Les Invasions barbares
Les Invasions barbares
Invázia barbarov
The Barbarian Invasions
The Barbarian Invasions
The Barbarian Invasions
Režie:
Denys ArcandScénář:
Denys ArcandKamera:
Guy DufauxHudba:
Pierre AviatHrají:
Rémy Girard, Stéphane Rousseau, Dorothée Berryman, Louise Portal, Dominique Michel, Marie-Josée Croze, Marina Hands, Roy Dupuis, Micheline Lanctôt (více)Obsahy(1)
Jeden z najznámejších režisérov frankofónnej Kanady, Denys Arcand, nadviazal filmom Invázia barbarov po 17 rokoch na svoj film The Decline of the American Empire. V Invázii barbarov sleduje svojich hrdinov zostarnutých, trochu zlomených životom, stále však ešte plných ideálov a vitality. Hlavný hrdina Rémy je univerzitný profesor histórie, ktorý celý život miloval ženy, zábavu, víno a ľavicové ideály. Po kolapse je hospitalizovaný v nemocnici a jeho bývalá žena Luise okamžite zavolá ich syna Sébastiana, ktorý si buduje kariéru úspešného a bohatého makléra v Londýne. Hoci Sébastien a Rémy spolu kvôli rozdielnym životným filozofiám nikdy dobre nevychádzali, Sébastien okamžite priletí do Kanady a snaží sa otca presvedčiť, aby sa dal previezť na súkromnú kliniku. V štátnej nemocnici sú totiž žalostné podmienky, pacienti ležia i na chodbách. Rémy však bol jedným z hlásateľov socializácie zdravotníctva a trvá na tom, že bude znášať i jej neblahé následky. Po vyšetrení v americkom Baltimore je jasné, že Rémy má na mozgu zhubný nádor a zostáva mu už iba niekoľko týždňov života. Sébastien sa rozhodne, že proti otcovej vôli mu spríjemní posledné dni života: podplatí zdravotnícke odbory, aby mu zrenovovali samostatnú časť nemocnice, zaobstará mu špeciálnu starostlivosť, zaplatí jeho študentom, aby ho prišli pozdraviť a z celého sveta zvolá k smrteľnej posteli jeho najlepších priateľov a dávne i nedávne milenky.
Dokonca, keď už ani silné dávky morfia nedokážu utlmiť bolesti, s pomocou narkomanky Natalie mu zaobstará heroín. Hoci Rémyho životná filozofia jeho najbližším vždy iba ublížila, vďaka Sébastienovi si ju môže udržať až do smrti. Rémy je predstaviteľom umierajúcej generácie a umierajúceho sveta, v ktorom ešte existovala viera v ideály a ich naplnenie. Sébastiena považuje za chladného predátora, ziskuchtivého biznismena, predstaviteľa novej generácie barbarov. Počas posledných týždňov svojho života však Rémy prichádza na to, že i Sébastien uznáva základné životné hodnoty. Sébastien poznáva otca z jeho silnej a nezlomnej stránky, nielen ako večne nedospelého a ľahkovážneho bonvivána. Arcand nevyhrocuje dramatický konflikt medzi otcom a synom, smeruje skôr k zmiereniu, k poznaniu, že hoci starý svet umiera, v tom novom barbarskom ešte môžu pretrvať základné morálne hodnoty. Režisérovi sa v žánri tragikomédie podarilo s nesmiernym šarmom a ľudskosťou, bez pátosu a sentimentu zobraziť smrť človeka i smrť jednej generácie. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (135)
Veľké plus za niektoré vtipné dialógy. Škoda však množstva absolútne nesympatických postáv a veľkej zdĺhavosti. ()
"Invaze" by měla být přístupná tak minimálně od třiceti let. Tohle opravdu není film pro "popcornovou generaci", je to inteligentní dospělý film pro inteligentní dospělé diváky. Logicky tak musí iritovat všechny, kteří už v kinech navykli jen na "hláškové" filmy, kde se filmoví hrdinové musí mezi sebou bavit jedině tak, aby to pochopil i ten největší dement. Není to dokonalý film (možná proto dostal toho Oscara :-). Honí podle mne trochu příliš zajíců najednou, ale dávám maximální hodnocení za řadu "pětihvězdičkových" scén a myšlenek. ()
Další drama o usmíření otce a syna na smrtelné posteli, ale Velká ryba to fakt není. Přes hluboké téma je film tak nějak povrchní, plný frází a mnohokrát viděného. Prostě je tu pán, který se bojí smrti, ale přesto umře. Sem tam se objeví nějaká zajímavá myšlenka či hezky natočená scéna (opuštěná lavička u jezera, obnažená lýtka), celkově jde však o nevýrazný, skoro bych až řekl obyčejný film, který asi nebylo těžké napsat ani natočit. ()
remy sa dozveda, ze je smrtelne chory, a odmieta synovu ponuku odist, pomaly ale pokojne, zomriet do ameriky. syn je bohac a vybavi mu v nemocnici krasnu izbu a povola jeho univerzitnych priatelov. cely film sa nesie intelektualnymi rozhovormi, kt. som dakedy ani ja nerozumel, ale na druhej strane, tym co som rozumel ma pobavili. herci ma presvedcili aj scenar dobry, ale jedine co mi dost vadilo bola ta jednoducha forma, akou bol natoceny cely film, pretoze mne to pripadalo, ako keby som sledoval nejaky nemecky romanticky film. 75% ()
Je to jeden z lepších filmů pojednávajících o smrti, protože se o to snaží bez nadměrného patosu, civilně a - v rámci možností - dokonce i vtipně. To je ale pořád málo. Po celou dobu jsem z něho cítil určitou vyumělkovanost a - což je horší - mravokárné tendence, takže jsem tak nějak sklouzl po povrchu a závěrečná katarze mě naprosto minula. Zapomenutelný zážitek. ()
Pěkný film o umírání a smíření, pro mně zpracováno velmi hezkou přijatelnou formou, bez zbytečného patosu. ()
Želary byly samozřejmě lepší, ale to tomuhle snímku na kvalitě nijak neubírá. Snad někteří herci nebyli úplně důvěryhodní, ale příběh mě zaujal a scénář byl opravdu bez chyby. ()
Nejdřív jsem se lekl, že to bude jeden z těch filmů, kde si otec a syn budou vyříkávat všelijaké křivdy, ale ono to bylo naopak svěží, navzdory tématu vtipné a celkově výborně natočené, takže až na pár takových hluších míst to byl film, na který se moc dobře koukalo. ()
Tenhle film mě nejen pobavil (spousta scén byl velice zábavná), ale i dojal a svým způsobem i uklidnil. Proč?, na to jsem při jeho sledování nemyslel - a nejspíš to nebudu rozebírat ani nyní. Stárnutí a smrt nemusí být banální, ale tady šlo přímo o jeho oslavu; zemřít jako poslední (možná jediný) hrdinský čin. Přestože náš hrdina má k dispozici silné vojsko, přesto tuhle bitvu musí vybojovat (vyhrát?, prohrát? - to už je možná jedno) sám se sebou. A tak přece jen vstoupit do jedné vody. Pozn. 1: Film je kromě toho značně instruktivní. Tohle se může stát každému, a každý by na to měl být připraven. Sotvakdo má ovšem syna (a Rémy přeje synovi stejného syna), který otci opatří pro jeho umírání tak skvělou štafáž. Každopádně cesty k heroinu by bylo vhodné zmapovat dopředu. Pozn.2: V této souvislosti podtrhuji skvělou vedlejší roli krásné Marie-Josée Croze, která má ráda Hanka Williamse. Pozn. 3: Les invasions barbares. Ale kdo jsou oni barbaři? Zřejmě jsou tím myšleni mladí lidé, kteří nečtou beletrii (tj. něco přečetli a znají, ale mimovolně a nesytematicky - a neprošli všem těmi -ismy), jako naše generace. (Znám člověka, který se honosí tím, že přečetl pouze "Ferdu mravence".) Ale jak vidět (i v tomto filmu) mají jiné kvality, které možná přesahují naši "intelektuální dovednost". My bychom ovšem bez knížek, filmů a Hanka Williamse, už sotva obstáli. Pozn. 3: Kdybychom chtěli film "zhodnotit" racionálně, došli bychom nejprve k tomu, že je to naprostá fantasmagorie. A podezřelé na něm je už to, že nenese titulek "natočeno podle skutečné události". My se však na něj díváme jinak, jako na autonomní svět, ve kterém je možno i leccos, co není v souladu s naší omezenou existencí. ()
Obrovské zklamání. Tragicky napsané a rádoby vtipné dialogy, špatné herecké výkony, nevěrohodný děj. Také je v některých momentech až bolestně cítit komplex Kanaďanů ze Spojených států. Nechápu, jak mohla porota v Cannes ocenit tak mimořádně trapný snímek. Že by šlo o francouzskou vzájemnost?:-) ()
Persomal note: kino ve Frydku ()
ocenenia : MFF Cannes 2003 - Najlepší scenár (Denys Arcand), Najlepšia herečka (Marie-Josée Croze) ◘◘◘◘ Oscar 2004 - Najlepší zahraničný film ()
4* Z kanadské tvorby jsem si nedávno pustil tuto intelektuální a sarkastickou konverzační komedii, která mi přiblížila tamní zdravotnický systém – no ještě zlaté Česko. Ale hlavně je to film o rodinném sbližování, odpouštění, přátelství a důstojnosti umírání. Své 4 hvězdy si plně zaslouží a doporučuji všem, komu jsou navozená témata blízká. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Invaze Barbaru je krasny priklad toho, ako film odlahcit od akcie, zmysluplneho scenara a deja. Dokonca aj herecke vykony su odflaknute, ale coho je dostatok, to su intelektualne rozhovory. A co je najhorsie, su nudne a nezazivne. 50 % ()
Zvlastna existencialna komedialna drama o zomierajucom chlapovi, pre ktoreho jeho najblizsi na sklonku zivota spravia co mozu a popri tom spominaju na casy davno prejdene, chvile davno odzite a zazitky nikdy nezabudnute. Prijemny snimok, ktoreho oscarove pozadie je pre mna plne pochopitelne, pretoze tendencie Akademie ocenovat taketo filmy tu vzdy boli a zrejme aj budu, a to napriek exitencii snimkov na urovni nachadzajucej sa kvalitativne niekde uplne inde (napr. v tom istom roku nominovany skvely svedsky Ondskan) . ()
61. Zlatý Glóbus za rok 2003 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Kanada ()
Maličko nereálný příběh komplikované, ale nezištné lásky syna a otce. Kromě poměrně širokého okruhu svérázných postav v něm hrají nezanedbatelnou roli taky peníze - neboť ty jsou tím fenoménem, který odedávna hýbe světem, a bez nich by ve státní nemocnici sebevětší láska nic závratného nezmohla. Nicméně snímek je dostatečně lidský, emotivní a přitom střízlivý: Hlídá si mantinely, aby nezabředl to přílišného patosu. A tak si můžeme jenom tiše přát, aby se na nás naše milé a osvícené 21. století nevyfláklo, až nám bude mizerně a nebudeme mít zrovna po ruce nikoho, kdo by mohl - a chtěl (!) - položit na stůl tak silné argumenty jako Sébastian. P.S.: Na nastupující generaci jsem neshledala vůbec nic barbarského - když jsem ji porovnala s hlavním hrdinou a jeho poněkud lehkovážným, požitkářským a sobeckým přístupem k životu ... 3,5* ()
Film sice neprinasi nic noveho, me ale dost bavil. Mozna jsem divny, v tomto filmu mi ale byla sympaticka drtiva vetsina postav:-). Jak zdravotni sestra pichala do zily nemocneho heroin, z toho jsem sel do kolen... ()
........i umírat se musí umět........ ()
Moc ukecaný a intelektuální. Ve skutečnosti takoví lidé snad ani neexistujou, aby kecali o takovejch volovinách (navíc na smrtelné posteli), aspoň já takové neznám. A proto mi to prišlo jako hodně vzdálený realitě. Jednoduše řečeno - nudil jsem se u toho. A propó - kdybych se měl vžít do nějaké postavy, určitě bych si vybral ty podplacený studenty - takhle lehce vydělaný prachy za to, že uvidím svýho učitele chcípat, to je sen... ()