Der ewige Jude
The Eternal Jew
Režie:
Fritz HipplerScénář:
Eberhard TaubertKamera:
Erich StollHrají:
Harry Giese (a.z.), Rosa Luxemburg (a.z.), Max Reinhardt (a.z.), Rosa Valetti (a.z.), Curt Bois (a.z.), Charlie Chaplin (a.z.), Albert Einstein (a.z.) (více)Obsahy(1)
Produkce pověstného filmu „Der Ewige Jude“ je dnes zakázána a tento film může být promítán pouze za splnění předem stanovených podmínek. Film Věčný Žid je jedním z názorných prostředků, na kterých lze demonstrovat přípravu holocaustu nacistickým režimem. Protože tento film má silný propagandistický obsah, může být uváděn pouze na uzavřených vědeckých seminářích a musí být doprovázen vysvětlujícím komentářem. V Německu se toto omezení týká asi 40 filmů vzniklých v období 1933 – 1945. Režisér Fritz Hippler označil tento film po skončení války jako „Negaci všeho lidského a humánního“. Při jeho premiéře dne 28. 11. 1940 hovořil však v této souvislosti o „symfonii odporu a hrůzy“.
Věčný Žid je druhem štvavé propagandy proti příslušníkům židovského národa, který nebyl jiným filmem nikdy překonán. Je považován historiky jako část propagandistické přípravy na tzv. řešení židovské otázky. Velký podíl na vzniku tohoto filmu měl ministr propagandy Joseph Goebbels, který v říjnu 1939 nařídil zhotovit tento antisemitský propagandistický film.
Der ewige Jude se v období Třetí říše promítal ve dvou verzích: 1. verzi pro dospělé, 2. verzi pro děti (byla promítána od 16 hodin a neobsahovala scény rituálního podřezávání dobytka). Taktika snahy o „odlidštění“ nepřítele: „znázornění lidí, kteří už nejsou lidmi, nýbrž zvířata nebo obtížní hmyz, který může být a musí být zničen.“ (Hans Jürgen Brandt)
Peter Bucher označuje tento film jako „osvětový film, s jehož pomocí měly být připraveny a provedeny plánované deportace.“ Film sám sebe nazývá dokumentárním, o dokumentární film se ale nejedná, nýbrž pouze o krajně tendenční kompilaci, která byla vytvořena z různých materiálů:
1. Filmový materiál z polských ghett, který byl pořízen v říjnu 1939 – zobrazení chudoby panující v lidmi přeplněných ghettech
2. Prosionistické filmové záběry z Palestiny, které ale byly použity v jejich protikladném smyslu
3. Ukázky z hraných filmů (Německo, USA), původní komentář se stal objektem manipulace
4. Trikové záběry – které měly znázornit diasporu Židů
5. Fotografie – z archivu Institutu pro studium židovské otázky
(4daPeace)
Recenze (143)
Opravdu zrůdný film, který ale ukazuje, jak geniálně měli fašisté propracovanou propagandu. Hippler po celou dobu pracuje s nepodloženými fakty, účelově si vybírá obrázky zesláblých a vysílených Židů, na kterých ukazuje, jak se jim nechce pracovat a záměrně překrucuje skutečnost tak, aby Židy co nejvíce poškodil. Pod tím běží apelující komentář, z něhož zhnusení jen čiší, pak už stačí dát důraz na ty správné věci a diváka máte na své straně. Přirovnání Židů ke krysám je opravdu hodně odpudivé, jenže opět na svou dobu hodně efektivní a vůbec se není co divit, že mnoho (jinak třeba i inteligentních) Němců je opravdu nenávidělo a nemělo s nimi žádný soucit. Čím ale tenhle film "vyhrál" ve své pravdě, jsou opravdu kruté záběry košer popravy, která je vskutku neuhumánní a nešetrná a ani v dnešní době nepůsobí fyzicky moc dobře. Hippler věděl moc dobře, jak má na diváka působit a natočil zdánlivě objektivní, ve skutečnosti však silně manipulativní dokument, který ospravedlňoval holocaust. Ve čtyřicátých letech, kdy o ověřování informací nemohla být ani řeč, musel tento film zapůsobit opravdu děsivě a určitě rozesel strach do duší "obyčejných" lidí, kteří byli nakonec rádi, že jsou v "bezpečí", když existují koncentrační tábory. Co je ale na filmu nejvíc alarmující, je to, že pokud by dnes skoro stejným způsobem natočil šikovný filmař dokument o komkoli, výsledek by byl stejný a zas a znovu by vyvolal strach a nenávist (v současné uprchlické krizi si to není těžké představit) a mnoho diváků by ho mělo za pravdivý. Po filmařské stránce slušný průměr, z hlediska vyznění ale naprosto zrůdná záležitost, která ale byla svého času podána naprosto geniálně. 50% ()
Verdikt: Sice je to tady oznaceno jako drama, coz je lepsi nez kdyby to tady bylo jako dokument, jak se tento film sam uvadel, ale pro takoveto filmy by mela vzniknout spec. kategorie - propaganda/propagandisticky film. Veskere dalsi info se zde snad objevi u Obsahu filmu, ktery jsem zaslal. Jinak datr filmu pet hvezdicek je blaznovstvi, to snad musi dat jenom nejaky neo-blazen, ktery vyznava nacistickou ideologii. Film v zadnem pripade neni strhujici, chvilemi se budete nudit, chvilemi budete zavirat oci, chvilemi budete nevericne zirat. A Charlie Chaplin jako herec v tomto? To snad ne...to je jak kdybyste byli uvedeni, ze jste hrali v Ceskem snu, kdyz jste si sli jenom vyhodne nakoupit - proste byste k tomu hrani prisli jak slepy k houslim, stejne jako Chaplin zde. ()
Mělo mi to nahnat odpor k Židům, akorát takovou metodou, která na mě neplatila. Zhnusila mě až závěrečná jatka zvířat. Těžko hodnotit. Nalejvárna. Po půlhodině už jsem se nudil. Ale zachycuje to si myslim, vkusně náhled na Židy, stejně jako u nás obdobné "dokumenty" zvěrstva nemenšího kalibru z 50. let, aneb Rudoši vs. zatuchlý kapitalismus. ()
Těžko hodnotit. Z hlediska formy jde o velice slušně natočený dokument, zajímavý, názorný a plný informací. Ty jsou pochopitelně vycucané z prstu, ale překvapivě chytře. Zapomeňte na primitivní frašky o boji proti mandelince a rozorávání remízků, Goebbels točí propagandistickou extraligu. Vše co ukáže, nebo ústy vypravěče prohlásí, pasuje do pečlivě doplňovaného pokrouceného obrazu židovské komunity. Kdybych neznal záměr za jakým byl natočen, tak by se dal film s trochou snahy vnímat jako politicky nekorektní mystifikační černohumorná komedie. Takhle z něho jde částečně strach, částečně budí zhnusení. Ve druhé polovině, kde už asi bylo zamýšlené publikum plně angažované, začíná snímek lehce nudit. Tahle část je víc zaměřená na emoce, a pro kriticky přemýšlejícího člověka ztrácí význam. ()
Vážně by mě zajímalo, jak by se tahle věc měla hodnotit a většina místních si tím taky asi není jistá. Jakožto dokument tenhle Hitlerův výtvor obstojí docela slušně, protože to nenudí a člověka to ehm dožene k "zamyšlení". Upřímně řečeno, vůbec se nedivím, že Němci ve 30.-40. letech vyšli do ulic s vidlema. Už chápu, proč se Goebbelsovi říkalo mistr propagandy. Tohle je totiž propaganda at its best. Mám dojem, že by lidi přesvědčil i o tom, že Židi umí lítat. ()
Zajímavosti (8)
- Scéna z filmu Vrah mezi námi (1931), kde je Peter Lorre odsouzen jako dětský vrah byla do filmu dodána kvůli faktu, že Lorre byl žid. Hitler tím chtěl dokázat kriminální mysl židů. (Kulmon)
- Posledních několik záběrů mladých německých mužů, pochodujících vojáků a nacistických vlajek, působící na city pro znovusjednocení a semknutí Němců, jsou vizuálně velmi podobné filmům Leni Riefenstahlové ze stejné doby. (Borrtex)
Reklama