wikked

Netradiční a zajímavě natočený temný thriller se silným začátkem odehrávající se za dvou deštivých nocí. Bohužel mi přišlo, že se tvůrci snaží až příliš držet vyjetou stopu. Důsledkem toho byly chvílemi dost účelové scény, u kterých jsem musel kroutit hlavou. Netlačit tak na pilu, možná bych s podobným vyústěním neměl problém.

Britové nezahálí a po Sherlockovi, Whitechapelu a Lutherovi tu je další minisérie, kde se v tradičně pochmurné atmosféře detektivové pouští do honby za vrahem. Rozjezd je nadějný, až na podivně naroubovaný vztah s krásnou Nataschou McElhone, ale v závěru oproti výše jmenovaným trochu ztrácí dech, co se týče rozuzlení a uzavření děje.

Předlohou jsem nedotčen, nicméně předchozí dva filmy byly jistým příslibem lepších a temnějších zítřků a celkem mě bavily. Musím tak smutně konstatovat, že nechápu z jakého důvodu má tenhle poslední díl 150minutovou stopáž. Je vesměs nudný, roztahaný a patetické scény, které by mi samy o sobě ani nevadily, jsou natočeny takovým stylem, že jsem se v kině musel stydět skoro i já. Většina scén z traileru je ve výsledku buď pruměrná nebo vyloženě zabitá. Sestříhání tak na 115 minut by to myslím sneslo a vypadla by alespoň nesmyslná přestávka, která agonii jen prodlužuje. Váhám mezi 2* a 3* a věřím, že úplný závěr přinese něco víc, než jen "stan-louka-zahleděný pohled do dáli".

Po finále bohužel není jiného zbytí, než snížit hodnocení. Otázky a scénky na efekt se kupily v posledních sézonách až explodovaly v silně antiklimatické finále. Podle mého nezvládnutý průběh šestisezónního kolosu maskovaný pod rouškou tajemna.

Bohužel, prázdný děj a vyloženě trapné momenty zachraňuje jen fakt, že se tvůrci snaží nebrat se vážně a vícero vtipných momentů, které samozřejmě umocňuje skvělý Downey. jenže neutáhne vše sám, film je to pro mě tak naprosto zbytečný a zapomenutelný. Rourkova postava je poněkud dvourozměrná oproti Bridgesovi v jedničce a jediný silnější moment je k vidění už v traileru. Přehrávající Rockwell si užil svoji slizkou postavu a zbytek hvězdného obsazení odehrálo své nutné minimum.

Převod do vyhypovaného 3D je naprostá zbytečnost. Je vidět, že nemá ve filmu žádné opodstatnění a navíc je pak akce jen víc nepřehledná a zbytečně tmavá. Film trochu předčil má očekávání v tom smyslu, že je ještě více hollywoodsky naivní - významné pohledy do očí a k tomu dialogy a pseudoheroické výstupy, ze kterých mi bylo trapně za herce. Opravdu kloudné akce také není mnoho, i když se na plátně skutečně stále něco děje (nebo mi dojem možná jen zkazily 3D brýle). Worthington si tu odbyl svůj akční standard, Gemma se na něj po celou dobu významně dívá z povzdálí a nejvíc sexy je Charón.

Velmi svérázně stylizovaný a explicitní (co se týče nahoty) 140 minutový acid trip, kde "duše" hlavního hrdiny proplouvá dějem a sleduje zbylé osudy přátel a sestry za použití svérazné kamery zpoza hlavy hlavního hrdiny v případě, že se vrací do vzpomínek nebo z nadhledu nad scénou v případě tokijské současnosti. Vše za použití nejrůznějších filtrů, fish-eye kamer a cgi, kde se míhají podivuhodné obrazce nebo třeba taky jen bliká bílé plátno. I samotná kamera proplouvá scénami (ty městské mnohdy záměrně připomínají pouze makety) v podivuhodných trajektoriích a skrz stěny, otvory a světla. V poslední cca 40 minutách ovšem "poletování" zesílí na úkor děje, což je v kombinaci s vyčerpávajícím zbytkem filmu, během kterých si divák "osahal" použité postupy, mírně únavné a začíná se trochu zajídat. Každopádně odvážný krok do prázdna od Gaspara Noé. P.S. Drogy do kina nejsou téměř nutné, protože jsem se cítil podobně i bez nich :)

Mělo to potenciál béčkového andělského masakru, ale vznikla z toho pouze plytká skoro-akce s příšernými dialogy. Škoda Bettanyho a promarněné šance.

Kvůli Brucovi jsem to přetrpěl (a kterému taky patří ona hvězdička), ale kde nic není, ani smrt nebere..

Celkem důstojné pokračování, ktere se vydalo cestou Rec 2. Je tu tedy již poučená hrdinka a o něco více akce na úkor atmosféry. Kromě toho ale přichází několik dalších neduhů, mezi kterými vyčnívá iracionální postava šerifa a zbytečně překombinovaný závěr, který se chce křečovitě zavděčit všemi možnými způsoby.