Anianna

Stypkovy písně jsou sdělné, mají velkou emoční sílu a spolu s jeho hlasem jsou prostě nádherné. Chápu Davidovy přátele, že na jeho památku chtěli vytvořit klip. Povedl se. Ale David Stypka tam není...

Jojo, vzpomínám na doby, kdy jsme se v paneláku všichni bratřili. Když nebyla máma doma, seděla na kávě vedle nebo nad námi nebo až v pátém patře. A když naši do večera pracovali, postaral se o nás kdokoli v domě. Naštěstí se závistí v té naší panelákové komunitě zkušenost nemám. Jestli to nebylo tím, že jsme byli všichni stejně chudí. Nebo stejně bohatí? Spíš bohatí, protože přátelství bohatstvím je. Tentokrát mě Dietl překvapil, povídka nekončí happyendem.  Výborná Merunková.

Ano, Joža Uprka je často označován jako náš nejznámější moravský malíř nebo ještě úžeji - nejznámější malíř jižní Moravy. Umělec tak talentovaný, že svou tvorbou nezaostává za Muchou, A. Slavíčkem, Maroldem... silná generace to byla. Vystavoval v Americe, francouzský sochař Rodin ho na Moravě navštívil.  On ale po slávě netoužil a bohužel je jeho jméno i dnes pro řadu kulturně nastavených lidí velkou neznámou. Z filmu pochopíme proč. Ze všech svých studií, stáží a cest se stále vracel domů, do moravské vesnice, aby zaznamenal život prostých lidí. Uprka si svou pouť životem písemně zaznamenával, v dokumentu z jeho zápisků čte již zesnulý Lubor Tokoš (výborný herec a taky malíř). Čte procítěně a kdyby se při jeho slovech neukazovala ta podmanivá barevná díla, tak bych se zavřenýma očima poslouchala. Tak poutavě Uprka vzpomíná a tak procítěně Tokoš čte. Vzpomínání a ukázky z děl jsou trochu potlačeny písněmi folklorního souboru, což mi bylo líto, protože si Uprka zaslouží větší pozornost. Je vlastně dost smutné, že snímek vznikl jen díky malířově pravnučce.