Chaplin

Životopisný snímek zachycuje celý Chaplinův život, od dětství, přes úspěchy v době němého filmu až ke starému člověku. Všichni jistě známe jeho tvorbu, ve které byl mužem mnoha úloh. Nespokojil se pouze s hereckou částí, ale často sám snímky režíroval a psal i své vlastní scénáře. Škoda, že se mu stejně nedařilo i v osobním životě, ve kterém často střídal životní partnerky. Naštěstí i zde v pozdějším věku nalezl svého anděla, který s ním zůstal až do jeho smrti. Bohužel idyla přestala panovat i ve filmovém průmyslu a po názorovém rozkolu s kolegy z branže chce Charles na krátko opustit celou mašinerii a odcestovat do Evropy. Návrat zpět mu již není umožněn a tak zůstává ve Švýcarsku. Do Ameriky se ještě jednou krátce vrátí, aby převzal Oscara za celoživotní dílo. Vrací se ale zpět do srdce Evropy, kde stráví zbytek svého, dobrodružství, lásky a odhodlání plného, života. Osoba Charlese Chaplina se v podání Roberta Downey Juniora znovu vrací k životu a divák má jedinečnou možnost v až zdánlivě krátkém časovém úseku shlédnout celý život tohoto neuvěřitelného člověka. O postavě Charlese nemá cenu mluvit, o jeho životních úspěších i prohrách jsou napsané stohy papírů. Ovšem přenést jeho charakterovou stránku na plátno, probudit naživo jeho intelekt a myšlenky, to už chce opravdového profesionála. A tím rozhodně mladý Downey je. Na jeho osobě staví celý snímek a investice se vyplácí. Je to film jednoho muže, ale zásluhy rozhodně nepatří jenom jemu. Režie se ujal Richard Attenborough, známý to režisér autobiografie Gándhí. Za Chaplina sice nezískává tolik ocenění jako za zmiňovaného Gándhího, ale to nic nemění na tom, že velmi dobře ví, jak na to. A já za to děkuji! (16.09.2012)

K zvládnutí nesnadného námětu se spojily - zdá se - nejlepší tehdy dosažitelné síly, zčásti dokonce i umírající poslední Chaplinova choť a otci tolik podobná a herecky rovněž výrazná dcera Geraldina. Obtížné a krajně nesnadné zadání - najít herce, který by byl s to postihnout neopakovatelné Chaplinovy kreace a přenést je, neztenčené a nezkreslené, do umělcova neméně osobitého a výrazného soukromí, se angažováním Roberta Downeyho podařilo v podstatě beze zbytku naplnit. Za nosný považuji i nápad na vytvoření fiktivního Chaplinova biografa, který se nemůže neptat i na nejcitlivější věci géniova života chladně chirurgicky věcným způsobem a vlamovat se tak do nejvnitřnějších komnat intimity; Anthony Hopkins dal této postavě vše, aby zvýraznil její lidský rozměr při současném ponechání průvodcovy epizodnosti a okamžikovosti. Osnova životopisné knihy tak byla nepochybně rozvinuta a rozmnožena. Ale fakt, že film zůstal závislý na chaplinovské sebereflexi, skutečnost, že je jeho páteří, je současně také slabinou Attenboroughova režisérského přístupu. Zatímco první část filmu přímo kypí životem, je plnohodnotným geniálním hraným filmem a použitá metoda chronologických uzlových vstupů děj CHAPLINA dále dynamizuje, zhruba od poloviny díla postupně nabývá na převaze "jen" nadprůměrně zvládnutý hraný umělecký dokument. Kompozice je tak rozlomena; obě části, jakkoliv jsou natočeny s attenboroughovskou virtuozitou, se vzájemně oslabují a zejména vyznění závěrečných částí filmu je touto živelnou, ne zcela zvádnutou synergií viditelně oslabeno. Ale i v této podobě se podařilo vytvořit zajímavý, pestrý, nenudný a výrazně autorsky originální film, který svůj základní smysl - složit hold neopakovatelnému umění jednoho z největších géniů světového hraného filmu - naplnil beze zbytku. Lze říci, že nejen autorsky, ale především - je to jeho další velké plus - divácky. (07.06.2009)

V prvom rade by som rád vyzdvihol hudbu Johna Barryho, pretože hlavným hudobným motívom dokonale zachytil duch grotesiek a zároveň pridal niečo súčasné , čím vytvoril úžasnú skladbu. Veľká škoda, že samotný motív zaznie vo filme iba výnimočne. Obsadenie je naozaj výborné, filmom prebehne množstvo známych tvárí, aj keď v mnohých prípadoch iba v malých úlohách. Samotnému Downeymu úloha Chaplina výborne sadla, ale celkovo si myslím, že ten film vznikol o 10 rokov skôr, akoby sa žiadalo, pretože Downey je v skvelej forme práve teraz. Samotný film je uceleným pohľadom takmer na celý Chaplinov život, od jeho detstva až po jeho usadenie sa v Švajčiarsku a prevzatý oscar za celoživotné dielo. Samozrejme, že nešlo zachytiť všetko, ale tie dôležité udalosti i slávne výroky (vrátane toho „židovského“) film obsahuje a ako celok je výborným životopisným filmom. 80%. (20.03.2012)

Richard Attenborough úžasným způsobem uctil památku jednoho z největších mužů filmu. Chaplin je výborný. Robert Downey Jr.předvádí jednu z největších filmových metamorfóz. V mých očích se tak ční jeho Chaplin do hereckých výšin až k Jimu Morrisonovi (Kilmer) a Gándhímu (Kingsley). O tom jak je jeho přerod dokonalý se stačí přesvědčit ve scéně, kdy tancuje s rohlíky. Kdo by Robertovi tenkrát ve chvílích jeho triumfu tipoval, že skončí v Ally MacBealové? Škoda ho tam. Film samotný je výtečný, jen mi přijde chvílemi až přehlcený. Například imaginární scénu zrodu trampa si mohl režisér odpustit. Také je zde možná zbytečně přehvězodváno. Dan Akroyd i Kevin Kline jsou zde nadbyteční. Že by pokusy o Oscara za nejelepší herecký výkon ve vedlejší roli? Trošku to přípomíná hvězdný patos Letce. (14.04.2008)

Životopisných filmov bolo a bude. Niktoré sú dobré iné nie. Väčšina z nich je o tom istom a nemusíte tam čakať žiady veľký dejový zvrat ale filmy ako ray a walk the line sú niečim výnimočné a to že nám ukazujú veľkých umelcov takých aký boli. Lenže po zhliadnutí tohoto filmu poznám dva filmy ktoré sa svojou genialitou radia k najväčšej možnej špicke a po zhliadnutí máte chuť tlieskať a dokonca plakať - Amadeus a Chaplin. Keď som videl amádea musel som si zohnať jeho hudbu ašte stále ju nemám kompletnú ale nejakú tú pamäť mám pekne zapratanú práve wolfgangom a tak isto si zoženiem filmy od Chaplina. Ten človek bol umelec a Attenborough keď nekričí Vitajte v Jurskom parku" natačá snímky ktoré svojou krásou zasiahnú každého. Všetci herci čo tu boli predvádzajú skvelé výkoni ale hlavný podiel má na tom duo Attenboroug a Downey. To ako dokázal Attenboroug skĺbiť grotesku s dojímavým príbehom som videl len u Amádea a Chaplin je Downeyho životná rola aj keď teraz máme aj Iron mana. Finálna scéna odovzdávania oscara za celoživotné dielo považujem za najlepšiu scénu tohoto filmu a takú poctu aká bola natočená som už dlho nevidel. Neskutočne dobrý film ktorý aj keď je vlastne o tom ako ostatné životopisné filmy po skončení si poviete to bol teda umelec a zato to stojí. Slovami Charlieho Chaplina " bavil som ľudí" a charlie ešte stále bavíš. (09.07.2008)