Černý telefon

Instantní Královina dle dávno vyčpělého a po tisíci už těžce přejedeného receptu: Rozmíchejte v sedmdesátkovém / osmdesátkovém americkém maloměstě pár frustrovaných dětí, zahustěte trochou šikany, přidejte středně velkého domácího tyrana / alkoholika / traumatizovaného vidláka, nechejte tak hodinu probublat, sceďte, a pak mezi ty dušené fuckany pomalu další hodinu přimíchávejte vraha / úchyla / bubáka (možno i najednou), přiveďte opět k varu, jakmile vrah / úchyl / bubák vyplave na hladinu, seberte jej naběračkou, spláchněte do hajzlu a varem změklého tyrana / alkoholika / traumatizovaného vidláka podávejte s již daleko méně frustrovanými dětmi za zvuků přijíždějících sanitek a policejních aut. Okořeňte nějakým tím dobovým disco(s)hitem a ozdobte zapadajícím sluncem. Až mám opět podezření, že se před drahnou dobou kompletně vypsanému Štefanovi buď povedlo odchovat si v zajetí mládě plagiátora, anebo si v rámci píárka toho jakože syna prostě vymyslel, aby si pod pseudonymem do raqe nažidil ještě pár mrtvých prezidentů z čím dál tím omšelejších strojových vykrádaček sebe sama. Dřívější nesporný originální hororový talent a pozdější zkurvený bezpáteřní komerční zaprodanec Mrveláckého debilizátora – Skot - se sice opět téměř vrátil ke svému kopytu a dělal vše proto, aby ten po milionté vyluhovaný Královský steril udržel alespoň trochu svižný, zábavný a vizuálně přitažlivý, avšak kde nic není, ani zmrd nebere, a tak jej s odřenýma duchama dostrkal akorát tak na prémiové místo v regálu chemických čínských polívek. Ovšem stále je to tisíckrát záživnější, zábavnější i osmdesátkovější než například celá ta brutálně přeceňovaná a uměle natahovaná koncentrovaná pruda pro mongoloidní děti, co se xmrti rády otavují u televize, Neznámé věci, a to je třeba docenit alespoň povislýma trojkama útěchy. (17.07.2022)

Nejsem tak kritická. Předlohu jsem četla a převést cca dvaceti stránkovou povídku do celovečerního filmu je obdobná výzva, jako tam nahustit tisíci stránkový román S. Kinga. Takže, atmosféra byla hutná, reálie přesné a vrah zdravě úchylný. O něm asi tolik. Co má rád: hrátky, přiměřeně zvídavé chlapce věkově tak akorát, vychechtané masky, mít vše pevně pod kontrolou i v rukách (a když se objeví kluk, který odmítá zlobit nastává problém). Co nenávidí: Pohled do zrcadla, hodné hochy a nejvíc ho vytáčí zazvonění telefonu (s obavou, že hovor je adresován jemu). A to nechce! (01.08.2022)

Co na tom, že na americkém předměstí mizí školáci za bílého dne? Zoufalí rodiče pak zpětně vyvěšují plakáty s fotografií unesených dětí, mezi spolužáky se šíří fámy, ale policie furt jede na půl plynu a rodiče nemají potřebu své potomky třeba vyzvedávat autem. Dospívajícího Finneyho navíc spolužáci šikanují, o matku přišel a cholerický otec chlastá. A pak se znovu objeví zvláštní klaun s černými balonky. Jakou roli asi sehraje mladší sestra, která má jasnovidecké sny, a starý nástěnný telefon, ze kterého budou přicházet rady předchozích obětí sadistického vraha? Škoda, že se do jeho duše prakticky nepodíváme. Nedozvíme se, proč dělá to, co dělá, proč nosí a mění masky, jaká ho provází minulost... Obzvlášť když ho hraje, kdo ho hraje. Úplně v hororech nevyhledávám nadpřirozené prvky, nicméně zručný režisér Scott Derrickson sympaticky pracuje se znepokojivou atmosférou, stupňujícím se napětím a zasazení o pár desítek let zpět výsledku taky moc sluší. Navíc skvěle vede dětské herce. Černý telefon vznikl na základě kratičké povídky Joea Hilla, syna Stephena Kinga, tudíž i tady se dalo pár minut určitě prostříhat. Každopádně další komerční zářez produkční společnosti Blumhouse a poměrně silné tři hvězdy. (21.08.2022)

Letos se vyloženě točím v kruhu a neustále přemýšlím nad tím, jak asi může být těžké najít „beta-čtenáře". Chápu, že u klasických hororů se na logiku moc nehledí, ale Černému telefonu zejména v jeho poslední třetině sráží nohy nesmyslné scénáristické kolapsy, které by byl schopný smysluplně vyřešit i průměrný český Pepík. Protože díky tomu můžete mít nádhernou atmosféru, skvělé herce (Madeleine jako Gwen je neuvěřitelná) i výborný námět, ale na konci budete stejně za blbce. Já ten film na jednu stranu miluji, ale na druhou ho v koutku duše nenávidím za to, co s 5* potenciálem dokázal v závěru udělat. Přitom existovala spousta nenáročných cest, jak jednotlivé části poupravit tak, aby do sebe dokonale zapadaly... Držím se na skóre 7/10, ale mohlo to být podstatně pozitivnější. (01.08.2022)

Chvíli po začátku filmu jsem si vzpomněl, jak skončila Hillova povídka, a začal doufat, že to tak nedopadne i ve filmu. Naštěstí je Scott Derrickson dost zkušený, aby mu došlo, že ne všechno, co unese papír, se dá převést na plátno. Ne že by jeho závěr byl nějak geniální (o Drapákovi se nakonec dozvíme něco, co vůbec nedává smysl), ale nakonec natočil film, který není horší než předloha. A to vůbec není málo. Horor založený na postavách a atmosféře. Pokud chcete krev a lekačky, jděte jinam. (30.07.2022)