River

Obsahuje mírné SPOILERY. Člověk je už tak nějak z poslední doby zvyklý na vynikající britské (nejen krimi) minisérie. Pro ty další přibývající je tak stále náročnější udržet vysoko nastavenou laťku a pokud ji snad chtějí dokonce překonat, tak je to pak ještě těžší. Troufám si tvrdit, že Riverovi se minimálně to udržení laťky bezpochyby podařilo. Nechci moc prozrazovat, ale minimálně od okamžiku, kdy se poprvé jakoby mimochodem objevila zakrvácená hlava jedné z hlavních postav, jsem tušila, že tenhle počin bude mít něco do sebe, že to bude něco neotřelého, poutavého. Hned se mi vybavila stará známá hláška "vídám mrtvé lidi", začala mě pohlcovat zvláštní hořkosladká atmosféra navozená už od počátku a byla jsem v příjemné zvědavosti a napětí, jak se to celé bude dále vyvíjet. Ozvláštnit či spíše vystavět seriál na postavě zranitelného detektiva se zvláštním psychickým problémem, se ukázalo jako velmi dobrý nápad. Ne že bychom tu v jiných krimiseriálech už neměli řadu vyšetřovatelů s různými zvláštními poruchami, Stellanu Skarsgårdovi se ale (zřejmě i díky výbornému scénáři) podařilo Rivera ztvárnit tak, že vás mimořádně zajímal, soucítili jste s ním, nutilo vás to vžít se do jeho pocitů (či si obecně zkusit představit život člověka s nepříjemnou duševní poruchou). Byly vám sympatické i ty na první pohled nebo spíše poslech možná zvláštně zvolené ABBA vsuvky, které dokonale pomohly navodit tu správnou atmosféru, přiblížit osobnost hlavního detektiva i chemii jeho vztahu s parťačkou. Přitom by se mohlo při přílišném tlačení na pilu, přehrávání celkem snadno stát, že by to člověku začalo připadat celé směšné. Toho jsem se trochu obávala na samém počátku minisérie, brzy jsem ale pochopila, že s hereckým umem SS, který předvedl už mnohokrát v hodně různorodých rolích, se ani tady není vůbec čeho bát. Minisérii zdobí obecně skvělé herecké výkony a také silné dialogy (nejen ty mezi Riverem a jeho skrytě a nakonec odhaleně milovanou kolegyní), které se vám vryjí do paměti. A ten závěrečný tanec, ze kterého jde smutek i radost zároveň, je jednou z nejpůsobivějších věcí, které jsem v poslední době ve filmu/seriálu viděla. River mi chybí, v nejlepším se ale má asi přestat, možná by při více dílech opadlo to zvláštní kouzlo, které seriál má. 90 %. (22.01.2022)

Čo na plat, Stellan Skarsgård je najlepší škandinávsky herec. Svoje herecké majstrovstvo potvrdil aj touto minisériou, kde každý jeden záber na jeho postavu bol priam balzamom na oči. Čo ma tiež potešilo je, že Nicola Walker, aj keď sama o sebe mi nie je príliš sympatická, mu úspešne sekundovala. Po obsahovej a formálnej stránke má táto miniséria všetko, čo od mysteriózneho krimi thrilleru čakám - pútavé krimi pátranie a postupné odhaľovanie jednotlivých dielikov skladačky, vťahujúcu atmosféru živenú neodbytnými otázkami a širokú paletu emócií (smútok, pocit samoty, beznádej, depresie, nádej...). Jasné plné hodnotenie, môžem všetkým len odporučiť. (21.02.2018)

Originálny námet to je dozaista, ale mne prišiel až rušivý. Taký pošahaný detektív s vidinami a halucináciami, to už bolo príliš, často až miatlo diváka, čo je realita a čo je len jeho predstava. Piata epizóda a polovica poslednej znesie prísnejšie merítka ohľadom vyšetrovania, inak dojem rozpačitý, neuspokojivý. Určite to nie je kriminálka, ktorú potrebujem vidieť ešte raz. V podstate to bolo nakoniec viac o hlavnej postave ako o samotnom krimi. (23.03.2022)

// "It is forbidden to kill; therefore all murderers are punished unless they kill in large numbers and to the sound of trumpets." Mmm, to bylo dobré. Moc dobré. River hraje na stejném hřišti jako jeho slavnější kolegové od fochu, jeho nevýhodou by se na první pohled mohlo zdát, že je nový a tudíž už nemá co dalšího nabídnout, omyl je však pravdou. A teď nemluvím vyloženě jenom o tom, že hlavní postava vidí věci, které by vidět neměla. Mluvím o tom, že je vám to celé podáváno s takovou lehkostí, až to nemá u britů příliš obdoby. Přidejte parádní režii, která se nebojí si pohrát i s vizuálem a k tomu navíc výborné obsazení a máte pecku, která snad ani nemůže zklamat. Škoda jen, že si scénář nedokáže udržet tak vysokou úroveň i po čas zbylých pěti epizod a nikdy nepřinese tak zásadní moment jako byl například konec páté epizody první série Luthera. Na druhou stranu musím ocenit každé drama, které si je vědomo své vážnosti a přesto do něj tvůrci dokáží vnést něco nečekaného, barevného a obecně výrazného natolik, aby se to člověku vrylo do paměti. Aneb taky rád tančím. 1. série - 8/10 (19.04.2016)

It's a kind of madness. Intimní melancholická psycho depka o vyrovnávání se se ztrátou a zapojením (či předstíráním, že patříte) do společnosti, když trpíte duševní poruchou, skrze ponoření se do hlubin šílenství skýtajícího útěchu a práce (ano, řešením případů, jak také v tomto žánru jinak), která více než obratně kombinuje to nejlepší ze severského noiru a britského sociálního dramatu. Ódy na mistrně minimalistického, ale o to více strhujícího, empatického Skarsgårdova Rivera jsou zcela oprávněné, jakkoli (nejen) Nicola Walker je mu více než zdatnou partnerkou. Což u ní ovšem jen stěží překvapí. Ono to vůbec celé na postavách stojí, jelikož detektivní linie je tak trochu na druhé koleji. A charaktery jsou to do jednoho skvěle napsané i zahrané, což se plně zúročí ve finální epizodě, jejíž síla staví na dopadech v osobních rovinách spíše než na zvratech v krimi linii. BBC prostě opětovně (pokolikáté již?) dokazuje, že ohrané až klišovité žánrové téma "vnitřními démony zužovaný geniální detektiv s osobním životem v troskách" se stále dá pojmout s vlastním nezaměnitelným ksichtem. A zatraceně kvalitně; to především. | S1: 5/5 | (28.10.2015)