lena60

Příběh neurotického a v běžných životních situacích komicky působícího intelektuála Lennyho, který začne pátrat po matce svého adoptivního syna Maxe, se rozeběhl ve skvělém tempu. Zpočátku jsem se bavila opravdu královsky, pak přišlo bohužel u Allenových filmů už tradiční zvolnění a útlum, aby výsledný dojem vylepšila opět úsměvná závěrečná tečka v podobě náhodného setkání Lennyho se svou milenkou Lindou po pár měsících...3,5

Vynikající experiment, kdy se před námi vyvíjí jeden lidský život od samotného konce(smrt) až k začátku(dětství). Stěžejním bodem filmu jsou dialogy, které díky tomu, že se odvíjí pozpátku, jsou poněkud absurdní, ale často taky velmi komické. Snímek náročný na pozornost, ale určitě stojí za to, během koukání ji udržet.

Ani slůvko navíc nepadne v této neobvyklé kuchyňské studii mezi dvěma postaršími pány. A přesto je vtipná, zábavná, originální, prostě severská...

Tvrdit, že jsem se během promítání Nestydy chvílemi třeba i nebavila či nesmála, rozhodně nemůžu. Ovšem to velké prázdné NIC, které ve mně zůstalo po skončení filmu, Hřebejkovi tentokrát už neodpouštím...

Vybičovaná emocemi a zcela ztotožněná s postavou hlavního hrdiny, bych se v závěru zachovala pravděpodobně trochu jinak. Ač jsem člověk bez násilnických sklonů, přála jsem si, aby se Erik za všechny křivdy, které na něm a jeho nejbližších kamarádech páchali spolužáci, krutě pomstil. Nu, nestalo se, což považuju za jedinou skvrnku na tomto jinak vynikajícím filmu o domácím násilí, šikaně na střední škole, ale i nově vzniklém přátelství mezi dvěma studenty, kteří statečně bojují proti přesile agresivních vrstevníků.

Zaujal mě námět filmu(život několika párů v komunitě pod jednou střechou). Po slibném začátku ovšem přišlo sklouznutí k průměrnosti, přestože se to ve filmu jen hemží postavičkami, které se více či méně liší od běžné společnosti.

I tato Allenova sci-fi komedie trpí poměrně velkou nevyrovnaností. Vynikající scény(například ta s obrovským banánem a jahodou, vyměňováním hlav kuchyňským robotům, se samotným Allenem, ukrývajícím se v magickém orgasmátoru či vítězícím jako Miss Montana v soutěži o nejkrásnější dívku...) jsou často proloženy hluchými, nudnými až trapnými pasážemi. Hlavně v první polovině filmu mi příšerně lezla na nervy upištěná role přihlouplé slečinky Luny, kterou jinak skvěle zahrála Diane Keaton. Zjišťuju, že filmy z nejranější tvorby Woodyho Allena nejsou asi úplně mým šálkem čaje...

Zlinfest 2008 6. 6. : Film inspirován skutečnou událostí, pohlíží na život v sektě Svědků Jehovových. Mladá dívka Sára, vzorná a oddaná členka sekty, se seznámí s Teisem, který však tuto víru nevyznává. Rázem se stane černou ovcí, zavrženou nejen společenstvím, ale i celou svou rodinou...

Sedm povídek. Z nich podle mě čtyři vynikající(Co je to sodomie?, Proč mají některé ženy problémy s orgasmem?, Jsou výsledky výzkumu v oblasti sexu přesné?, Co se děje při ejakulaci?). Za každou z nich tedy dávám jednu hvězdu. Zbylé tři povídky ovšem srážejí můj celkový dojem z filmu...Rozhodování zda zařadit film mezi průměrný či nadprůměrný mi usnadnil Woody Allen jako herec. Je ve svých rolích nepřekonatelný(vystrašená spermie, italský milovník, vědecký pracovník Victor)...:)

Žádný velký filmový zážitek se nekonal, což jsem ani neočekávala vzhledem ke zdejším prvním ohlasům. Vyšla jsem ze sálu kina a na mysl se vloudily dotěrné otázky o čem? a proč? a spolu s nimi zároveň bleskové a jednoduché odpovědi o ničem a nevím. Přesto se mi nechce film šmahem odsoudit. Pár světlých záblesků měl. Postava Ofky(Martha Issová) byla dobře napsaná i zahraná, zaujalo též další herecké obsazení(herci Dejvického divadla) a některé dialogy(Ofka versus paní dotorka - debata o důležitosti studia pro život...).