sirrgulo

Na první pohled by se zdálo, že se jedná o další puberťáckou komedii. Hlavní hrdina se super velkým nosem je sice inteligentní a čeká ho studium na univerzitě, ale tím jeho obzory končí, v životě si užil možná tak svého kamaráda, věčně zapírajícího svou sexuální orientaci. A tak netradičně vyzná lásku své vyvolené. No nejprve díky své nervozitě sice jedná celkem trapně a přehnaně, ale nakonecm jak snímek plyne, se hlavní hrdina při povídání se svou láskou uklidní a začne být fajn. Hayden je opravdu moc pohledná, ale co mě hlavně zaujalo, je fakt, že se vše netočí kolem sexu a snaze zbalit tu nejhezčí helku jen kvůli tomu, naopak hlavní hrdina jí má opravdu rád a tak i konec mi přišel být trošku netradiční.

A další hřebíček do mé pomyslné rakve Diane Keaton. Nemohu si pomoc, ale prostě mi nesedí a role až přehnaně aktivní matky, která se snaží přetvořit život dcery k obrazu svému, aby nedopadl jako její vlastní se mi nelíbila. Přehršel histerických a uřvaných hádek, zpěv překládán do češtiny (jistě za to si můžu sám, že jsem na film nekoukal v originále) a přehrávání každou chvíli. Rádoby vtipné scény s pornem na netu nebo nezvladatelným synáčkem (z toho ale vyroste pěknej spratek) i různé jiné. To ne, takhle podle mě romantická komedie nevypadá, i když celé mužsko ženské osazenstvo nebylo špatné, nakonec výsledek nijak nedokázali zachránit. A tak jediné na co si druhý den vzpomenu je hezké pozadí Piper Perabo ze scény z úvodních několika málo minut a to je asi něco vážně špatně.

Musím říct, že jsem se příjemně bavil a to i na druhé podívání. Zapnul jsem si Tenkou červenou linii a o reklamu přepl na Mr. Johnsona no a už u něho zůstalo. Děj sice není převratný a je jednoduchý jako postava Václava. Jenže jednoduchost je jediné co sdílí. Ani ne hodinka a půl uteče opravdu rychle. Jim se na Veroniku dívá moc hezky a ona mu to oplácí nesmělým, ale okouzlujícím úsměvem. Jsou fajn dvojice. No ale Vondráčkovou si mohli odpustit. Její hysterický výstup byl celkem trapný.

Závěrečný pohled na město. Zatmívačka a začátek titulků. Ještě několik desítek sekund sedím a koukám na zčernalou obrazovku, na které se objevuje jedno jméno za druhým. Režisér, herci a pak všichni ostatní, které ani člověk nevidí, ale bez nich by nic nevzniklo. Dvě hodiny před tím začíná snímek. Lester vypráví o vrcholu svého všedního, nudného dne, který na něho čeká ve sprše. Postupně se objevuje na scéně několik dalších postav. Zbytek rodinky. Šílená manželka ženoucí se za kariérou a lehce podivná dcerka. Sexu chtivá kamarádka a zvláštní noví sousedé s despotickým taťkou vojákem a dalším podivínem, který nejen že točí vše co vidí ale ještě prodává trávu. V následujících téměř sto dvaceti minutách mají všichni důležitou roli a snímek se ubírá k finále, které jsem si představoval úplně jinak. Závěrečné scény (nemyslím za sebou sestříhané záběry, ale hádky) vyvrcholý do velmi zajímavého konce. Konce, ve kterém se ukáže tragická stránka všech výše zmíněných a předcházející celkem zábavné výstupy Kevina Spaceyho najednou zanikají pod tíhou finále.

Je smutné, co si příroda přichystala pro obyvatele New Orleans. Podobné přírodní katastrofy jsou prostě hrozné a nikomu bych je nepřál. Příběh o rozhodnutí jednoho středoškolského trenéra basketu pokračovat v hraní a účastnit se blížící sezony je úctyhodný. Hlavně je to pravda. Jenže zatím co snímek skvěle ukazuje skutečné záběry řádění Katriny, na hřišti nám toho obsazení herci moc nepředvedou. Nejhezčí akce je tak až skutečný záběr v titulkách. Navíc Forest Whitaker se sice snaží seč mu síly stačí, motivačně řve na své svěřence, ale v roli trenéra basketbalového týmu mi moc neseděl.

Nevím, co Joeovi na tom burákovém máslu tak chutnalo, možná u nich dělají lepší, než se dá sehnat u nás, ale od chvíle co jsem ho viděl se lžičkou obalenou burákovým máslem v puse, jsem prostě musel tuhle "dobrotu" ochutnat, protože je jako mimi, které právě dostalo něco moc sladkého co má moc rádo. Třeba cukrovou vatu. Jestli nic jiného, snímek dokáže na něco opravdu nalákat. A co teprve čajové sušenky, z kterých na ruce staví šikmou věž.

Hezká ukázka faktu, že demostrace začínají často s dobrým úmyslem. Lidé se snaží na něco upozrnit, něco změnit. Co udělají Ti, kterých se to týká? No to moc dobře známe z televizních novin a hezky nám to připomene i Vzpoura v Seattlu.

Will Smith běhá, střílí, bourá. Jenže tentokrát Will Smith nehláškuje, nesnaží se být zatraceně vtipný. Tentokrát má Will Smith své mindráky a také důvod, proč nevěří plecháčům. Po několika akčních komediích, kde hlavně mlel pusou je tu snímek, ve kterém začíná více hrát než jen vtípkovat. Přichází změna k lepšímu Willu Smithovi (i když už tu samozřejmě byl Ali a Neptřítel státu).

Jedinkrát jsem navštívil pražské kino Světozor. Bylo to právě kvůli Dívce s perlou. Důvod byl prostý. Chtěl jsem vidět v dalším filmu Scarlett Johansson. Možná i kvůli ní jsem byl po prvním shlédnutí naprosto unešený. Navíc mám rád trošku výtvarné umění, takže pro mě další důvod k podívání. S odstupem času a po ještě jednom shlédnutí už dokážu být ke snímku kritický a nějaké neduhy bych určitě odhalil. Dobový Delft ale vypadá moc hezky.

Úder kladívkem do oka. No takovému vtipu se ani náhodou nezasměju. Pár podobných hloupých srandiček film sice ještě nabídne, ale jinak jsou Simpsonovi celkem fajn výletem na plátna kin. Homer to zas pěkně podělá, aby vše napravoval. Vše ubíhá celkem rychle. A já? Já jsem se buď smál nebo si říkal co za vola (nebo voly?) mohlo tohle vymyslet.