Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dobrodružný

Recenze (242)

plakát

Hráči (1998) 

Karty, procenta, výpočty, to vše váš mozek počítá automaticky, už si na to navykl. Na vás už pak je jen srovnat to s tvářemi a reakcemi vašich protivníků. A to vám přeci taky vždycky šlo. S takovými schopnostmi se to pak hezky hraje a tak není divu, že vaše sebevědomí stoupá. Stoupá tak dlouho, dokud vás zcela nezaslepí a nakonec v jedné partičce s mafiánským Rusem nepřivede na mizinu. Jó, po takové sprše si jeden rozmyslí, jestli v kartách pokračovat. A tak by místo pokeru Mike mohl do konce života jezdit s náklaďákem. Jenže Worm je venku z kriminálu a že bychom si s ním nedali ani jednu partičku? To bychom starému parťákovi ze školy neudělali. Worm ty karty zase tolik neumí, zato ale má rychlé ruce a zná spoustu triků. Jo a abychom nezapomněli, dluží deset táců našemu starému kamarádovi Rusovi. Takže co Miku uděláš? Právničina a láska nebo starej kámoš a karty? // Výborné duo Norton&Damon 75%

plakát

Daria (1997) (seriál) 

Čas od času Daria pronese opravdu geniální hlášku, která by se měla zarámovat a pověsit na krk příslušným obětem jejího verbálního útoku. Bohužel ale také podstatnou část její znuděné existence na Lawndale High působí jako namyšlený pozér, který se za každou cenu snaží vypotit 'vtipný' komentář na jakoukoliv situaci. Působí to nepřirozeně a, což je mnohem důležitější, často je to dost nuda. Ostatní postavičky jsou stereotypní, ploché, bez jakékoliv tvůrčí myšlenky. To byl zřejmě účel, nicméně vzhledem k tomu, že dokážete s neomylnou přesností odhadnout, jak bude kterákoliv z nich reagovat a víceméně i co přesně řekne, jejich jediný příspěvek do mlýnku je nadhazování Darie. A ta mě teda zatím moc nepřesvědčila. // Vy všichni co tu citujete podle vašeho názoru ty nejlepší hlášky ze seriálu, nepřijde vám, že pro ostatní právě tyto nejlepší části ničíte? // Nejoblíbenější postava: Jake Morgendorff // 1.série: 55%

plakát

Pták Ohnivák (1997) 

Trochu moc promíchané, hodně málo uvěřitelné(i v rámci pravidel pohádek). Tvůrci se sem snažili nacpat co se dalo, ale bohužel jim pak nezbyl čas se u něčeho aspoň na chviličku zastavit.

plakát

Klub odložených žen (1996) 

Nebudu lhát. Sem tam přišla dobrá hláška, občas jsem se pousmával, jak jim to pěkně nandali, ale těchto světlých momentů bylo prostě málo. Povětšinou je to fňukání nad tím, jak jim manželé hrozně ublížili a jak je ten svět hrozný. A to je nuda. Příběhy všech tří dam jsou navíc skoro přes kopírák včetně jejich mužských protějšků. Nicméně pokud se opravdu nudíte, odpoledne se tím zaplácnout dá.

plakát

Ace Ventura: Zvířecí detektiv (1994) 

Vtipnost této komedie stoupá úměrně počtu piv a přátel, s kterými se na ni koukáte. Vzhledem k její povaze vás vůbec nemusí trápit pokud přijdete třeba v půlce. Ideální výběr na různé afterparty. Skvělá oddechovka a typický zástupce Carreyovské komedie.

plakát

Princezna ze mlejna (1994) 

Prosluněná, roztomilá, optimistická pohádka, na kterou se vždycky znovu rád kouknu. Není tam jediná scéna, jediná postava, které by se dítě mohlo bát. Můžete to vidět podesáté a budete se stále stejně přiblbe usmívat. Jedna z mých nejoblíbenějších novodobých pohádek.

plakát

Poslední skaut (1991) 

Tak jsem si to po zhruba osmi letech pustil znovu s tím, že dneska už to budu brát jako průměrnou akční oddechovku. Zdejší hodnocení jsem bral s rezervou kvůli všeobecně panující nostalgii vůči podobným hitům z dané doby. Děj, počínaje už hned první wtf scénou je dost churavý a jde víceméně akorát o to, dostat našeho (anti)hrdinu do co největších sraček a sledovat jak se z nich dostane. Všechny rádobychytré a objektivní řeči stranou, dostává se z nich způsobem, který divákovi (a často i padouchům) nenechává žádnou šanci zachovat si vážnou tvář. Smál jsem se od začátku až do konce snad nad každou větou, která z hlavní dvojky vypadla. Přemýšlel jsem, jestli byl za posledních 5 let natočen film s podobně drsným a zároveň vtipným hlavním hrdinou. Nic mě nenapadlo. Teď abych všechny ty filmy s Willisem sháněl znovu. // 90%

plakát

Kocourek se vrátil (1988) 

Ten pán si ji určitě ve skrytu duše chtěl nechat. Vždyť ta kočička se ani moc nenamáhala. Nevěřil bych, jak moc se dokážu zasmát na takhle dokola se opakujícím ději. To je ta lidská škodolibost.-)

plakát

Zjizvená tvář (1983) 

Tony Montana je bezcharakterní šmejd, kterému jsem nefandil ani chviličku. Jde jak býk kupředu a je mu jedno co válcuje. Jestli to jsou obyčejní pěšáci, jestli je to jeho šéf, obchodní partneři, manželka, kamarádi, je mu fuk kdo to odnese, on se neohlíží. Jde tak dlouho, dokud už nezbude nic, po čem by mohl šlapat. Až pak se zastaví a zjistí, co ho to stálo. Bezkonkurenční Al Pacino. Opravdu si nedokážu představit žádného jiného herce, který by s tak lhostejnou tváří dokázal tak věrohodně fuckovat vše okolo. Nicméně ke konci začnete pociťovat, že film už je zkrátka příliš dlouhý, nic závratného se neděje a tam, kde vše mělo zachraňovat velké finále se vše naopak kazí. Tu Rambo přestřelku si Scarface nezasloužil. 75%.

plakát

Kopretiny pro zámeckou paní (1981) 

Shlédnuto náhodou při relaxaci na horách. Takhle nějak jsem si vždycky představoval obsah červené knihovny. Občas jsem až koulel očima nad přiblblými dialogy, rádoby vtipnými a rádoby roztomilými hláškami hlavní krásky. Nebudu lhát, sem tam je to film i vtipný, ale spíše omylem. Asi tak, jako když se smějete nad něčí tupostí. Z velké části je to dáno jeho stářím, kdy ještě nikoho netrápilo, že v romanci primárně určené pro široké publikum puberťaček všichni už v patnácti bez problému chlastají a hlavní vztah je právě mezi holkou ukončující základní školu a doktorandem z vysoké. Z podobných nesmyslů zřejmě mladé dámy berou své představy. // 40%