Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Animovaný
  • Komedie

Recenze (17)

plakát

Vřískot 6 (2023) 

Po nečekaně dobrém pátém dílu jsem se na další pokračování této kultovní slasherovky velice těšil a tento rok jsem se konečně dočkal. V jádru stále zůstává starý dobrý Vřískot, který je plný meta prvků a nebojí se parodovat ostatní horory v podobě klišé postav a jejich absurdnímu chování. Kdykoliv se na scéně objeví Ghostface, tak se jedná o zábavnou a částmi i vtipnou podívanou, na kterou musí být každý fanoušek této franšízy zvyklý. Zasazení děje do přelidněného New Yorku byla za mě skvělá volba a lze to vidět v některých scénách např. scéna v metru. Tento strach postav i na veřejných místech s masou lidí dodává filmu nové možnosti a nápady na vyvražďovací scény. Takto zpracovaných scén bylo ve filmu ale málo a celkově se zdá, že New York nebyl využit do maximálního potencionálu. Postavy jsou jako skoro v každém hororu jednoduché a nezajímavé. Snaha o emoce ve vztahu hlavních postav byla opravdu nízká a tato linka neměla ve vyvrcholení filmu žádnou sílu a spíš vyzařovala neoriginalitu (možná to tak tvůrci zamýšleli, ale mě to kazilo pocit z celého filmu). Konec byl až moc přeplácaný plot armory až to chvílemi přestávalo dávat smysl a já si říkal, jestli náhodou nekoukám na béčkový film. Pro fanoušky Vřískota to je povinná záležitost, jinak se jedná o průměrný horor, který je jako každý jiný a po tomhle filmu si myslím, že by si Ghostface už možná zasloužil odpočinek.

plakát

Loupež ve velkém stylu (2017) 

Co se stane, když obsadíte 3 filmové legendy do komedie o bankovní loupeži, která je provedena chudými seniory? No při lenivém zpracování dostanete bohužel tento film. Samotný námět i obsazení značí dobrou zábavu, ale zrovna ta při lehce dětinském humoru a nijak okořeněnému ději zbytečně upadá. Na druhou stranu se tu a tam objeví opravdu zábavné scény, které fungují pouze díky hlavnímu triu herců, u kterých jde vidět, že si role náramně užívají. Další menší střípek kvality se zjevuje v soundtracku, který je hravý, skromný a hlavně chytlavý, takže z celého filmu vzpomínám hlavně na něj. Je veliká škoda, že se z toho stal průměrný film, který hraje na jednoduché koncepty a nesnaží se vymyslet něco nového nebo aspoň zkrášlit klišé vtipy. Ale takové filmy se holt točí a budou se točit i nadále, jelikož při nízkém rozpočtu stejně zlákají běžné diváky.

plakát

28 dní poté (2002) 

Jeden z kultovních průkopníků zombie žánru s rychlými zombie / nakaženými, ze kterého pocházejí proslulé scény z vylidněného Londýna. Právě ona první polovina filmu v Londýně a poté i na cestě z něj je to nejlepší co ve filmu uvidíte. Když se na plátně objeví agresivní nakažení, tak jde většinou o zajímavé scény, které jsou díky zvukům a kameře nepříjemné a napínavé. S příběhem to není zas tak horké, ale k filmu to bohatě stačí. Kámen úrazu přichází od druhé poloviny, kdy začíná příběhová linka s vojáky, která je v mnoha ohledech předvídatelná a společně s nepropracovanými postavami se stává i nudnou. Strach z nakažených i samotní nakažení úplně vymizí a my zůstáváme s jednodimenzionálními charaktery, kteří opravdu nestačí, aby film utáhly. Od filmu jsem měl vysoké očekávání, a to hlavně kvůli dobrým ohlasům hororových fanoušků, a proto jsem byl poté vcelku zklamaný a naštvaný, protože půlka filmu byla skvělou podívanou. Na druhou stranu je i přes svůj nízký rozpočet a slabou druhou část stále solidním filmem.

plakát

Cesta (2009) 

Další příklad toho, že lze udělat věrnou adaptaci, která si ponechává stejnou kvalitu jako její předloha. Film exceluje v zobrazení ponuré atmosféry zničeného světa, a to jak díky realistickému vizuálu, tak i díky hudbě, která v knize samozřejmě nemohla být, ale zde se stává krásnou třešničkou na dortu. Příběh je jako v knize velice komorný a jednoduchý, hlavní postavy ztvárňují spíše lásku a dobro, kterého už v tomto světě moc nezbylo, alo to nijak neubírá na jejich charakteru. Scén bez dialogů je ve filmu mnoho a společně s pomalým tempem příběhu by mohly velkou část lidí odradit, ale to nevidím jako chybu, nýbrž jako nedílnou součástí McCartneyho ztvárnění apokalypsy. Takže pokud jste fanoušci knihy nebo chcete vidět pořádnou dávku depresí nebo asi nejrealističtější zobrazení apokalypsy, tak mohu tento snímek jen doporučit.

plakát

Tetris (2023) 

Už z traileru vypadal Tetris jako zajímavý film, ale nečekal jsem, že bude taky strašně zábavný. Snímek zobrazuje boj o prodejní licence, který se vede hlavně na území dřívějšího SSSR. Ze začátku se to může zdát komplikované (hromada licencí, mnoho kupních stran), ale po čase vás film přes příběh a problémy hlavní postavy dostane do obrazu a vy si pak už jen užíváte vše ostatní, co vám může tato drama komedie nabídnout. Jednou z těchto věcí jsou například nápadité 8bitové scénky a občasné propojení reálného světa s pixelovým vizuálem, nebo třeba hravá režie a skvělý soundtrack, který vás vrátí v čase. Jen škoda, že nastolené dynamické tempo narušují lehce zdlouhavé scény o problémech lidí za komunismu, které měli nejspíše hrát na emoce, ale pro mě se staly nejslabšími částmi. Nakonec jsem si film velice užil a mile rád doporučuji tento menší skvost od Apple TV+.

plakát

Papežův vymítač (2023) 

Gabriel Amorth byl opravdu zajímavý člověk a natočit o něm film byla určitě dobrá volba. Hlavním pilířem celého snímku je bezpochyby úžasná hlavní postava, kterou skvěle ztvárnil oscarový herec Russell Crowe. Škoda jen že to celé musel táhnout sám, jelikož jsou další postavy silně nevyužity a některé zase byly na plátně častěji, než by měly být, protože na děj neměly žádný dopad. Když se ale přeneseme přes postavy, tak nám už zbývá jen průměrný příběh, který je ale i přes svoji jednoduchost zábavný. Velkým zklamáním je zakončení, které se lehce topí v klišé a zbytečně epickém CGI vizuálu, který místy vypadá opravdu zle. I přes očividné chyby jsem z kina odcházel spokojen. Kdyby si ale scénář víc hrál s budováním atmosféry a zkrotil akční hollywoodské zakončení, tak bych možná odcházel i nadšen.

plakát

Šestý smysl (1999) 

M. Night Shyamalan nasadil vysokou laťku už v začátku své kariéry a zatím se mu jí ještě nepodařilo překonat. Šestý smysl je opravdu úžasný snímek, který dokázal krásně zestárnout a stále se drží mezi nejlepšími horory všech dob. Od filmu bych ale nečekal klasický horor, protože nepracuje na bázi jumpscarů nebo na krvavých scénách, ale na komorném a silně emocionálním příběhu ztrápeného chlapce, o kterého se máme celou dobu bát. Tento strach o hlavní postavu funguje díky bezmoci nevinného chlapce, který je pomalu ničen tíhou své schopnosti vidět mrtvé. Celková pointa filmu, další vedlejší témata a finální zvrat se se zajímavým námětem bravurně doplňují, a to je jen jedna z mála věcí, která ukazuje, že je scénář geniálně napsán. I z hlediska filmařiny to je pastva pro oči a já se nemůžu nabažit dlouhých nesestříhaných scén, které přidávají na napětí a estetičnosti. Za zmínku stojí i hravá kamera, která se i nadále objevuje v ostatních Shyamalanovo filmech. Takže pokud jste ještě Šestý smysl neviděli, tak byste to měli napravit, protože se jedná o excelentní záležitost, která vás i odmění za vícero zhlédnutí.