Mlekarnik

Your average funny Saturday movie. Podle mě to není zas tak úplně špatný. V kostce se jedná o to, že "neatraktivní" ženy (a muži) v tomto filmu jsou neatraktivní pouze pro našeho hlavního hrdinu, ten má problém v hlavě, poznamenán smrtí jeho otce, a chce randit pouze se supermodelkami. Naštěstí mu přijde na pomoc řečník Tony Robbins změnit jeho perspektivu- pomůže mu vidět lidi ihned takové, jací jsou uvnitř. Jako, doslova, on je tak fakt uvidí. To je krásná myšlenka. Zase jeden z typu filmů, který má super zajímavý koncept, podle kterého se pak odehraje klišé příběh (v tomto případě milostný), a sem tam Jack Black udělá vtip, ale nic přeborného. Když si film nepustíte s tím, že budete čekat druhý titanic, tak se budete po tom, co se na obrazovce objeví titulky cítít spokojení, a třeba se i dojmete, jako já. Dobrá pohodovka, na vyšší bodové škále bych jí dál 7/10.

Horor. Je znepokojující, a nenechá vás při sledování v klidu díky všudy přítomné ledově tajemné atmosféře a těžké hudbě. Někdy, když je večer nuda a někdo si chce pustit horor, pustím Vlčí boudu. V prvních pěti-deseti minutách se pak proklínám, co jsem to pustil za blbost. Hlavní postavy filmu působí komicky, zvuk je fakt děs běs, a že tohle má být strašidelný? Ani náhodou. No a pak přejde ten strašný zmatečný úvod, a už jsem zase klidný. Vše je v pořádku a už máte oči přilepený k obrazovce. A hlavou vám šrotuje co se to asi ve "Vlčí" odehrává za děsivou nevyzpytatelnost, a co je s tou "boudičkou" špatně? Někdo může teda nadávat na úplně oblivious postavy studentů, na herectví obecně, a na to, že film obsahuje moralizující prvky. Co si tady čtu ostatní recenze, většina co toto kritizuje, byly recenze napsány kolem roku 2005, a asi chápu, že zrovna tohle moc nefrčelo, protože to bylo prostě všude. Mně to třeba přijde naopak hezké, protože právě toho zase moc v dnešní době nedostanete, a je to tím tak jedinečné. Zkrátka: podívejte se na svízele vašich rodičů na fakt divným lyžáku! No, a jsem možná za tu moralizující tvář trochu rád, protože kdyby se tímhle směrem Chytilová nedala, bylo by to na mě nejspíš až moc silné hororové kafe.

Film, který bych nikdy nikomu z mého okolí nedoporučil. (Pokud jste již viděli Solaris, nebo Zerkalo, asi víte o čem mluvím.) Je šíleně dlouhý, - a nejen to - záběry v něm jsou šíleně dlouhé. Tak dlouhé, že po důkladném prozkoumání každého obrazu jsem se třásl očekáváním, až přijde střih a budu mít zase spoustu času koukat se na obrazovce na něco nového. Dále, přece jenom je to mistr Tarkovskij a u toho je třeba očekávat trošku duševního zážitku, umění, na úkor tempa a konvenčnosti - jenže pouhou krásou filmu jen tak nějakého běžného diváka neuspokojíte. Tak příkladně, kdybych si Tarkovského pustil na telce s mamkou v sobotu večer, dokážu si tak nějak tipnout co by se přihodilo z těchto dvou možných scénářů: Buď by se mamka duchovně povznesla nad životem, se svatozáří nad hlavou a mírem v duši by přijmula obzor něčeho, co postrádá schopnost obohatit pozorovatele intelektuálně, což je mimo jiné právě jedním z argumentů myslitelů, proč by se na to člověk měl dívat --- nebo by u toho usnula, načež po procitnutí by mi vynadala, a už by se semnou nikdy nepodívala ani na počasí po odpoledních zprávách. Jenže u tohoto filmu to není zas tak moc o filmové básni, jako jinde. Tvůrce si pro nás připravil snímek inspirovaný předlohou nejslavnějšího sci-fi díla bratrů Strugackých. A to zní přece prima ne? Vždyť Zónu a Stalkery dnes známe z notorické videoherní série. Film ale nesleduje osudy postav zobrazených v knize, kniha ani film nemají stejný děj a dokonce ani stejné základy. To během filmu poznáte a tato odlišnost je poněkud zásadní, a kouzelná. Slovo "kouzelná" mi v hlavě vyskočilo na mysl během mého prvního sledování, a neopustilo mě do jeho konce. Kouzelná víra. Víra profesora, básníka a diváka.  Pokud o zhlédnutí filmu uvažujete, líbí se vám Stalkerství, Zóna, trpělivě čekejte dokud film nezmění barvy. Pak je to teprve nádhera.  Film mám (nej)raději.