Nové recenze - TOP uživatelé

Skaduššš...

Romance jinak, respektive romantika se smutným nádechem. Hudební producentka Lucy Boynton (bavila mě v Sing Street) přišla o přítele. Tragicky, v autě, navíc byla při tom. Už je to nějaký ten pátek, oklepat se nedaří, důvěra v lidi není kdovíjaká. Ale hlavně: když slyší nějakou skladbu, která hrála při nějaké jejich společné chvíli, doslova se přenese v čase a daný moment si zopakuje. Každopádně zrovna pozná jistého jinocha, takže se nám rozjede love story o překonávání strachu z něčeho nového, obzvlášť když „návraty zpět“ mnohému brání. A právě tady je docela důležité, jak moc divák přistoupí na hru a přijme fakt, který do značné míry hýbe dějem. Herci jsou fajn, melancholická nálada jakbysmet, soundtrack z logiky věci také, přesto se výsledek i přes „nadpřirozeno“ oživení docela snadno vykouří z hlavy. V balíčku feel-good romance mám tak nadále trochu jiné kousky.

Hodně temné drama inspirované skutečnou událostí, o kterém je nejlepší si předem nic nečíst. Protože i když je protagonistce Karoline nejhůř jak může, přijdou další nečekané rány. Z působivé výpravy cítit špínu a beznaděj doby, místy nadchne až expresionistickými kompozicemi, kterých význam symbolicky dotváří Karolinin válku znetvořený manžel. Spousta detailů, u kterých se pozastavíme, jak a v jakém diskomfortu lidé žili ne zas tak dávno (před sto lety). Vic Carmen Sonne v hlavní roli vede film brilantním tichým projevem, který později na menším prostoru ale stejně intenzivně zatemňuje (doslova) veteránka Trine Dyrholm. Herecká mimika zde hraje prim. Divačky budou mateřinské momenty v příběhu prožívat ještě silněji, v sálu bylo slyšet mnoho sikání a vidět zakrývání si očí. [Cannes FF]

Lanthimosův rázný odklon od jeho posledních mainstreamovek. Ví, že už mu v jeho rukou sežereme cokoliv. Dekadentní hádanka připomínající dusné konverzačky P. T. Andersona či jeho ranní řeckou tvorbu, ovšem s hollywoodskými hvězdami a zasazená do amerického prostředí. Námětem a postavami nejvybroušenější první povídka nás mistrně dostane od prvních vteřin. Druhá znejistí a třetí, v souvislosti s předešlými dvěmi už je na diskuze u kulatého stolu. Tajemná, nevysvětlená vedlejší postava R.M.F., kolem které se příběhy točí, je nejspíš alter egem samotného režiséra (hraje jí jeho řecký kamarád Yorgos Stefanakos) a představuje metaforu na jeho kdysi trnité proplouvání velkým show businessem. O vtipné, bizarní, znepokojivé i odvážné momenty v ní není nouze, Lanthimos opět neotřele zkoumá sexualitu, živočišnost, krutost, dominanci a všechno, proč ho máme rádi. Jen s menším rozpočtem a v reálných současných kulisách. [Cannes FF]

Antické drama z futuristického New Yorku s literárními citáty klasiků a existenciálními úvahami, směšně nesedícími k okolitému provedení filmu. Pro jednou sexy, pro jednou vtipná, zbytek stopáže ale v estetice míchání stylů rozpačitá až kýčovitá pseudo postmoderna, naprosto neprodejná širšímu publiku. Davové scény s desítkou komparsistů, kostýmy s motivy starého Říma a digitální výjevy jak z televizní fantasy pro domovy seniorů. Neopodstatněný, nedotažený motiv zastavování času a mnoho dalších načrtnutých myšlenek, které nikam nevedou. Je vůbec možné, aby tohle Coppola považoval za své velké finální dílo, do kterého dal všechno? Jak svou kariéru nakopnul dlouhou scénou svatby v Kmotrovi, tak ji pohřbívá příšerně teatrálním eventem pro smetánku Megalopolisu jak z megapropadáku Caligula. Jinak Nathalie Emmanuel krásná, Aubrey Plaza nebezpečně svůdná a Shia LaBeouf nejlepší ze všech. [Cannes FF]

// Hlavní role ušitá na míru, drsný a zároveň citlivý scénář, funkční humor (když se člověk láme smíchy při sledování ve dvě ráno, už to něco značí) a příjemně krátká stopáž, nic ve zlým, ale tohle si zaslouží víc než 62 %.

Pěkně natočené, zároveň dost nuda...

„MOJE STALKERKA JE PROFESIONÁLKA!“ Asi takhle – „Sobík“ je kretén a všechno co se mu děje si zaslouží… Nebaví mě to! Nebaví mě sledovat idiota, dělajícího jedno debilní rozhodnutí za druhým. Navíc je v podstatě úchyl… Takovej „stalkerskej“ seroš pro všechny, kteří chtějí nakouknout do života píčuse. P.S.: Jessica Gunning je na Oscara! (kurva fakt bych nechtěl, aby po mě tahle osoba někdy šla!)    /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Seriál je vytvořen na základech autobiografické one-man show Richarda Gadda. 2.) Příběh je o sexuálním zneužívání, sexualním napadení a objevování „vlastní jiné“ sexualitě. 3.) Thx za titule „Tomáš Pikl“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  **

„…OPERACE, KE KTERÉ JSTE BYLI PŘIDĚLENI, VYŽADUJE NEMILOSRDNÉ MUŽE, KTEŘÍ BEZ VÁHÁNÍ PORUŠÍ VÁLEČNÉ KONVENCE…“ Kdysi dávno (kurva opravdu dávno!) jsem hrál na PC hru Comandos. Proč to píšu – tady si totiž často připadám, jako v tý hře! Jednoduchý plánování, akce s pár muži (a jednou ženou), mrtvoly, krev. Ne, není to špatně – jen… prostě žádnej mimořádnej biják nečekejte. Je to fajn, Ritchie baví tím svým ftipem v absurdních situacích i svojí tvůrčí invencí, herce to očividně baví (nejvíc snad Ritchsona!), Til Schweiger má zase fajn roli… a nejzajímavější na tom, že se to takhle klidně mohlo odehrát. Prostě taková akční jednohubka!    /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je založen na knize „Churchill's Secret Warriors: The Explosive True Story of the Special Force Desperadoes of WWII“, kterou napsal Damien Lewis v roce 2014. 2.) Příběh je o skutečné válečné oparaci s názvem „Postmaster“. 3.) Thx za titule „massa1970“. ///                         PŘÍBĚH  ***  HUMOR  *  AKCE  ****  NAPĚTÍ  *

„Jsem ředitel školy.” - „Jsem ředitel cirkusu.” - „A Vy?” - „Taky.” - „Paní kuchařko, zavolejte školníka!”

Yako za 3,5*, možná kdyby Adelstein nebyl takový nesympoš a neděla se tam tu a tam povinná demence. Jinak rodinná pohoda na neděli.

Tak ja som tento rok videl aj omnoho väčšie zverstvá, ale to nič nemení na veci, že film za veľa nestojí. Jedná sa o remake solídneho, no nedoceneného hororu The Boy Behind the Door, ktorý sa mi páčil, a keď čítam jeho komentáre, tak tí premúdrelí intelektuáli, čo tam sypali odpady, by mali skúsiť toto, aby videli ten rozdiel. Zatiaľ čo americká verzia dokázala šikovne pracovať s atmosférou a napätím, Indonézia prekvapivo zlyháva na celej čiare. Už len samotná hudba je peklo! Pri sledovaní neschopnej záporáčky som si spomenul na Toma a Jerryho, ktovie prečo. Ale musím uznať, že je umenie 2-3 opakujúce sa scény natiahnuť na hodinu a pol.

Pieseň "Sametová" je v poradí druhá skladba z tretieho štúdiového albumu českej hudobnej skupiny Žlutý pes. Vyšiel v roku 1994 pod značkou vydavateľstva Bonton Music. Album nesie názov "Yellow Dog". Song "Sametová" sa stal najznámejším a najpopulárnejším hitom tejto pražskej boogie rockovej formácie. Bol ku nej natočený aj rádoby satirický retro klip, ktorý na mňa nazapôsobil ani za mak. Je to tak! Nebudem to tu predsa vychvaľovať len preto, že väčšina užívateľov, ktorí to ohodnotili, je z toho nadšená. Ja nie! Ono vlastne všeobecne celá tvorba tejto bandy prestarnutých, umastených, zhulených ožranov sa mi zdá nudná. No a navyše ten sebestredný havloidný hippiesák Hejma mi bol vždy nadmieru protivný. Napriek tomu všetkému im za tento ich výtvor dve sametové hviezdičky dám. **

Z vesmíru přiletí pavoučí vajíčko a usadí se v domečku pro panenky. Čerstvě vylíhlého pavoučka připomínajícího snovačku objeví dívka Charlotte a vezme si ho do pokojíčku. Krmí ho a netuší, že vychovává vraždící monstrum. Dosti nevyvážený snímek, jehož poměrně velkou část zabírá žvanění postav a problematické vztahy v rodině Charlotte. Ta je mimochodem nesympatický spratek, a tak jsem tajně doufal, že bude roztrhána s celou povedenou famílií. Osazenstvo domu je poměrně bizarní, na krev a mordy dojde, což je nejsvětlejší stránka filmu. Očekával jsem ale větší nářez a samozřejmě ano, Havěť je nesrovnatelně lepší. Pominu zoologické nelogičnosti - pavouk je sice z kosmu, ale je až příliš, kromě velikosti, podobný pozemským, a tak když zakousne svoji kořist, neměla by ta šanci na přežití. Jak je i ve filmu zmíněno, pavouk do oběti vstříkne trávicí šťávy, čímž je její osud zpečetěn. Ale nad tím bych zavřel oči, kdyby měl film nepolevující atmosféru a spád. Příjemné byly drobné vtípky typu - stín zavěšeného květináče, potěšily nohy mizející ve ventilaci, na což jsem čekal, pobavil poslední záběr před titulky jako odkaz na Critters. Naopak zklamal nedotažený odkaz na Vetřelce...

Já teda doufám, že při závěrečné destrukci v Riu pod dohledem sochy Krista Spasitele nebyl nikdo zraněn, nedej bože nepřišel o život… Příběh šel znovu mimo mě, závěrečná třetina je prakticky ne(do)koukatelná. Dvě slavná filmová monstra s bohatou historií: Kong je kdesi pod zemským povrchem, aby zjistil, že je tam ještě jakási podzemní říše, Godzilla se nahoře pere s jinými titány, demoluje přitom celé čtvrti a hlavu skládá v Římském koloseu. Za čas si dají zase přes držku, aby děj vyplňovalo i několik nudných lidských postav, přičemž nejznámější z nich, Rebecca Hall, má hrozný melír i sestřih. Jakékoliv serióznosti se na míle vzdalujeme, prakticky jen čekáme na akci a další a další atrakce, které sice nedávají smysl, ale diváky evidentně (však mrkněte na tržby) solidně oblbnuly. V Godzille z roku 2014 nebyly postavy jen do počtu a jelo se na vážnou notu, i o tři roky mladší Kong mě potěšil. Další kousky jsou jen ryzí výplachy a prázdné blockbustery. Bez vyloženě fanouškovských momentů, jeden teda potěší členy České stomatologické komory. Tři hvězdy už nedám. Jen opakující se hezké obrázky, víc nic.

Gotický horor s velmi dobrými hereckými výkony, J. Frid je jednoduše skvělý, temnou hudbou a výborným vizuálem, restaurovaná kopie nemá chybu. Lze hovořit i o romantismu, ovšem právě tom původním v rámci devatenáctého století, kdy se dařilo černým románům. Ostatně inspirace Draculou je více než zřejmá, když se znovuprobuzený upír Barnabáš zahledí do Maggie, o níž je přesvědčen, že je inkarnací jeho dávné snoubenky. A profesor Stokes je jakýmsi Van Helsingem, zatímco doktorka Hoffmanová nachází lék na vampirismus, což ji vrhá do smrtelného nebezpečí....páč se navíc zamiluje do Barnabáše. Parádní gotické sídlo, rakve, pavučiny, mlha, krvavé zákusy a ještě krvavější zatloukání kůlu a probodávání upírů. Líbilo se mi to stejně, jako remake od Burtona. Ocení ale spíše milovníci starších hororů.

Scenáristicky přímočará a nepříliš zajímavá storka o pomstě a ani choreografie akčních scén mě zrovna nesejmula. Sice je to audiovizuálně nabouchané, nešetří to brutalitou a Dev Patel je sympatický fucked up hero, ale k nadšenému jásotu mi to nestačí. Samozřejmě díky Bohu za každý podobný drsný poctivý akčňák v kinech.

Slušná kriminálka, která by mohla být ještě svižnější a v závěru bych upřednostnil místo policejního vyšetřování ještě jedno dvě kola s mafiány. Gabinův sedlák se vlastně většinu času chová idiotsky (zničí heroin, nehlídá si líp dobytek a nechá ženy samotné doma, i když ví, že se na něj chystají gangsteři), což ale patří k jeho neústupné nátuře, stejně jako nesdílení zásadních informací s vlastní rodinou. A má to divný hudební podkres, který mě ale nijak výrazně nerušil.

Tatínek je blbec, chtělo by se říci spolu s Němým Bobšem a kdoví, jestli synátor něco podobného názvem svého díla nezamýšlel. Jak známo, vznikal dokument v době hlubokého rodinného rozkolu a já bych něco takového úplně nevylučoval. Otázka je, zda se i poznal, protože já si to o Svěráku starším myslím už dlouho a tento dokument ho víceméně ukazuje právě jako urážlivého nedůtklivého narcise, který se nedokáže přenést přes nesouhlas (jak typické pro lidi jeho orientace). Na tom nemění nic jeho dílo, které, tedy to starší, zasluhuje povětšinou úctu a respekt, ale osoba tvůrce a jeho dílo jsou obvykle dvě různé věci. Co se dokumentu samého týče, standardní věc, nijak zásadní a objevná co do formy i obsahu.

Po dlhšej dobe som sa rozhodol pozrieť zase niečo z juhokórejskej produkcie, ale teda som si nemohol vybrať lepšie. Horory s tématikou duchov, démonov a rôznymi posadnutiami ma už moc nebavia, predsa len je to väčšinou o tom istom, ale toto je úplne iný level. Už od začiatku ma to úplne vtiahlo, scenár je teda perfektne prepracovaný, mimoriadne zaujímavý, s niekoľkými skvelými zvratmi, už si skutočne nepamätám, kedy naposledy som sa v tomto žánri stretol s takto kvalitným scenárom. Je tu dosť z juhokórejského folklóru, takže je lepšie, keď sa divák aspoň trochu orientuje v miestnej kultúre a mystike, ale užiť sa to dá aj bez toho. A pritom je to úplne nepredvídateľné, keď som si už párkrát myslel, že viem, ako bude film ďalej pokračovať, prekvapil ma a vybral sa úplne iným smerom. Jedine môžem vytknúť, že prvá polovica, kedy je zlo také tajomnejšie mi sadla trochu viac, ako tá druhá, kedy je už viac fyzické, ale nie je to až taký rozdiel, nadšený som bol po celý čas. Hororovými scénami film skôr šetrí a pri takejto dĺžke sa možno aj trochu stratia, ale perfektný scenár a poriadne znepokojivá atmosféra to bohato vynahradia, práve tá atmosféra ma pohltila a nevedel som sa dočkať, s čím tvorcovia prídu ďalej. Ale aj tak tých pár hororových scén, hlavne v prostrednej časti filmu bolo dosť zaujímavých. Veľkým plusom je obsadenie a postavy, v strede diania je až štvorica hlavných hrdinov, odborníkov na paranormálne javy, ktorých som si hneď obľúbil, sú tu dve dvojice s generačným rozdielom a trochu odlišným prístupom, ale spoločne skvelo fungujú a ešte sú obsadení skvelými hercami, ktorých vedie Choi Min-sik. Ale úplne každý tu má svoj účel. A režijne je to absolútna žánrová špička, režisér má tento žáner evidentne rád, stále sa drží podobnej témy, ale až teraz ju dotiahol k dokonalosti. Takže ja som úplne nadšený, takýto kvalitný horor som nevidel už roky a chcem pokračovanie s touto istou zostavou. Toto má potenciál na celú sériu, 86%