fyzikus1

Klasická pohádka animovaná originálním, rozpoznatelným stylem režiséra Karla Zemana, chvílemi skutečně strašidelná, rozpadlý mlýn, kde se dějí podivné věci, mladí učedníci starého zlého mistra, kteří se mění v krkavce, výborný dabing (L. Munzar, J. Moučka), nakonec zvítězí dobro – prostě vynikající pohádka pro starší děti (a ani jejich rodiče nebudou určitě zhlédnutí litovat). Dodejme, že krkavec je pták často se vyskytující v evropských pohádkách a že Krkavec se rovněž jmenuje i známá báseň Edgara Allana Poea, kterou ale naši básníci přeložili jako Havran.

Velkolepý seriál o vesmíru, a to především díky strhujícímu projevu hlavního autora a zároveň protagonisty. Tím je Carl Sagan, profesor astronomie, ale především vynikající popularizátor. Jeho živý a přesvědčivý projev demonstrující fascinaci a zájem jak o vědu, tak o mnohočetné kulturní souvislosti zkoumání Země a jejího kosmického okolí byl určitě důvodem obrovské sledovanosti tohoto televizního pořadu v USA. Rozpočet umožnil navštívit místa spojená s výkladem, Carl Sagan prochází například zdařilou simulací slavné alexandrijské knihovny a po chvíli je v dnešním egyptském Asuánu. Filmové záběry reálných přírodních jevů, simulace, kulturní odkazy a v neposlední řadě skvěle vybraná hudba. Vznikla zdařilá syntéza, kdy tehdejší televizní technika (1980) umožnila realizaci nápadů daných širokým spektrem zájmů a znalostí Carla Sagana. A byl to také on, kdo navrhl obsah pozlacené desky s poselstvím lidstva jiným světům, kterou na palubě nese každá ze sond Voyager 1 a 2, obě vypuštěné v roce 1977 tak, aby nakonec opustily Sluneční soustavu.

Pořad o vesmíru, který se navždy vtiskl do povědomí televizních diváků v osmdesátých letech. Tímto pořadem vstoupil Jiří Grygar do veřejného prostoru jako vynikající popularizátor astronomie. Na formátu pořadu má velkou zásluhu scénárista Vladimír Železný. S nezapomenutelným lehkým úsměvem líčí Jiří Grygar někdy překvapivé poznatky moderní astronomie, na první pohled bláznivé teorie vycházejících zejména z teorie relativity. K tomu atraktivní komiksové kresby Káji Saudka a oživení studiové scény např. ve fiktivních rozhovorech Jiřího Grygara s velkými astronomy (v Saudkově ztvárnění). I dnešním mladým divákům možno doporučit ke zhlédnutí třeba jen pár epizod, např. „S tíží je to těžké“ (o teorii relativity Alberta Einsteina) nebo „Věčná elipsa“ (tématem jsou návraty Halleyovy komety, ale je to vlastně tak trochu průchod celým 20. stoletím).

Limonádový Joe je český western, vysoce originální dílo, nenapodobuje zahraniční vzory. Je to komedie, humor má velkou nadsázku, parodie žánru westernu, která ale nikdy nesklouzává k laciným vtipům. Herecké výkony hlavních hrdinů, zejména hlavního záporáka v podání Miloše Kopeckého, jsou nezapomenutelné. Ve filmu je několik písní, které do děje výborně zapadají a přitom tvoří samostatné minietudy. Pokud vás zaujal film, možno doporučit k přečtení i stejnojmennou knihu scénáristy Jiřího Brdečky, která byla filmu předlohou, v tomto případě došlo ke spíše výjimečné situaci, kniha a film se navzájem doplňují, na své si přijde čtenář i filmový divák.

Film se zabývá zásadní událostí politického a společenského života Izraele, kterou byl atentát na předsedu vlády Jicchaka Rabina v roce 1995. Film má spád, zdařile se zde kombinují ryze dokumentární záběry se scénami charakteru hraného dokumentu. Režisér ukazuje extrémně napjatou atmosféru tehdejší izraelské společnosti v souvislosti s mírovými rozhovory, naprosto rozdílný přístup různých vrstev společnosti k vyrovnání se s otázkou palestinské samostatnosti. Jsou zde dobové záběry z demonstrací a pouličního násilí, samotný útok z ruky židovského radikála a jeho pozadí. Hrané části rekonstruují zejména práci komise, která byla ustanovená ke zjištění příčin, kdo a jak selhal při ochraně předsedy vlády.