Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Komedie
  • Horor
  • Akční

Recenze (8)

plakát

Těžce zamilován (2001) 

Your average funny Saturday movie. Podle mě to není zas tak úplně špatný. V kostce se jedná o to, že "neatraktivní" ženy (a muži) v tomto filmu jsou neatraktivní pouze pro našeho hlavního hrdinu, ten má problém v hlavě, poznamenán smrtí jeho otce, a chce randit pouze se supermodelkami. Naštěstí mu přijde na pomoc řečník Tony Robbins změnit jeho perspektivu- pomůže mu vidět lidi ihned takové, jací jsou uvnitř. Jako, doslova, on je tak fakt uvidí. To je krásná myšlenka. Zase jeden z typu filmů, který má super zajímavý koncept, podle kterého se pak odehraje klišé příběh (v tomto případě milostný), a sem tam Jack Black udělá vtip, ale nic přeborného. Když si film nepustíte s tím, že budete čekat druhý titanic, tak se budete po tom, co se na obrazovce objeví titulky cítít spokojení, a třeba se i dojmete, jako já. Dobrá pohodovka, na vyšší bodové škále bych jí dál 7/10.

plakát

Vlčí bouda (1986) 

Horor. Je znepokojující, a nenechá vás při sledování v klidu díky všudy přítomné ledově tajemné atmosféře a těžké hudbě. Někdy, když je večer nuda a někdo si chce pustit horor, pustím Vlčí boudu. V prvních pěti-deseti minutách se pak proklínám, co jsem to pustil za blbost. Hlavní postavy filmu působí komicky, zvuk je fakt děs běs, a že tohle má být strašidelný? Ani náhodou. No a pak přejde ten strašný zmatečný úvod, a už jsem zase klidný. Vše je v pořádku a už máte oči přilepený k obrazovce. A hlavou vám šrotuje co se to asi ve "Vlčí" odehrává za děsivou nevyzpytatelnost, a co je s tou "boudičkou" špatně? Někdo může teda nadávat na úplně oblivious postavy studentů, na herectví obecně, a na to, že film obsahuje moralizující prvky. Co si tady čtu ostatní recenze, většina co toto kritizuje, byly recenze napsány kolem roku 2005, a asi chápu, že zrovna tohle moc nefrčelo, protože to bylo prostě všude. Mně to třeba přijde naopak hezké, protože právě toho zase moc v dnešní době nedostanete, a je to tím tak jedinečné. Zkrátka: podívejte se na svízele vašich rodičů na fakt divným lyžáku! No, a jsem možná za tu moralizující tvář trochu rád, protože kdyby se tímhle směrem Chytilová nedala, bylo by to na mě nejspíš až moc silné hororové kafe.

plakát

Stalker (1979) 

Film, který bych nikdy nikomu z mého okolí nedoporučil. (Pokud jste již viděli Solaris, nebo Zerkalo, asi víte o čem mluvím.) Je šíleně dlouhý, - a nejen to - záběry v něm jsou šíleně dlouhé. Tak dlouhé, že po důkladném prozkoumání každého obrazu jsem se třásl očekáváním, až přijde střih a budu mít zase spoustu času koukat se na obrazovce na něco nového. Dále, přece jenom je to mistr Tarkovskij a u toho je třeba očekávat trošku duševního zážitku, umění, na úkor tempa a konvenčnosti - jenže pouhou krásou filmu jen tak nějakého běžného diváka neuspokojíte. Tak příkladně, kdybych si Tarkovského pustil na telce s mamkou v sobotu večer, dokážu si tak nějak tipnout co by se přihodilo z těchto dvou možných scénářů: Buď by se mamka duchovně povznesla nad životem, se svatozáří nad hlavou a mírem v duši by přijmula obzor něčeho, co postrádá schopnost obohatit pozorovatele intelektuálně, což je mimo jiné právě jedním z argumentů myslitelů, proč by se na to člověk měl dívat --- nebo by u toho usnula, načež po procitnutí by mi vynadala, a už by se semnou nikdy nepodívala ani na počasí po odpoledních zprávách. Jenže u tohoto filmu to není zas tak moc o filmové básni, jako jinde. Tvůrce si pro nás připravil snímek inspirovaný předlohou nejslavnějšího sci-fi díla bratrů Strugackých. A to zní přece prima ne? Vždyť Zónu a Stalkery dnes známe z notorické videoherní série. Film ale nesleduje osudy postav zobrazených v knize, kniha ani film nemají stejný děj a dokonce ani stejné základy. To během filmu poznáte a tato odlišnost je poněkud zásadní, a kouzelná. Slovo "kouzelná" mi v hlavě vyskočilo na mysl během mého prvního sledování, a neopustilo mě do jeho konce. Kouzelná víra. Víra profesora, básníka a diváka.  Pokud o zhlédnutí filmu uvažujete, líbí se vám Stalkerství, Zóna, trpělivě čekejte dokud film nezmění barvy. Pak je to teprve nádhera.  Film mám (nej)raději.

plakát

Leon (1994) 

Film Leon je dle mého jeden z nejautentičtějších, když přijde na vyobrazení života nájemných vrahů. Osamělý, rutinní život vedený člověkem, ze kterého za léta vyhrožování a zabíjení nepohodlných lidí vyprchala většina lidského citu. Jeanu Renovi v tomto legendárním filmu pomůže mladá Natalie Portman objevit v sobě i něco jiného než desítky let špinavé práce odklízeče. Leon brzy zjistí, že život je daleko víc než to, a v průběhu filmu se z mlčenlivého zabijáka stává člověk s vášní. Za zhlédnutí rozhodně stojí jak příběh přátelství těchto dvou postav, tak i pan herec Gary Oldman, který zde dokonale zahrál jak policejního antagonistu, tak i jeho grandiózní maniakální projevy. Nádherný film, plný špičkové herecké dovednosti, jak od světových, vyspělých herců, tak od třináctileté Natalie (vše nejlepší k narozeninám!).

plakát

Koralína a svět za tajnými dveřmi (2009) 

Neil Gaiman, výborný knižní autor, napsal poutavý děj vhodný pro celou rodinu, plný zajímavé zápletky, napětí a tajemna. Podle předlohy se vzápětí objevil tento animovaný film, a musím říct… wow! Jeden z nejlíp animovaných snímků co jsem kdy viděl. Po zhlédnutí filmu samotného, který byl úžasný a vřele doporučuji, jsem si ještě musel pustit nesčetně moc „making of“ videí, protože samotná animace toho filmu je neuvěřitelná. Vše co vidíme na obrazovce, jakýkoliv detail, někdo s péčí udělal, a to se musí odměnit! Studio LAIKA si tímto udělalo velmi dobré jméno a nejde ani popsat jak moc se těším na další díla.

plakát

What Did Jack Do? (2017) 

Krátký snímek plný prvků, které jsou od pana Davida Lynche téměř duchovním podpisem. Absurdní situaci, kdy detektiv vyslýchá opičáka podezřelého z vraždy, doprovází typický Lynchovský humor se spoustou čerstvých hlášek. Dialog je zajímavý a nechybí v něm perličky jako např. obvinění opičáka ze členství v komunistické straně a další inteligentní konverzace. V době kdy opičák začal zpívat, jsem věděl, že tento film je na úrovni velmi kladného hodnocení. Jediné na co si můžu postěžovat je snad budget, někdo by měl Lynchovi do ruky vrazit pár milionů, abychom mohli vidět, kam se za ta přibývající léta posunuli jeho myšlenky v plné palbě bez hranic. Lidem, kteří mají rádi jeho díla, vřele doporučuji, báječná zkušenost.

plakát

28 dní poté (2002) 

Nádherné kontrasty v průběhu děje. V první třetině filmu jste obeznámeni s tím, že život, který jste žili před pár týdny, už žít nikdy nebudete. Pomalu se loučíte s problémy civilizovaného světa. Společně s pár lidmi, které ani neznáte, procházíte pusté, zaneřáděné ulice, sem tam utíkáte před hrstkou děsivých nakažených, kteří z vás chtějí sežrat vše, co drží na kosti, a celé dny se snažíte jen přežít. To se ale změní, v průběhu děje najednou sedíte v přírodě a děláte si piknik s lidmi, co již nejsou pouze spolu-přeživší, ale vaši přátelé. Cpete se rozinkami a konverzujete s ostatními. Ti vám přes vaší plnou pusu nerozumí, ale smějí se, protože tak vypadáte komicky. Poprvé vidíte vaše parťáky se usmívat, a teď se dokonce smějí i nahlas. Vidíte, jak na louce vedle vás spolu pobíhají čtyři koníci, skoro jako rodina. Jste dojatí. Již pouze nepřežíváte, ale skutečně žijete. Dochází vám, že váš život, ani celý svět, není ještě zatracen. Nyní máte naději. Co všechno uděláte pro to, abyste ji uchránil? Tento film udělal úplně všechno, za co mu nemám vůbec žádný problém dát pět hvězd. Do dvou hodin filmu stihnul vytvořit dobré pouto mezi postavami a divákem, nechal mě trnout při vyvrcholení děje, a dal mi konec, co mne plně uspokojil. Z filmu jsem si odnesl nejen krásný zážitek, ale i nádhernou hudbu, kterou pánové filmu vybírali a tvořili, se znalou péčí. Těším se, až se na něj někdy v budoucnu zase podívám.

plakát

Requiem za sen (2000) 

Zvláště těžký film na sledování, ale to není žádná náhoda. Tvrdý náraz všech postav v závěru filmu není předramatizování tragického konce po depresivním rozpadu snů každého z účastníků závislosti. Tohle je realita, tohle jsou drogy, tohle je závislost. Tohle je váš requiem, pokud se ztratíte ve vlastních činech. Od začátku filmu byla závislost vlak, který nabírá na rychlosti, a čím dál tím hůře se brzdí. Konec čeká na všechny, kteří do toho vlaku nastoupí, či ho nechají rozjet příliš daleko, to je jasná myšlenka tohoto filmu. Dle mého názoru by ho měl vidět každý, ještě před tím než se odpoutá k vlastnímu životu, to aby objektivně věděl, že závislost je štěstí na dluh, a nejefektivnější zabiják.