Zayl

Rozprávka jedné halloweenské noci aneb nic není takové, jak se může na první pohled zdát. Vzorec je jednoduchý. Porušování žánrových klišé, černý humor, dávkované napětí a okouzlující atmosféra. Výsledek? Zábava! Jednotlivé postavy jsou perfektně portrétovány a vložené hlášky pobaví. Evidentní opření do humoristických strun je přesně to, co dokáže postavy rozhýbat, aniž by musely mít křeč. Na druhou stranu nelze upřít ani snahu o temnější vyznění. Ne, že bych se zrovna bál, ale atmosféru to má pěknou. Trick 'r Treat nahlíží na Halloween zas trochu jinak a kdo se chce zasmát, tak by si to neměl nechat ujít.

Phenomena se mi hodnotí těžko. V jednu chvíli geniální pasáže, u kterých se tají dech, a následně scény, kterým by slušel rychloposuv. Dojem vylepšil lehce nechutný konec a hudba, která byla opravdu povedená. Nicméně ve mě zůstává pocit, že z toho šlo vyždímat mnohem víc.

Jedna z těch zdařilejších adaptací Stephena Kinga. Dlouho jsem se ostýchal pustit si tento film, vždyť převážná část se odehrává v jednom domě o dvou lidech. To může být dobré (?), ptal jsem se. Nakonec jsem byl mile překvapen. Totiž Misery je přesně ten typ filmu, kteří dělají herci. Můžeme sledovat představení souboje dvou osob, vyšinuté Annie a spisovatele Paula. Ke všemu efekt uzavřeného pokoje dodává svíravý pocit a opravdu cítíte gradující napětí. Právě brilantně prokreslené charaktery dávají zapomenout na absenci exteriérů a nadlouho do vás zapíší psychický teror, uskutečněný na Paula.

Právoplatně jeden z nejlepších satanských hororů. Tento dnes již 33 let starý snímek, na kterém se ani náznakem nepodepsal čas, dokonale demonstruje cit pro souhru obrazu a zvuku. Navíc výborně načrtnuté motivy okultismu hledají v této tématice jen těžko sobě rovného. I s minimálním množstvím krve, nechybí scény plné úděsů a přiškrcené atmosféry, jež mají za úkol diváka psychicky deptat. Do toho přidejte konfrontaci morálních zásad, zbožnosti a zla, která vás nenechá jen chladně přihlížet, ale pěkně vás v tom vymáchá. Omenu náleží pět hvězdiček zcela bezesporu.

Atakování divákových emocí, tak přesně toto spojení vystihuje Exorcistu. Přesto mám několik výtek, díky nimž jsem zůstal za očekáváním. O Exorcistovi se mluvilo jako o nejstrašidelnějším, nejkontroverznějším a nejúdernějším hororu všech dob. Ve své době dost možná, ale dnes zaostává za svou pověstí. Dnes lze vidět mnoho krvavějších, drastičtějších scén, ale o svou podstatu Exorcista nepřišel. Totiž atmosféra, která vás pohltí natolik, že filmu ledacos odpustíte. Oplzlá a mrazivá, buduje komplexní obraz dítěte a samotný akt vymítání je asi tím nejzajímavějším a zároveň osvěžením lehce sterilní podívané. Nemohu si však odpustit, že film měl být kratší, některé pasáže jsou zbytečně zdlouhavé, ale asi jsou účelem pro vytvoření atmosféry. Přesto své kvality má, ostatně je legendou.

Scanners je přesně tím smutným případem, kdy může operovat s perfektním námětem, ale jakoby se sám sebe ptal, co si může a nemůže dovolit. Poměrně jasnou vizi má vtisknutá myšlenka, avšak klacky pod nohy si hází v podobně předlouhých dialogů. Samozřejmě je tu několik geniálních okamžiků a zajímavý závěr, ale z objektivního hodnocení mi nevzejde nic jiného, než že z velké části to byla dost nuda. Na můj vkus příliš přeceňovaný film se zvěstmi o vybuchujících hlavách, přičemž nedokázal ani z půlky využít svůj potenciál.

Dressed to Kill hodně dbá na estetický vizuál, který umocňuje požitek všudypřítomné erotiky. Samotná zápletka není nic světoborného, ale její závěr je o to překvapivější. Taková zajímavost je, že feminizaci se podřídilo naprosto všechno tj. ústřední hrdinkou je žena a veškeré provedené mordy jsou zase jen na ženy. Technické zpracování vražd je na dobu vzniku ucházející (zvlášť ta břitva měla něco do sebe). O to víc zamrzí, že jich je naprosté minimum a převážnou část filmu se řeší, kdo je onen vrah. Komu nevadí zdlouhavé čekaní v posunu děje, bude spokojen, ale jinak se jedná o naprosto průměrné dílo.

Ani samotný Quentin nemůže vyjít po doznění titulků z auta suchou nohou. A to i přesto, že se vychytrale skrývá za poctou levných kousků, nicméně záměrný efekt se nekoná. Divácky vděčných scén je minimum, z popkulturních odkazů se svírá hrdlo a o bezpředmětných dialozích ani nemluvě. Místo ostří zde figuruje nadupaná kára, ale o jejím využití..., to snad nepotřebuje komentář. Quentin udělal velký krok zpět a snad i svoji největší filmovou blamáž. Co na tom, že v závěru se dočkáme skvělé honičky, když prokousat se k ní skrze neúnosně dlouhé dialogy je téměř nadlidský úkol. Méně keců, víc prostoru pro rychlá kola, a mohl z toho být slušný film.

Zrnitý obraz, ucházející atmosféra, ale úděsné dialogy. Příběh sám o sobě by nebyl špatný, avšak je zadupán nezáživným zpracováním.

Ubíjející vyvražďovačka, na kterou jsem náhodou narazil a doteď toho lituji. Asi nejvíce zarážející byl nepřetržitý hudební doprovod. Netradiční je i nepřítomnost dialogů (vyjma několika slov), jinak celý film odvypráví vypravěč. Jediné co potěší je krátká stopáž - přibližně 69 min. A pokud si někdo libuje v kvalitním a detailním gore, tak ať se tomuto vyhne obloukem. Vraždy jsou neskutečně umělé, až nastíněné. Jednou mi to stačilo.