Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (242)

plakát

Lucy (2014) 

Rychlá devadesátiminutová sci-fi akce se zajímavým námětem a překrásnou Scarlett Johansson. V to jste možná doufali, když jste na tento titul narazili. Devadesát minut to má, ale i přesto to stihne nudit. Rychlé by si to přálo být, ale přesto to má čas na prokládání děje dokreslujícími dokumentaristickými záběry, aby divák skutečně věděl, co se mu říká. Akce byla všehovšudy jedna a tu už jste viděli v traileru. Scarlett krásná je, ale dle cool představy osvíceného genia se chová jako robot a všehovšudy mi byla lhostejná stejně jako jí bylo lhostejné celé bezprostřední okolí. Nikdo se tu nechová logicky, nic nedává smysl a vlastně celý film je úplně zbytečný. // 30%

plakát

The Battery (2012) 

Jeremy Gardner je můj nový hrdina. O filmu jsem předem nic nevěděl, promítání bylo naslepo a úvodní scéna nasvědčovala nějaké nezávislé drama o jakési ztracené existenci. Když ale skončila, už jsem měl naprosto jasno. Takhle se mi do vkusu a nálady dlouho nic netrefilo. Pro každého kdo má rád prosluněné roadmovie, kdo se někdy ocitl v situaci, kdy se absolutně všechno podělalo a po ruce zbyla pouze láhev alkoholu a kamarád v podobném srabu. Pro každého, kdo je schopen problémy valící se ze všech stran řešit lehnutím si do trávy a pozorováním pohybujících se mraků. Pro ty, kteří si alespoň jednou položili otázku: "Jak je vůbec reálně možné, aby se mi něco takového stalo?". Pro milovníky absurdního humoru, písničkových soundtracků a zejména pak osamoceného tancování v obýváku. No a pak pro ty, kteří si standardně uprostřed konverzace uvědomí, že jsou nejspíš asi z úplně jiného světa. Blíže k realitě než se na první pohled může stát. Fascinovalo mě, jak se z lehké sluneční komedie často stávalo psychologické drama, z kterého mrazilo více než z leckterého hororu. Prosím sequel. // 90%

plakát

Zajatci předměstí (2011) (TV seriál) 

Tak trochu guilty pleasure, kvůli povaze a barvě vlasů hlavní hrdinky. Taky tak trochu hraná Daria. Dokud je to o konfrontaci chytré cynické holky zvyklé na normální život ve městě s šíleným panoptikem předměstí (převážně zpočátku), tak je to dobré. Slušný počet vydařených vtípků, absurdní scény, oddychovka na pobavení. Navíc tam je Alan Tudyk a ten je výborný všude. Jakmile ale seriál začne zabředávat do klasických mezilidských vztahů typických pro všechny teenage seriály, jde všechno do kytek. Tessa se trochu příblíží jim, oni se trochu přiblíží jí, všichni jsou najednou normální, řeší nesmysly a hlavně jsou nudní. // Druhá série bohužel pokračuje v trendu nastaveném koncem té první. Navíc se rozhodli z Tudyka udělat ufňukaného loosera. Ach jo. Poslední díly trochu zabrnkají na dramatickou notu, ale nevim nevim, jestli mě to přesvědčí ke skouknutí další série. // Nejoblíbenější postava: Tessa // 1.série: 60% // 2.série: 40%

plakát

Pařba v Bangkoku (2011) 

Hlavní problém oproti prvnímu dílu je v tom, že se s hlavními hrdiny již nelze moc ztotožnit. U jedničky člověk sedí s kámoši a každou chvíli si říkáte, že jo, tohle je typické, takhle se v určité fázi kocoviny cítím přesně taky. Je to sice trochu šílené, ale to koneckonců reálné flámy bývají také. U dvojky ale všechno už od začátku jde do extrémů. Jak se titul snaží překonat sebe sama, tak veškeré situace nadsazuje až do nestravitelných křečí. Většinu těchto "absurdně vtipných" situací jste navíc viděli už někde jinde a i přes několik zdařilých vtípků tak druhá část Hangover padá do šedého, tak trochu nudného, průměru.

plakát

Zvonilka a Velké hry (2011) (TV film) 

Z Velkých her mě bavily jen a pouze samotné hry, jinak je to klišé nad klišé. Všechno předvídatelné od začátku až do konce. Postavy i vztahy mezi nimi bez výjimky modelové. Já vím, je to pro malé holčičky a ty jsou nenáročné, nicméně když to změřím se Ztraceným pokladem, který jsem viděl chvíli potom a který je ze stejné serie a tedy i pro stejnou cílovou skupinu, nemůžu než konstatovat, že toto je o dvě třídy slabší. // 50%

plakát

Zvonilka a ztracený poklad (2009) 

Nemilosrdně umluven čtyřletou neteří pouštím náhodný díl Tinker Bell. A ještě s dabingem. Přestože byl můj přístup skrz na skrz skeptický, jsem nakonec příjemně překvapen. Po trochu pomalejším začátku, kdy jsem škodolibě čekal, až se něco pokazí, to začne svížně odsýpat. Dobrodružná stránka je opravdu dobrodružná a překvapivě občas i překvapivá. Sem tam problikne dobrý vtípek. Nikdo nemůže přehlédnout, že to je hlavně pro holky, roztomilostí se tu sype více než kouzelným prachem, ale ani já jsem se rozhodně nenudil. Musím pochválit i výborný soundtrack a tím nemyslím typické Disneyho zpívánky. Pokud jste v podobné pozici jako já, nebraňte se příliš Zvonilce, dá se to v pohodě přežit a hrozí, že se budete dokonce slušně bavit. // 70%

plakát

Tělo jako zbraň (2007) (TV pořad) 

K vytvoření přehledu o bojových uměních ideální. Pochopíte jejich základní myšlenku, prohlédnete si jejich charakteristické techniky, zjistíte odkud pocházejí a možná se i něco přiučíte. Je třeba to ale brát trochu s rezervou. Protože v každém díle se naši dva hrdinové dostanou do přísně střežené výcvikové základny, případně někam, kam nikdo jiný mimo nativní bojovníky nikdy nevkročil, vždy se bojuje proti jednomu z nejlepších v daném bojovém umění, atd. Já tomu po chvíli přestal absolutně věřit a bral to jako nutnou součást marketingu. Také je otravné neustálé opakování děje, případně všudypřítomné vsuvky, co uvidíme za chviličku. Vycpávkový 14.díl jsem pak po shlédnutí už dříve v různých dílech viděných 10min fastforwardoval. // Nejoblíbenější díl: Silat - Bill Duff tam dostává pěkně po čuni // Hodnocení: 65%

plakát

Zapomenutý ostrov (2008) 

Nějak jsem pořád čekal, až to opravdu začne a ono to najednou skončilo. Nim's Island ve výsledku nemá žádný příběh, vše je tu trochu nakousnuté, ale nakonec se to vždycky nějak vyřeší samo. Dostanete tři víceméně nezávislé příběhy, kde pouze ten malé Abigail Breslin je alespoň trochu zajímavý a dává lehce přičuchnout k dobrodružnému filmu. Butler spravující loď a cestující Foster mě teda akorát nudili a rozpačitý závěr tomu taky nepomohl. // 45%

plakát

Milenec je zločinec! (2008) 

Komedie u které jsem se ani jedenkrát nezasmál. Dokonce nevěřím, že by se vícekrát než jednou zasmáli i děti na základní škole, přestože na této úrovni zhruba byly obsažené vtípky. Nablblé postavy ztvárněné přehrávajícími herci mě nutily neustále koulet očima. Vedlejší postavy jsou do jedné imbecilové posedlí postavou Meg Ryan, které to už ani nesluší. Je to dokonce ještě větší blbost, než ukazuje hodnocení. A to už moc níže klesnout nelze. // 20%

Reklama

Reklama