Bolest a sláva

Nekonečná Almodóvarova recyklace vede k velmi nudným výsledkům. Vzpomínání na minulost a dětství je momentálně v kurzu. Roma díky tomu loni triumfovala, tak proč nezkusit něco podobného. Herecký ansábl plný starých známých jistot a naprosto nezajímavé dění vede pouze k zapomenutelnému dílu z Almodóvarova portfólia. (23.02.2020)

Hned jak jsem viděla, jak je zařízen Salvatorův byt, okamžitě jsem se do toho prostoru zamilovala - a nejen to, poprvé v životě jsem zakusila silnou touhu se tam i neprodleně nastěhovat. Tak moc mi připadal nádherný! Vše tak designově zajímavé, barevně vymazlené, sladěné a neurážející. Nevyměnila bych tam ani jedinou židli. Samozřejmě to nebyl vkus najatého herce Banderase (který ovšem hrál velice hezky civilně a uvěřitelně), ale velkého Almodóvara, kterého asi budu muset oprášil a znovu se po letech podívat i na starší snímky. Krásný film, tady je dosti podhodnocen, přitom je tam spousta úžasných a silných scén. (01.08.2020)

Od Almodovara si nenecham ujit jediny film. Jeho posledni dilo me bohuzel zklamalo a to zejmena pribehem, ktery me tolik neoslovil. Mozna jsem i postradal vyraznejsi zenskou roli. Herecke vykony slusne, nikdo ovsem neexceloval jako v jinych filmech tohoto rezisera. Po technicke strance vse dokonale jako vzdy. Krasne interiery a hudba. Videno v ostravskem Artu, deset divaku. (26.05.2019)

„O nocích, kdy souběžně mívám různé bolesti, věřím v Boha a modlím se k němu. Když cítím jen jednu bolest, jsem ateista.“ Aneb když se vám vybaví vzpomínky, které zažehnou novou jiskru…Od Almodóvara jsem už nějakou tu chvíli nic neviděl, tak jsem byl zvědavý, jak na mě nejnovějším počinem zapůsobí. A zřejmě má očekávání byla příliš vysoko. S tím, že se určitá témata v jeho filmech opakují (a tento není výjimkou) problém nemám, takový Woody Allen to tak má také. Ale chybělo mi víc šťávy, emocí či třeba „divnosti“, tedy věcí, kterých mi režisér nabídl dost v jiných svých snímcích. Taková Cruz má až trestuhodně málo prostoru, takže to musí všechno táhnout Banderas, s jehož postavou jsem ovšem trochu zápolil (chvílemi se mi do něj dařilo vcítit, místy mně naopak byl dost vzdálený). Ale zásadní problém s filmem mám ten, že zatímco výjevy z minulosti mě bavily, u těch současných můj zájem spíš opadal (krom rozhovorů s matkou, kterých bych snesl i víc). Hudba či kamera film zvedají na lepší průměr, výš ale nejdu. (29.12.2019)

Antonio je v hlavní roli skvělý, vlastně je to jedna z nejlepších věci na celém filmu, jeho herecký výkon. Je to příjemná postava, se kterou jsem soucítila od začátku. Flashbacky do jeho dětství byly ale úplně to nejlepší a nejzajímavější. Vidíme, jak se postupně formovala jeho povaha, jeho vnímání okolí a jeho láska k matce, která přetrvala. Film jako celek je ale plochý, bez zápletky, bez gradace. Příběh Salvatora není ničím zajímavý, žádné pořádně drama, to že kouří heroin a políbí za celý film jednoho chlapa z toho bombu opravdu neudělá. Takže super herecký výkon, ale film je nuda. (15.12.2019)