Habermannův mlýn

Juraj Herz je zpět a dokazuje, že nezapomíná. Habermannův mlýn má sice slabší místa (hlavně díky horlivému střihači, který některé scény hodně špatně utne, takže nemají šanci vyznít tak, jak by měly) ale jinak - klobouk je dole. Waschke, Roden, Hrušínský, Holub (dejte mu roli pořádného psychopata a garantuju vám, že hned si více lidí všimne, jaký on je geniální herec!) a v menších rolích Kaiser, Stránský a Hryc - ti všichni dokazují, že je z cesty generalizování. Ano, za války byli nuceni dobří lidé dělat špatné věci. Nicméně je hodně slepé (jak zde čtu některé komentáře) vidět pouze Čechy jako ty špatné (stejné by bylo špatné generalizovat Němce jako "ty hnusné svině"). Tenhle film nám totiž sděluje něco, co někteří, zdá se, nepochopili. Nezáleží na tom, jaké jste krve, národnosti či vyznání, ale jak se kdo v konkrétní situaci zachová. Nejsou "špatní Češi" nebo "špatní Němci". Jsou, byli a vždy budou pouze špatní lidé. A je jedno, jakým jazykem na vás mluví nebo kterého Boha vyznávají. A za tuhle myšlenku musím dát plný počet. (10.01.2011)

Palčivá otázka českých dějin se dočkala i své filmové podoby a zdálo by se, že nikdo lepší než Juraj Herz tuto látku dostat nemohl. Pravda je to, bohužel, ale tak napůl. Režijně jde o Herzův nejlepší film za posledních cca 20 let. Kamera je výborná, některé scény jsou správně napínavé a emotivní, a s herci umí pracovat také výborně. Po řemeslné stránce tedy v pořádku. Bohužel ale dosti pokulhává scénář, který mohl být, vzhledem k tématu, daleko lépe a podrobněji rozebrán, hlavně co se postav týče. U Habermanna či Březiny se ještě daří charaktery dobře vykreslit, u vedlejších českých či německých postav se to ale nedaří a vyznívají tak proto jako jednoduché a místy tupé figurky, které na konci pochopíte jen těžko. Chápu, že to byl zčásti Herzův záměr, ale mohl k tomu dojít daleko lepším způsobem a vyždímat z toho daleko emotivnější scény. I tak jde nejspíš o jeden z nejlepších českých filmů roku. Konkurence totiž letos Herz ani famózně hrající Roden moc nemají.70% (17.11.2010)

Tak ako mi zo zaciatku neboli postavy sympaticke, tak ako hrozne mi vadili postsynchrony a vsetko to typicke pre ceskoslovensku kinematografiu sa od polovice filmu zvrtlo, dej zacal naberat na obratkach a film vo mne konecne vzbudil zaujem. Koniec filmu, kedy Janu posadili do deportacneho vlaku tesne potom, ako ju z jedneho koncentraku oslobodili ma totalne rozobral na cucky a presne o tom to je. Ludia su zvery a je len dobre, ze sa taketo filmy tocia, aby sme to mali stale na ociach a hlavne v pamati. Moj asi iba druhy pocin od rezisera Herza, ktory vsak dopadol ovela ovela lepsie, ako "legendarny" Spalovac mrtvol. Film, ktory rozhodne stoji za zmienku, a ktory si urcite pozriem znova. (15.02.2011)

Před zhlédnutím jsem četl mnohé recenze (za nejlepší považuji tu od Vojtěcha Ryndy na Lidovky.cz) a rozhovor s Josefem Urbanem, autorem původního scénáře. Takto "teoreticky vybaven" jsem přistupoval k poslednímu režijnímu počinu Juraze Herze, abych nakonec dal za pravdu všem výtkám i uznáním, které se na Habermannův mlýn snesly. V podstatě vše už bylo o tomto filmu napsáno i řečeno, není tedy důvod opakovat stokrát opakované poznatky. Postsynchrony jsou skutečně mizerné, herci výborní (především Roden a Hrušínský), potenciál silného námětu není zužitkován naplno, kamera, výprava i hudba jsou skvělé, a ta katarze na konci se taky najde. To nejlepší, co asi lze k tomuto filmu napsat, je doporučit jeho zhlédnutí, aby si každý udělal názor sám. Osobně patřím k divákům, které Habermannův mlýn bohužel příliš neoslovil. Přesto je vznik tohoto filmu bezesporu záslužný počin, stejně jako Wajdova Katyň z r. 2007, se kterou je Habermannův mlýn občas srovnáván. Wajdovo zpracování jedné traumatické kapitoly z národních dějin střední Evropy mě ale oslovilo více. (04.06.2011)

Určitě nejvýznamnější a dost možná jedno z nejvydařenějších Herzových děl od dob jeho tvůrčího rozkvětu (zakončeného Morgianou). Zároveň ale také film, který vedle loňského Protektora vypadá strašně staromilsky svým radikálním sklonem k patosu a televizně svým konzervativním zpracováním. Záslužné je, že otevírá bolestivé a stále citlivé téma odsunu Němců a zločinů páchaných na často nevinných příslušnících jiné národnosti. Méně záslužné je, že ve svém vidění světa zůstává místy křečovitý, zaťatý a patetický, byť s obráceným znaménkem (postavy českých sviní jsou vpodstatě rovnocenné typickým filmovým SSmanům). Habermannův mlýn je velice dobrý všude tam, kde se soustředí na civilní téma (Habermann jako člověk, který chce stát "mimo" ideologie, v čemž tkví jeho fatální omyl) a nepouští se do vzedmutých vln tragiky. Jakmile totiž dojde na ni (rozhovor Habermannovy ženy se Sturmbahnführerem, poprava Čechů, závěrečné scény lynčování) má v sobě film zase ten starý známý kus nepřirozenosti a kostnatých scénáristických rovnic. Vinit lze i pochybnou volbu jazyka – proč spolu proboha dva Němci rozmlouvají v českém postsynchronu a ještě s úděsnou snahou o tvrdý německý akcent? Nepříjemných výstřelků je celá řada, na druhou strana je Herz vždy dokáže kompenzovat podařenějšími momenty, kdy jsem měl pocit, že tenhle film má co řícti, jen to nikdy nedořekne do konce. Jeho největším kladem tak zůstává kvalitní řemeslné provedení, citlivá režie, stylová hudba a hlavně charismatický Březina v podání Karla Rodena, postava, díky níž Habermannův mlýn sem tam překvapivě zaklape. [55.5% :o)] (14.09.2010)