Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (242)

plakát

Gambler (2008) 

Pohodová odreagovačka. Pokerové prostředí je přitažlivé a v každé jednotlivé hře je vždy kus napětí. Bylo fajn, že i pro neznalce byla v rychlosti vysvětlena pravidla, že vždy jsou dobře vidět karty a vy si tak můžete jednoduše odůvodnit, kdo jak proč hrál. Trochu mě mrzelo, jak často v klíčových okamžicích vyhrávalo čisté štěstí proti silnějším kartám. Samozřejmě to tak čas od času bývá, ale přesto se mohli trochu více zaměřit na taktiky a různé triky. Příběh je průměrná přímočará cesta s malým očekávaným zvratem, ale naštěstí je to tak krátké, že vás to ani nestihne nějak výrazně naštvat. // 55%

plakát

Gigantický (2008) 

Mám rád tento typ filmů. Obyčejní lidé obtěžkaní neobyčejnými životními břemeny. Se svými vlastními životními cíly, se svým vlastním náhledem na svět a svým vlastním způsobem, jak se s tím světem vypořádat. Už jen samotná Zooey Deschanel je vždy zárukou nějakým způsobem zajímavého filmu nebo přinejmenším zajímavé role a ani zde jsem nebyl zklamán. Otázky, proč hlavní hrdina zrovna chce adoptovat čínské dítě, proč jeho brácha nevěří ženám, proč jeho táta nechápe, že někdo nemá sekretářku, proč otec jeho přítelkyně chodí stále k doktorovi se zády i když s nimi údajně nic nemá a další podobné, mi přijdou absolutně mimo. Každý z nás je jiný, má své vlastní obavy a své vlastní myšlení. Jsem rád že se takové filmy stále točí. Dávají člověku pocit, že ne každý musí být normální(Ona taky většina lidí není, i když by si to třeba zoufale přála), že se s tím dá žít a že to ve skutečnosti nemusí být něco špatného. Jen je potřeba se nesmířit s osudem, který vám ostatní přidělí a pokusit se "plavat". Jediné co mě mrzí, že to nebylo pořádně dotažené. Spousta náznaků a načrtnutých cest, ale žádné pořádné vyvrcholení. Ale možná už jsem pouze zblblej z průměrné filmové tvorby a klasické hollywoodské výstavby příběhu, tak, jak se na mě každodenně hrne ze všech stran. // 70%

plakát

Gran Torino (2008) 

Celý tento film je vlastně uplně stejný jako jeho hlavní postava. Je až nezdravě přímý, nikde se nevykrucuje a s ničím se nepáře. Je nebezpečně klidný a přesto silný v každičkém okamžiku. 90%

plakát

Happy (2008) 

Opravdu nevím jak bych takhle šílenou osobu rozdejchal v reálném životě.

plakát

How to Be (2008) 

Tak tenhle pokus moc dobře nedopadl. Osmdesátipětiminutový snímek se zdál delší než mnoho dva a půlhodinových filmů. Ne, že by mi nějak vadil herecký projev Pattisona, popravdě jsem ani nevěděl, že umí takto hrát, ale jeho postava, stejně jako zbytek dalších, byly neskutečně iritující. Každou čtvrthodinku jsem bojoval s tím to vypnout a dokoukat jindy. Roli doktora jsem absolutně nechápal. To jeho neustálé objevování se kdekoliv, nebylo vůbec vtipné, bylo absurdní. V rámci filmu obecně sice dost neoriginální, ale jediná užitečná myšlenka tohoto snímku je, že člověk musí přestat fňukat, spoléhat se na ostatní a jednoduše se zapřít a něco se svým životem udělat sám. // 35%

plakát

Chlapec v pruhovaném pyžamu (2008) 

Film, jehož název spolu s plakátem se nakonec ukázal jako nejsilnější součást celého díla. Ještě ničím nezkažený pohled dítěte, které židovský vyhlazovací tábor vidí jako farmu a vězeňské uniformy jako pruhovaná pyžama. Se silnou myšlenkou, která mě už sama o sobě dostala do potřebné nálady jsem čekal i silný film. Všechno to ale bylo až moc sterilní. Málo lidské a jiné špíny, málo šoků, málo emocí celkově a (spoiler!) až na zvrat konečný (který je mimochodem cítit na míle daleko) zoufale málo akce a napětí. A to ještě nehledě na uvěřitelnost, která v některých částech příběhu dost nepříjemně kulhala. Nedotažené. // 60%

plakát

Igor (2008) 

Animace fajně temná, myšlenka ďábelských vynálezců celkem pěkná, nabízející spoustu možností seberealizace. Kámen úrazu je ale v tom, že Igor není moc vtipný. U moderních animáků už jsem si tak nějak zvyknul na to, že většina hlášek a komických kousků leží na vedlejších postavách a ze Scampera a Briana opravdu občas něco vypadne, ale není toho tolik, aby to aspoň z části vyvážilo k uzoufání nudnou hlavní linku s Igorem a jeho výtvorem. // 45%

plakát

Jen na sex (2008) 

Některé ty scény a rozhovory jsou tak absurdní a zároveň všední, až si člověk říká, že jo, tohle fakt může být jedna z těch slátanin, co život dokáže zplodit. Uvěřitelnost. To je kvalita, kterou tento snímek má a která tak zoufale chybí většině dnešních romantických dramat/komedií. // 75%

plakát

Králíkova pomsta (2008) 

Na animák s disneyovskou grafikou tam je nějak velké množství mrtvých. Hezká oddychovka, ale nic převratného. Klasické schéma osmdesátek. Naštvanej řízek si to po ztrátě svých blízkých vyřídí se všemi zlouny. Aspekt toho, že to je animované by šel využít i lépe. // 60%

plakát

Madagaskar 2: Útěk do Afriky (2008) 

Hlavní dějová linie zobrazující strasti čtyř hlavních zvířecích postaviček je tolikrát vylouhované klišé, že i české telenovely by jim mohly závidět. Popravdě jsem si pohrával s myšlenkou, že by je tam mohli ti lovci hned zezačátku všechny i s tou potrhlou babkou vystřílet a dát tak prostor tomu, co dostává tuto křeč do nějaké rozumné úrovně koukatelnosti. Tučňákům, opicím a králi Julienovi. Ti by totiž narozdil od všeho ostatního snesli i dost přísná měřítka. 45%