Ztracené město Z

Dechberoucí film u nějž těch 141 minut stopáže uteče jak voda v Amazonce. Tohle rozhodně není lahůdka pro každého, takže chápu zdejší spíše průměrné či dokonce podprůměrné hodnocení. Já coby milovník archeologie, odchován knihami z různých expedicí díky tátově obrovské knihovně jsem si u filmu doslova chrochtal blahem. Někoho možná mrzí, že Fawcet neprchal před indiány na důlním vozíku s jiskrami odletujícími od kol, jiného zase, že to nebylo jako italské kanibalské filmy osmdesátých let... Já tvrdím, že film měl všechno, byl dokonale vyvážený a nádherně popsal dobu, kdy stateční mužové imperiální Anglie zaplňovali bílá místa na mapách celého světa... Jim patří čest a moje úcta. Byl to jejich nezlomný duch, který je hnal do věčně vlhkých džunglí, pouští i ledových plání. Někteří zaplatili životem, jiní získali slávu a respekt. Všechny však zcela jistě hřálo vědomí, že vstupují do neprobádaných míst, která před nimi nikdo nikdy neviděl (kromě domorodců). Parádní snímek, doporučuji vidět! 5 kousků starověké keramiky* * * * * (21.07.2017)

Cesta, která nevede ani jednou ze zdánlivě jednoznačných pěšin. Nejde tak ani o dobrodružnou vyprávěnku, ale naštěstí ani o podrobnou studii pralesního trmácení. Fawcett s Costinem sice oba směry vyzkoušeli, ale vyprávěno je o nich v úplně jiném duchu. V takovém, kde jde v první i druhé řadě o vlastní odhodlání, o hledání životního cíle a o tom takový cíl nepustit ze zřetele, ať jsou oběti jakékoli. Z výsledku je tak čím dál vzácnější úkaz poctivého velkofilmu, který si na svoje pointy bere tolik času, kolik jen potřebuje. Jeho jedinou (ale o to snadněji viditelnou) chybou je, že si toho času bere minimálně o půl hodiny více, než aby všechno zapadlo zcela přesně. (10.04.2020)

Každý dobrodruh je tak trochu samovrah a mnohí z nich sa už nevrátili. I toto je príbeh pána Fawcetta, ktorý je natočený bez veľkolepých akcií, možno trochu fádne. Film sa snaží byť skutočným príbehom, ale z toho, čo vidíme v amazonskej džungli je mnoho len fikciou istého románopisca, vrátane záveru. O konci anglického bádateľa sa dodnes nevie s určitosťou nič, existujú len domnienky. Takmer dve a pol hodiny materiálu nedopozerá každý do konca. (05.10.2017)

Starosvětský příběh, který častokrát náznakově připomíná to nejambicióznější od Spielberga. Pomalé, důsledné, režisérsky pedantské. S důrazem na vyjmečnou atmosféru počátku 20. století s ultra charizmatickým hlavním hrdinou. Objevovatelké poselství větší než u Šamana a obrazově podobně brilantní jako The New World - jemuž se i nejvíce podobá. Obsahově však nesrovnatelné filmy. Gray se drží faktů a hmatatelných věcí. Mallick hraje na pocity, filozofuje pomocí hry obrazu a zvuku. Z je přece jen trochu konvenčnější, středněproudý film pro lidi kterým nevadí absence akce ve prospěch hutného příběhu, ačkoliv s tempem a rytmem snímku je to občas napováženou. 2.20 je na danou látku a zvolený koncept příliš dlouhá stopáž, která působí v druhé polovině, po všech odkrytých kartách, dost monotónně. (13.11.2017)

Bylo by to za čisté čtyři a možná bych uvažoval i o plném bodování, kdyby si film odpustil pár dialogů hodících se spíše do přednášek o politické korektnosti na úsvitu 21. století než do prostředí o 100 let staršího. Percy Fawcett byl sice znám tím, že s domorodci jednal mírně a respektem, ale rozhodně nevedl řeči zpohodlnělého intelektuála naší doby, který se džungli přiblíží nejvíce skrze obrazovku svého HD televizoru. Film si také události poněkud upravuje v zájmu autorova pohledu (např. poslední výpravy se účastnili tři muži, kromě Fawcetta a jeho syna ještě Raleigh Rimell, který ve filmu vůbec není zmíněn). Když se přes toto přenesu, stále The Lost City of Z zvládá být tou pravou dobrodružnou podívanou ze staré školy (tedy nezkaženou popkornovým Indijána Džounsem) o zaplňování bílých míst na mapě a pátrání po neznámém. Doma mám starou knihu ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů a během čtení o výpravách a dobrodružstvích známých i téměř neznámých mužů, kteří v průběhu tří tisíc let přispěli k poznání našeho světa, jsem zažíval stejné pocity jako u tohoto filmu. Jeho nejsilnějšími stránkami jsou prvotřídní hudba, vytříbená kamera, atmosféra a dobří herci (Patizón má ode mne opravdu palec nahoru). Je skutečně škoda, že podobných filmů vzniká takové minimum. Ještě jedno musím filmu přiznat, opět mi připomněl dle mého vůbec nejlepšího zástupce tohoto žánru, a to zde již uživatelem DaVid'82 zmíněné Měsíční hory. (18.08.2017)