Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Vladimír Menšík, Lukáš Vaculík, Jan Hrušínský, Tereza Pokorná-Herzová, Rudolf Hrušínský, Miroslav Macháček, Zlata Adamovská, David Vlček, Michal Dlouhý (více)Obsahy(1)
Ve filmu režiséra Karla Kachyni Lásky mezi kapkami deště ožije pražské předměstí Žižkov třicátých let. Seznámíte se s ševcem Vincencem Bursíkem, který sem přišel odkudsi z venkova, aby se pustil do zoufalého a beznadějného boje s baťovskou velkovýrobou. Budete sledovat dospívání a soupeření dvou povahově rozdílných synů Kajdy a Pepana a taky milostné trampoty jejich lehkomyslné starší sestry Věry. Kajda se jednoho dne seznámí s půvabnou dívkou Pájou a začne se s ní scházet v krásné zahradě staré vily, která patří tak trochu záhadnému starému lékárníkovi. Když však Kajda seznámí Páju s bratrem, vše se mění… Ve výtečném filmu, který vznikl v roce 1979 podle scénáře Jana Otčenáška a Vladimíra Kaliny, se objevila řada výborných herců. V první řadě je to skvělý Vladimír Menšík jako švec Bursík, dále Lukáš Vaculík a Jan Hrušínský jako Kajda a Pepan, Zlata Adamovská jako Věra, Tereza Pokorná v roli Páji nebo Rudolf Hrušínský a Miroslav Macháček. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (202)
Poetický film, ktorý sa mi dostal pod kožu. Príbeh z ťažkých predvojnových čias, o životnej strate, nedostatku práce, dospievaní a prvej láske. Je toho vo filme veľa premiešané zručným Kachyňovým prístupom. Aj zdanlivo nepodstatné scény dvoch starých čumilov v rajskej záhrade so zakázaným ovocím majú vo filme svoju úlohu. Menšík je samozrejme so svojou výrečnosťou a prejavom bezkonkurenčný, ale aj začínajúci Vaculík sa vo filme našiel spolu so svojou milenkou v cylindru maličkou mladučkou Terezou Pokornou. –––– My jsme ten zlatej věk lidstva nějak propásli. Nebo jsme se do něj jenom nestrefili. –––– Žižkováci nakupují u Žižkováků. –––– Co bylo, není, a co zůstává, jsou vzpomínky. Na lásku, hořkosti a nedozrálé hrozny. ()
Velice dobře natočené retro se všemi hezkými i smutnými okamžiky dospívání, jedno v jaké době. Společně s výborným podáním té doby a hereckými výkony. http://www.dvdextra.cz/dvd-kratke-recenze/lasky-mezi-kapkami-deste.html Poetická romance Karla Kachyni nejen o problémech dospívání, ale i nadcházející války či problémech malých živnostníků je dodnes svěžím dílkem. Dva bratři a sestra vyrůstají v ulicích Žižkova, mladší bratr se zamiluje do tajemné krásky, kterou potká v zakázané zahradě. Realita života ale dokáže převálcovat všechny sny. ()
Výtečný Kachyňa, s Úhoři a Srnci patrně jeho nejlepší film. Poetický retro příběh ze staré Prahy, kterému není co vytknout, všichni herci padnou do svých postav jak ručně ušitá bota od mistra Bursíka. O Menšíkově mistrovství a Hrušinského v podstatě cameu netřeba dlouze bájit, ale Vaculík, Adamovská i Hrušínský jsou ohromně sympatická trojka a Tereza Pokorná předvedla jeden z nejsmyslnějších a nejpřirozenějších výkonů čs kinematografie, za její podblůzkovou scénu by jí měl patřit primát "nejhezčí filmová ňadra" století. Málokdy se podaří takhle se s postavami sžít, takže když včera film běžel v televizi, vypnul jsem ho chvíli před koncem, abych nemusel znovu koukat, jak Kajda ostrouhá. ()
Podobně jako v nepříliš známých Vracenkách se vzpomíná na dětství přes filtry nostalgie, které umí zadržet ledasco špatného a pak jako most k dospělosti přichází na řadu první milostná vzplanutí, co sice nikoho nespálila, ale někde v nitru pořád ještě doutnají.. Mezi šesti větami osobité poetiky, obskurních postaviček, hořkosti a úsměvu je potřeba vyzdvihnout dva špičkové herecké výkony. Menšíkův prťavec bojující s konkurencí, ztrátou a vlastní slabostí a Hrušínského voyeurský majitel zakázaného ovoce, který uměl vypovědět vše jen pouhým pohledem.. ()
Karel Kachyňa je nepochybně velký tvůrce ale s tímto svým dílem mi dneska u televize po procházce přinesl menší rozpaky. Na jednu stranu krásný záměr ukázat strasti i slasti obyčejných lídí na jednom pražském přímestí se zajímavou přidanou dobovou atmosférou a zaměřením na životní příběh jednoho ševce a jeho synů. Zaujala mě tedy hlavně postava ševce v podání Vladimíra Menšíka. Sice se proslavil komediálním vystupováním ale tyto tragikomické smutné postavy mu podle mě sedly snad ještě mnohem víc a perfektně v nich ukázal svou zase odlišnou náturu, než jakou známe z komedíí, aniž by přestal být přírozený. Osud poctivého ševce, kterého semlela bohatá konkurence podnikatele Baťy na jak finanční, tak životní mizinu byl velmi dojemný. Ta postava byla sice trochu neurotická ale v něčem strašné krásná a oproti ostatním měla (jak herecky, tak scénáristicky) lehce navrch. I tak určitě nebyly nezajímavé ani postavy jeho synů, které překvapivě relativně dobře dokázali ztvárnit Lukáš Vaculík s Janem Hrušínským. Jejich osudy se dotýkaly hlavně prvních lásek, což je téma, které se mi líbí. Kachyna určitě uměl hezky zobrazit některé zamilované motivy. Líbil se mi hlavně prvek s krásnou zahradou se zákazaným ovocem, kde se dostalo i malé ale významné role pro velkého Rudolfa Hrušínského. Postavu osudové milenky s cylindrem o kterou se nakonec oba bratři poprali mohla ale ztvárnit trochu charismatičtější a starší herečka. A i když se mi základní příběh líbil bylo na něj nalepeno trochu moc odboček se stylizací, která mi ne vždy sedla a některými postavami, které mi připadaly jako spíš pochybné karikatury. Souhlasil bych tedy částečně s uživatelem Oskar, že je tento film tak nějak ušmudlaný. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (32)
- Zlata Adamovská vzpomíná, jak byli s filmem na festivalu v Benátkách a lidi po skončení v kině vstali a tleskali a křičeli "bravo". Bylo to prý něco nezapomenutelného. (cariada)
- Film byl vybrán jako zástupce československého filmu, který se ucházel o Oscara v sekci cizojazyčný film za rok 1980. (orkadimenza)
- Lekárník (Rudolf Hrušínský) bydlí ve vile, která se nazývá Schubertova vila. Stavitelem je architekt Zdenko Schubert von Soldern, který ji vyprojektoval v roce 1871. Adresa objektu je Libocká 276/9, Praha 6 - Liboc. (sator)
Reklama