Les Invasions barbares
Les Invasions barbares
Invázia barbarov
The Barbarian Invasions
The Barbarian Invasions
The Barbarian Invasions
Režie:
Denys ArcandScénář:
Denys ArcandKamera:
Guy DufauxHudba:
Pierre AviatHrají:
Rémy Girard, Stéphane Rousseau, Dorothée Berryman, Louise Portal, Dominique Michel, Marie-Josée Croze, Marina Hands, Roy Dupuis, Micheline Lanctôt (více)Obsahy(1)
Jeden z najznámejších režisérov frankofónnej Kanady, Denys Arcand, nadviazal filmom Invázia barbarov po 17 rokoch na svoj film The Decline of the American Empire. V Invázii barbarov sleduje svojich hrdinov zostarnutých, trochu zlomených životom, stále však ešte plných ideálov a vitality. Hlavný hrdina Rémy je univerzitný profesor histórie, ktorý celý život miloval ženy, zábavu, víno a ľavicové ideály. Po kolapse je hospitalizovaný v nemocnici a jeho bývalá žena Luise okamžite zavolá ich syna Sébastiana, ktorý si buduje kariéru úspešného a bohatého makléra v Londýne. Hoci Sébastien a Rémy spolu kvôli rozdielnym životným filozofiám nikdy dobre nevychádzali, Sébastien okamžite priletí do Kanady a snaží sa otca presvedčiť, aby sa dal previezť na súkromnú kliniku. V štátnej nemocnici sú totiž žalostné podmienky, pacienti ležia i na chodbách. Rémy však bol jedným z hlásateľov socializácie zdravotníctva a trvá na tom, že bude znášať i jej neblahé následky. Po vyšetrení v americkom Baltimore je jasné, že Rémy má na mozgu zhubný nádor a zostáva mu už iba niekoľko týždňov života. Sébastien sa rozhodne, že proti otcovej vôli mu spríjemní posledné dni života: podplatí zdravotnícke odbory, aby mu zrenovovali samostatnú časť nemocnice, zaobstará mu špeciálnu starostlivosť, zaplatí jeho študentom, aby ho prišli pozdraviť a z celého sveta zvolá k smrteľnej posteli jeho najlepších priateľov a dávne i nedávne milenky.
Dokonca, keď už ani silné dávky morfia nedokážu utlmiť bolesti, s pomocou narkomanky Natalie mu zaobstará heroín. Hoci Rémyho životná filozofia jeho najbližším vždy iba ublížila, vďaka Sébastienovi si ju môže udržať až do smrti. Rémy je predstaviteľom umierajúcej generácie a umierajúceho sveta, v ktorom ešte existovala viera v ideály a ich naplnenie. Sébastiena považuje za chladného predátora, ziskuchtivého biznismena, predstaviteľa novej generácie barbarov. Počas posledných týždňov svojho života však Rémy prichádza na to, že i Sébastien uznáva základné životné hodnoty. Sébastien poznáva otca z jeho silnej a nezlomnej stránky, nielen ako večne nedospelého a ľahkovážneho bonvivána. Arcand nevyhrocuje dramatický konflikt medzi otcom a synom, smeruje skôr k zmiereniu, k poznaniu, že hoci starý svet umiera, v tom novom barbarskom ešte môžu pretrvať základné morálne hodnoty. Režisérovi sa v žánri tragikomédie podarilo s nesmiernym šarmom a ľudskosťou, bez pátosu a sentimentu zobraziť smrť človeka i smrť jednej generácie. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (135)
Umirat se ma s humorem. S laskou svych bliznich a kvalitnim heroinem to jde o neco lepe. Krasny film. ()
Ne zcela bezchybný, ale přesto výborný film, dost dobrý scénář a kvalitní herecké výkony. ()
Vůbec ne ta bláznivá fraška, na jakou to vypadá z většiny popisů, ale dost vážně míněný film o posledních věcech člověka, i když notně odlehčovaný humorem spíš hořce sebeironickým než ztřeštěným nebo cynickým, bez absurdního vylhaného optimismu Skafandru a motýla a podobných lacině humanistických limonád. Bilancuje se tu éra, která odchází s generací „volné lásky“ a s koncem dvacátého století, příznačně ohraničeného útokem na manhattanská dvojčata, účtuje se s dravým kapitalismem, veřejným zdravotnictvím i s odbory, polemizuje se s církví, hledí se s obavami do budoucna – a rozhodně se nevolí snadné cesty, nezjednodušuje se ani nepřikrašluje: Luxusní umírání v láskyplném kruhu rodiny a přátel, vyhandlované uprostřed přecpané státní nemocnice za úplatky z peněz, kterými hlavní hrdina pohrdá. Jeho neustálé protináboženské filipiky, které jdou autorovi evidentně z duše, ale vyústí v prazvláštní remízu s nemocniční řádovou sestrou, která je nakonec jediná, kdo pacientům opravdu naslouchá. Prázdné tlachy požitkářských vzdělanců a samozřejmá empatie novodobých barbarů. V jádru generační film, který říká: „Nevíme, jestli náš život a naše ideály vůbec dávaly nějaký smysl, nevíme, co bude se světem dál, odcházíme s neurčitým pocitem, že jsme něco nedokončili, odcházíme v úzkostech a nechce se nám, protože ze všech lidí v dějinách zdaleka nejmíň tušíme kam a proč, protože nemáme víru v Boha, v komunismus nebo aspoň v konzum,“ ale přesto nakonec skoro zázrakem dospěje k čemusi, co lze nazvat smířením, velkorysostí a opatrnou nadějí, přičemž většinu času dokáže být současně brutálně upřímný, zadumaný i prudce zábavný. Skoro za 90 %. ()
Nechápu jak se tohle někomu nemůže líbit. Někdo může namítnout že je to nuda, pak si ale neměl vybírat film o umírání. Není to film, na který jen tak zapomenete, témata rozebíraná ve filmu se týkají každého z nás. Ještě se mi nestalo abych o nějakém filmu přemýšlel tak dlouho. Tu noc jsem dvě hodiny nemohl usnout (normálně mi to trvá pět minut). Mimochodem, nedejte na řeči o pseudointelektuálnu a filmu pro ty nad 30. ()
"Silný" grog bez rumu..... ()
Strašně umělý, nevěrohodný, chvílemi až směšný film. Jediné, co ho odlišuje od sladkobolné produkce vysílané v televizi v neděli odpoledne, je kopec pseudointelektuálních, dokonale vyprázdněných dialogů a odkazů (náhodné vyjmenovávání ismů, záběry na tituly knih bez jakéhokoli vztahu k vyprávěnému příběhu). Postavy si mě nedokázaly získat ani dojmout, hlavní mi byla vyloženě nesympatická. Dobře napsaná a zahraná mi přišla akorát feťačka, jakkoli celá situace kolem ní působila naivně, aspoň tady se bylo čeho chytnout. Ten moment sblížení, kdy zahodí synův mobil do ohně, byl hodně silný, jenomže to je na sto minut trochu málo. Nutno dodat, že Hlas moře na podobné téma mi nepřipadá o moc lepší. Pozitivní filmy, které víc než svůj přívlastek nenabízejí, prostě asi nejsou pro mě. ()
Sice jsem od filmu s tímhle názvem čekal něco krapet jiného...:), ale ani tento obsah mi nijak nevadil... Celkem slušné to dílko, jen bych ještě přidal víc temnoty drogového prostředí (á la Requiem za sen). Jinak slušný film po většině stran. ()
Zúčtování generace, která podlehla volné lásce a levicové politice. ()
bla bla bla bla nudne zvasty od zacatku do konca... ()
Na základe viacerých referencií a indícií som očakával riadnu pecku, ale moje očakávania boli trochu schladené, aj keď nie zmrazené... film je to ozaj dobrý a miestami je to fakt zábava, ale som prekvapený, že to malo v Cannes až taký úspech. ()
Tohle už tu bylo mockrát a Invaze barbarů mnoho nového nepřináší... ()
Plně souhlasím s DDT. Tento film jsem dneska zhlédl a musím uznat, že je opravdu určet lidem minimálně ve středním věku. A to neříkám, že by se mi nelíbil, ba právě naopak byl úžasný a strašně moc se mi líbil. Hlavně herecký výkon hlavního hrdiny-umírajícího učitele. I když mi není více jak 30 let tento film mě opravdu dostal. ()
Opravdu hezký i když smutný film. Dialogy jsou vypilované do detailu a herecké výkony jsou vynikající. Film je zejména o emocích, vztazích a vzájemné blízkosti. Rozhodně ho můžu doporučit každému, protože vám dá možnost přemýšlet. ()
Mysteriózní / Krimi? Moje druhý setkání s rejžou, kterej mě ohromil v Době temna. Tohle dopadlo poměrně o velký kus hůře... Důvod? Kecy, kecy, samý kecy, sem tam nějakej heráček, ale jinak porád jen kecy. A do toho všeho i kecy o filozofii atd... Je to loučení jednoho bohéma, kterej se poměrně zajímavým způsobem loučí se svým životem. Ale ně mě to vůbec nezabralo. Teď nevím, esi si pustit 3.film od tohodle rejži, ale asi jo. Tohle nebyl vůbec film pro mě. ()
Další z dlouhé řady filmů z artu, který jsem viděl poprvé na střední škole. Hlavní postavou je umírající profesor, který vyznává levicové hodnoty, a proto lpí na léčení v klasické nemocnici. Jeho syn je jeho pravým opakem, úspěšným byznysmenem a snaží se otci zajistit lepší péči. Jejich názorový střet je nevyhnutelný, nicméně vzhledem k blížící se smrti, spěje spíše ke smíření. Tato kanadská konverzačka o umírání a o strachu z budoucnosti mě bavila a přinesla spoustu zajímavých otázek. Umírám já a se mnou i můj svět. Přijdou mladí barbaři, kteří rozmetají to všechno, co znám? Film asi není pro každého a velmi záleží, v jaké náladě a v jaké životní situaci diváka potká. Pokud bych na něj narazil, asi bych si s chutí hodil opakování a hodnocení by se možná z průměrných tří hvězd na některou stranu posunulo. ()
Něžný film a tvrdých lidech, kterému snad chybí jen trocha napětí. Úchvatné jsou scény s dialogy hlavních postav, které krásně zapadají do děje. ()
Oscarem ocenene francouzske drama o umirajicim muzi, ktery radeji u sve postele vita sve kamarady a milenky nez sveho syna ke kteremu se chova odtazite a neurvale, i kdyz se mu snazi ulehcit posledni momenty zivota, jak jen to jde. Konecne vyvrcholeni se nabizi samo a jeho konstrukce je jednim z mala pozitiv jinak velmi spatne podaneho snimku plneho nezazivnych dialogu, nezajimavych postav a inteligentniho humoru, ktery zde dle meho nazoru nefunguje. Kdyz si uvedomym, ze tato nadhodnocena nuda porazila Zelary, jen nechapave kroutim hlavou. 40% ()
Skvěle napsáno, skvěle natočeno, skvěle zahráno. Film mě ale nedokázal vtáhnout a hlouběji zaujmout - téma je mi (věkově) trochu vzdálené. ()
[2,5*] "Is there an -ism we haven't worshipped?" "Cretinism." Nie, milí moji zlatí! Všetky tie -izmy, ktoré ste uctievali, ste zrejme ani nechápali, zato v tom kreténizme ste boli viac než doma. Máme tu opäť tú podarenú skupinu údajných intelektuálov z filmu Úpadek amerického impéria (1986) (tentokrát po 17-ich rokoch), ktorí v ich neznesiteľne afektovaných prejavoch dávajú najavo, ako neznášajú blbcov. A pritom sa ich debata stále dookola točí okolo zvrhlých sexuálnych narážok, pričom sa na tom vulgárnom, totálne nevtipnom humore všetci zborovo rehocú. Ak by som parafrázoval citát jednej z postáv ("Her breasts outweigh her brain. The quantity of blood they require drains the brain."), tak zrejme im rozkrok vysal z mozgu všetky známky inteligencie. Všetky tie pôvodné postavy sú rovnako odpudivé ako predtým, celkovo je ale toto pokračovanie znesiteľnejšie, a to práve vďaka novým postavám. Paradoxne jediná ako tak sympatická postava vo filme je drogová závisláčka (Marie-Josée Croze). Film na mňa celkovo pôsobí ako jedno falošné divadielko, totálne odtrhnuté od reality, s mizernými hereckými výkonmi (snáď až na pár výnimiek, akou je spomínaná Marie-Josée Croze). Zaradené v zozname .1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete "Friends, sharing this modest life with you has been a delight." ()
Šel jsem na to ze zvědavosti, abych se podíval na film, který porazil naše Želary. A výsledek? Začátek takový všelijaký, místama mi poklinbávala hlava, ale ten prostřední část a konec filmu byli parádní.Hodně se mi to líbilo, byla to taková mrazivá,černá komedie.. ()