krvavamera

"James Whitney natočil samostatně filmy Yantra (1950-1955) a Lapis (1963-1966), rovněž ovlivněné spiritualitou a východní mystikou, ve kterých redukoval základní skladebný materiál na jednotlivé body, popřípadě čistě barevné filmová okénka. Yantra znamená údajně v sanskrtu stroj - chápaný jako velký kosmický stroj. James zde pracoval klasickou animací okénko po okénku, využíval solarizace a dalších náročných laboratorních zpracování. Cílem bylo vytvoření meditativního filmu, obdobně jako v následujícím filmu Lapis, jehož název odkazuje ke kameni mudrců a který je čistou filmovou mandalou." (Martin Čihák, Ponorná řeka kinematografie. NAMU, Praha 2013. s. 113)

"Od roku 1966 spolupracoval s firmou IBM na počítači System 360, na němž vytvořil Permutations (1966), jeden z prvních filmů považovaných za umělecké dílo realizované plně pomocí počítače." (Martin Čihák, Ponorná řeka kinematografie. NAMU, Praha 2013. s. 113) http://www.youtube.com/watch?v=BzB31mD4NmA

"Kolem roku 1957 zakoupil části starého vyřazeného protiletadlového kanonu M-5, včetně jeho řídící jednotky, a sestrojil mechanický analogový pracomputer umožňující programovaně natáčet animace. Sám John Whitney označuje toto zařízení jako cam machine nebo také animation machine. Mezi lety 1958-1966 vytvořil pomocí tohoto mechanicko-optického zařízení řadu komerčních zakázek, mezi jinými například animované obrazce pod úvodními titulky filmu Vertigo (1958) Alfreda Hitchcocka. Toto zařízení umožňovalo komplexní systém pohybů kamery, případně rotací a posouvání snímaných předloh, množství variací pro práci se závěrkou, na zařazování filtrů i dalších originálních technických vymožeností. Film Catalogue datovaný rokem 1961 je jakýmsi vzorníkem rozličných postupů realizovatelných pomocí cam machine. Přestože tento film nemá žádnou dramaturgickou stavbu a je opravdu jen katalogem rozličných možností, byl později prohlášen za filmové dílo (víceméně s Whitneyovým trpným souhlasem)." (Martin Čihák, Ponorná řeka kinematografie. NAMU, Praha 2013. s. 112/113)

"První společné filmy bratří Whitneyů Five Film Excercises (1943 až 1944) jsou variacemi a permutacemi jednoduchých tvarů a jejich kompozičních řešení v rámci obrazové plochy, doplněných syntetickým zvukem (tzv. Infrasonic sound) realizovaným na speciálním zařízení, které zkonstruoval John Whitney. Jde o jedno z nejoriginálnějších spojení obrazu a zvuku v absolutním filmu." (Martin Čihák, Ponorná řeka kinematografie. NAMU, Praha 2013. s. 111/112)

http://www.tudou.com/programs/view/PvmbCzO1q48/ "V polovině čtyřicátých let se Fischinger setkal s kurátorkou Guggenheimovy nadace Hillou Rebayovou, která mu zajistila finanční prostředky pro realizaci jedinečného díla Motion Painting No. 1 na Bachův Braniborský koncert č. 3. Fischinger vytvořil tuto jednáctiminutovou "filmovou malbu" v průběhu devíti měsíců postupným malováním na plexisklovou desku o rozměrech 18 x 24 palců. Film Motion Painting No. 1 představuje nový krok v jeho tvorbě nejméně ve dvou směrech. Jednak je celý obraz řešen staticky a veškerý pohyb se odehrává v ploše postupným nanášením barev. Obraz, který maloval, snímal průběžně okénko po okénku filmovou kamerou. A za druhé, Fischinger zde řeší novým způsobem vztah mezi obrazem a hudbou, neboť zcela opouští své tradiční "synchronní spojení obrazu a hudby". Obrazové proměny nekopírují přesně rytmické změny v hudební skladbě, nýbrž vytvářejí jakési paralelně jdoucí linie svázané vnitřním vývojoem tématu, a nikoli vnější prvoplánovou proměnou rytmickou. Přestože film byl při premiéře v Art Center of Design v Los Angeles přijat s takovým nadšením, že si diváci okamžitě vynutili opakování projekce, Hilla Rebayová odmítla další podporu ze strany Guggenheimovy nadace, neboť film se jí zdal "nepřesně synchronní"." (Martin Čihák, Ponorná řeka kinematografie. NAMU, Praha 2013. s. 95)

http://www.tudou.com/programs/view/1b6wAr7knYw/

"Po úspěchu Komposition in Blau následovala nabídka od firmy Paramount a Fischingerův odchod z Německa, kde byly jeho filmy označeny za "zvrhlé umění". Ani ve Spojených státech ale však vzhledem k názorovým rozdílům se Fischingerovi nedařilo. Film Allegretto (1936-1943), vytvořený pro Paramount, zůstal vlastně jakýmsi torzem původně rozsáhlejšího projektu." (Martin Čihák, Ponorná řeka kinematografie. NAMU, Praha 2013. s. 93)

http://www.tudou.com/programs/view/kBpPBtQ48v0/ "V obdobní práce na komerčních zakázkách pro cigarety Muratti vytvořil Fischinger dílo klíčové povahy Komposition in Blau (1935), realizované na předehru Veselých paniček windsorských Otty Nikolaie. V tomto filmu se Fischinger dokonce odpoutal od plochy a vytvořil jej animací prostorových útvarů (barevných krychlí, válců, ploch rotujících podle symetrické osy ap.). William Moritz spatřuje v použitých motivech polaritu mužského a ženského principu, napětí mezi aktivitou a pasivitiou, jež vrcholí v závěrečném finále evokujícím údery do vodní hladiny (nebo snad pokus o penetraci?). V každém případě tu lze nalézt určitý moment tvarového erotismu, který se zcela explicitně vyjeví ve studii Organic Framents o šest let později." (Martin Čihák, Ponorná řeka kinematografie. NAMU, Praha 2013, s. 92)

Promítaný samotným tvůrcem na 12. Přehlídce animovaného filmu v Olomouci (www.pifpaf.cz)

Promítaný samotným tvůrcem na 12. Přehlídce animovaného filmu v Olomouci (www.pifpaf.cz)