Rány

Přesně takovéhle filmy potřebuji k životu. Chvalme Netflix, než pod tíhou svých dluhů imploduje. Chvalme ho za to, že dává prostor nekonvenčním filmařům, kteří v dnešním monopolizovaném Hollywoodu horko těžko hledají své místo. Anvari má řemeslo rozhodně v paži, osvětlením scény i za použití nezvyklých úhlů kamery dokáže filmu vtisknout svůj ksicht a patinu něčeho drahého a exkluzivního, tím spíš, že se mu podařilo angažovat hvězdy pro horor poněkud nadstandardní, především neuvěřitelně sladkou Zazie Beetz! Samozřejmě v jednotlivostech žánrové výstavby záleží na tom, jak divák akceptuje to, co se před ním odehrává. Takové horory (byť Wounds má podle mě blíž k dramatu či mysterioznímu thrilleru) se točí pro specifickou cílovou skupinu specifickými tvůrci, kteří buď moc točit neumějí, nebo těmi, kteří rádi pracují s žánrovými pravidly, a já jako nekritický fanoušek tohoto žánru, který podobné filmy miluje a sleduje už léta, děravou mytologii a poněkud přitažené, ne-li nelogické momenty považuju za absolutní základ, na kterém tyto filmy stojí. Byť nutno říct, že zde se s nimi pracuje šikovně. Děravost bych zaměnil neurčeností, která zde s velmi skromným a komorním vyprávěním graduje napětí a atmosféru až do konce, a Anvari zůstává svému konceptu věrný a neuchýlí se k laciným žánrovým proprietám, žádnému gore ani lekačkám. Jen tu staví do opozice osobní všední příběh konfrontovaný s nevysvětlitelnou tajemnou entitou, které se jen pozvolna prolínají a diváka tak spolehlivě drží v nejistotě, a i finální záběr (který je opravdu skvělý) spíš jen tak decentně poodkryje onu tajemnou oponu. Prostě pecka! (02.11.2019)

Já dám hodně na trailery a k tomuto snímku byl trailer obzvlášť podivný a neodhadnutelný. Z Wounds jsem měla celou dobu takový nespecifikovatelný feel a už jen ten background okolo byl něco divného, tím pádem mě to spolehlivě udrželo až do konce, protože jsem hodně chtěla vědět, na co se to vlastně dívám. Babak Anvari začíná mít rozpoznatelný režisérský styl a hororové scény umí uchytit velmi zvláštním způsobem a nepříjemně je naservírovat. Cením taky výběr herců, ani bych nečekala, že se tu objeví tak známá jména a ještě tam ani nebudou působit jak pěst na oko. Armie se toho zhostil velice obstojně a ráda jsem uviděla i Dakotu Johnson. The Wounds se opravdu horko težko popisuje, sama doteď nevím, o čem to vlastně bylo a jestli byl význam toho všeho vážně nějak hluboký; nebo chtěl Anvari zkrátka vyvrtat divákovi díru do hlavy. Stopáž se vleče a nemůžu říct, že by se tam toho stalo hafo, ale jestli jsem dlouho nezažila takový ten fakt nepříjemný pocit z nevědění, co bude dál, tak tady jsem ho měla fest. Šálek kávy ne pro jen tak někoho, ale své publikum si to najde. (27.11.2019)

"V mobilu pazvuky, v podpaždí léze, krůček od rozluky, mozkem šváb leze." Leaving New Orleans. Tentokrát bez Cageovské romantiky a ždímání citů. Podivný tunel na netu nikoli hororový, pouhé dno prázdné flašky od chlastu, však víme. Švábi kam se podíváš, za barem deputátní destilát proudem teče a vyrážka v podpaždí jest rozdrbána fest. Kůže do kopru jde, zodpovědnost, společenské zábrany i racionální myšlení taktéž a halucinace na denním i nočním pořádku. Uřezané hlavy se zjevují, přeludy v kuchyni kralují, švábi v mozku šustí a bílé myšky tancují. Delirium tremens hraje rekviem úplně prázdnému člověku a Armie Hammer pozdě lituje, že si prochlastal herecká játra kvůli roli lůzra roku, v toxickém filmu se zlomyslně nijakým vyústěním. Ovšem Brad Wiliam Henke, ten to válcuje! Všechny ty brouky i mouchy ve scénáři i ve své posteli rozválel úplně na placato. Nezbývá než vytáhnout zpod gauče zbylé čtyři lezoucí a narvat mu je do... rozšklebené jizvy na ksichtu. Tvrdohlavé hovado, podivně nesouměrný mamut s křivicí, kvalitním traumatem z Afghánu a datovanou umístěnkou do lochu. Toho potkat v baru? To nechcete. A teď už mě omluvte, musím k němu zajít, zkontrolovat, jestli je OK. (08.10.2022)

To jsem si zase jednou dal. Hammer a Johnson mě k filmu nalákali, ale tohle byla fakt solidní zívačka, trvající téměř od začátku. Hammer to sice herecky utáhne a Anvari dokáže díky zvuku a solidní režii držet diváka v lehkým napětím na 90 minut dlouhý film je to ale šíleně málo. Tempo je téměř nulový, příběh je hloupý a já se druhou půlku jen vrtal na židli a doufal v konec. (24.04.2020)

Asi som viac mainstream človek v rámci hororového žánru. Oceňujem snahu o niečo iné a film má svoje momentky, plus záverečná scénka podľa mňa funguje. S výnimkou toho však pre mňa "Wounds" dokopy neprináša nič. V prvom rade mi to príde rozsypané ako keby ste rozbili celý porcelánový servis. A teraz sa k tomu posaďte a skúste to zlepiť dokopy. A výsledok je to čo som mal práve možnosť vidieť. Myslím si, že keby to bolo jednoduchšie, keby to vedelo so svojim scenárom lepšie pracovať a keby sme sa možno nejaké veci dozvedeli, alebo by sa počas filmu nejako rozobrali, tak by som bol ochotný byť k filmu miernejší, no reálne je toto len jazda plná hnevu, chlastu a švábov. V úvode sme mali nejaký nápad, ktorý sme začali rozvíjať. Pomaly som sa do toho dostával, veci v telefóne boli zaujímavé, vidíme že nášho hrdinu sleduje auto, dostáva zvláštne odkazy, počuje nepríjemné zvuky a nejako som bol zvedavý kam sa to posunie. Potom ma to však začalo čím ďalej, tým viac frustrovať a frustrovať. Prečo? Pretože sa to dokopy stalo obrovskou kopou dialógov, ktoré ma nezaujímali, nemali reálne žiadny náboj a dokonca si myslím, že záverečná časť musela byť sama o sebe halucináciou a nášmu hrdinovi proste z chlastania zmäkol mozog a toto sa stalo z jeho sveta. Problém je ten, že jeho osud ma dokopy nezaujímal. Viac som chcel vedieť o iných postavách. Ako napríklad o Alicii. Ako napríklad prečo ostala Carrie zhypnotizovaná z pohľadu na čierny tunel. Nikdy poriadne nerozoberieme o čo sa tu jedná, nikdy viac už nestretneme študentov, ktorí to (podľa všetkého) vyvolali. Tým pádom záhada ostáva záhodou, otázky ostávajú nezodpovedané a ja len sledujem ako sa niekomu borí celý život a doslova z toho zblbne. Pravdepodobne. Pretože istý si tu nie som dokopy ničím. Je to zlepené ako špatný film Davida Lyncha. Je super, že si v tom diváci vedeli nájsť svoje, no vo mne to zanecháva kopec otázok a veľké prázdno. Necítim sa obohatený a film zo mňa skutočne vysal energiu. Takže sorry, ale za mňa nie. Ani náhodou. Hodnotenie: D (03.11.2019)