýtá nejednu nelogičnost, nebudí žádné zvláštní emoce jako alespoň Casino (na čemž se podepsala částečně originální, ale dost nevděčná role "bondgirl") a 144 minut je na takové komorní podání až zbytečně moc. Záporák v podání Bardema byl zpočátku zajímavý, ale jeho přehnaná emo vyšinutost s ubíhající stopáží trochu přesahovala únosnou mez. Plusem budiž tradičně solidní úvodní honička a několik throwbacků ke starším bondovkám.