triatlet

Herecky přesvědčivé. Bohužel studiovou šeď znásobují retropasáže.

Mít příběh o 20 minut a 10 policajtů míň (nebo aspoň naopak), tak by byl i koukatelný. Mínus za hudební doprovod.

Scénář je neoriginální, ale herecké výkony potěší.

Taškařice odpovídájící tomu, že scénárista spadl z višně. Potěší píseň Karla Černocha.

Velkolepá oslava válečných hrdinů. Příběh možná není úplně věrohodný, ale jako diváka si mě opakovaně podmaní stěžejní dramatická válečná linie, která je občas uvolněna vtipem . Navíc herci dokonale vystihují postavy. Základní motivy přátelství (Sláma - Barča, Sláma - Vojtíšek) nebo lásky jsou zpracovány citlivě. Nejsilnější scéna přichází při prolínání pohřbu Sysla (Fiala) a "amnestie" Machatého (Kaiser). Rámcové vyprávění z lágru je zvoleno velmi dobře.

Herci se sice snaží, ale zpracování předlohy je spíš víc surrealistrické než vesele pohádkové.

Rámec karetního mariáše v podobě podvádějících čtyř mušketýrů je celkem nudný. I vzhledem k tomu, že pachatel je víceméně jasný od chvíle, kdy poprvé promluví. Kouzlení pokučíka Bláhy (Hanzlík) je sice nepřesvědčivé, ale vzhledem k dramatickému finále vtipně vypointované:-)

Hlavní hrdinka je výborně charakterizovaná, navíc ji Ivana Chýlková zahrála přesvědčivě. A zdárně jí sekundovali Vojta Kotek i Ondřej Sokol. Některé scény opravdu pobavily. Závěr reflexivně nellisovský skoro výletovský.

Příběh přináší silná místa nejen při scénách s dětmi (převýchova), ale i při líčení vztahů mezi dospelými: "Zbabělče, teď teprve jsem ráda, že spolu nemáme žádné děti."

Snímek lze vnímat buď jako nechtěně geniální inspiraci pro páně Trošku, nebo jako odpad skládající se z nesourodé snůšky vtipů s rádoby neotřelými záběry na vesnici. Ze sledu "vtipů" - kabela s jablky --> ve vlastní posteli s cizí ženskou --> koupel na dvoře --> zábava = dorty, piva, tanec - zaujme snad jen Brodského Sláveček, koncertující králíkům, nebo hodinu ležící ve studené vodě ve vaně...