Green Room

// Tak tohle mi sedlo. Hodně. Jako fanouška Taylor Swift a velice citlivého diváka v jednom mě to přitom samotného překvapuje, protože na koncertu jsem byl dobrovolně naposledy asi před deseti lety a teen gore je dost možná můj nejmíň oblíbený žánr ze všech - a přesto - takhle napínavý příběh stojící na základě "ve špatnou dobu na špatném místě" tady už dlouho nebyl. Záporáci byli díky své otupělé chladnokrevnosti děsiví, hrdinové zase správně naivní a finále tak lidsky zoufalé, až mi z toho přejížděl mráz po zádech. Zkrátka odporná zelená pecka, kvůli které mi to stojí za to uvažovat, jestli ještě trochu nezamíchám s tou mojí letošní filmovou top 10. Green Room - 9/10 (26.12.2016)

Hixplo, ktoré síce dokáže zabaviť a čas pri ňom rýchlo utečie, no i tak som čakal niečo lepšie. Atmosféra v dôsledku hlúpeho jednania postáv bola slabá a preto som si film po pocitovej stránke skoro vôbec neužil, skrátka žiadna dusnota, ktorú pri tomto hororovom subžánri očakávam, sa nedostavila. Skôr mám z toho len taký neutrálny pocit. Na druhú stranu niektoré scény príjemne prekvapili svojou krvavosťou, aj keď sa v tomto smere dalo vyťažiť viac. Priemer. 60/100 (05.12.2017)

Popravdě jsem nevěděl, co čeho vlastně jdu, ale po předchozím snímku režiséra Blue Ruin jsem chtěl vidět další kvalitní film. Saulnierovi se podařilo ukecat větší hollywoodské hvězdy (Yelchin a Stewart), což podle mého názoru na kvalitách filmu výrazně nepřidalo. Co se každopádně podařilo, tak vytvořit tísnivou atmosféru. Členové kapely jsou uvězněni v jedné místnosti v zapadlém klubu plném fanatických přívrženců, kteří neváhají udělat vše pro to, aby se nikdo - jakožto svěděk vraždy mladé ženy - nedostal ven naživu. (02.02.2018)

Produkční studio A24 produkuje samé zajímavé artovky a také nekompromisní žánrovky. Green Room je jednou z nich. Jako horror bych asi ani tolik tento film neoznačoval, ale thriller naprosto sedí. V hlavních rolích je punková kapela, která se snaží prosadit a potuluje se po všemožných zapadákovech. Po konci jednoho vystoupení se ale dostanou díky náhodě do velmi svízelné situace. V hlavních rolích náckové, mačety, bojoví psi, motorovky, brokovnice, nože a Patrick Stewart. To slibuje velkou zábavu. Ve zkratce je to hodně drsné a nekompromisní. Nejdříve se Green Room poměrně dlouho rozjíždí, ale pak je z toho hodně šílená jízda až do konce. (23.12.2020)

Skinheads vs punk. Nejde o soutěž v páce pravačky s levačkou a žádná nacionální anarchie se nekoná. Přesto Saulnier svým způsobem extrahoval z obou hnutí základy etologie jejich stoupenců a postavil tak proti sobě tupý kolektivismus a afektovaný individualismus. Ve zcela jiném světle se pak jeví zdánlivě nelogické jednání všech zúčastněných, vždyť oni jednali jen v mantinelech svých možností a schopností. Za faul však považuju samotný závěr, kdy se misky vah přece jen převážily na jednu stranu, daleko víc by finále slušela remíza v podobě absolutní anihilace. Škoda. Nicméně i tak je Green Room podařená a poměrně drsná vybíjená, na kterou však musíte koukat ve smyslu mé výše uvedené a zcela vyfabulované konstrukce. Anebo to nedělejte, ale pak se nedivte, že se v zeleném pokoji budete cítit hloupě. Dvě hvězdy, zářící jako oči pitbulla při útoku a dvě hvězdy za Punk´n´Oi! (03.01.2017)