Pojďte pane, budeme si hrát

Moje máma dělá reklamu, jeho máma dělá reklamu, můj tatínek "muuuf", jeho tatínek "muuuf", můj strejda je "papadadá", jeho strejda "papadadá", má babička, jeho babička, dědečkové mazaní a oba z Kopidlna, to znamená... to znamená... ty Kubo, že my dva jsme asi bráchové! Bráchové! - A to je jedno, ať jsme bráchové, pojďte pane, budeme si hrát! Geniální a nesmrtelné! (06.12.2011)

Naprostá klasika! Můžete je milovat, můžete je nenávidět, ale přesto tu jsou a budou :) Nečekal jsem, že se to bude líbit i malým dětem, ale líbí! A to hodně! Dokonce to vyvolává lehkou závislost :) Skvělá hudba, skvělé hlášky, škoda jen Rudolfa Deyla, protože i když se Filipovský snaží sebevíc, Deyl je lepší. (21.11.2011)

Žánrově de facto neuchopitelná, nadčasová a všepojímající záležitost. Antipohádka, která jako jedna opravdu z mála učí, že v životě vítězí vždy ten „vypečenější". Nerovný, ale dojemný souboj naivity a vyčůranosti. Ve fantazijním gejzíru propluje divák nespočtem sfér lidského konání (odkazy hudební, literární...) včetně politické a sociální satiry: „...vynalezl jsem povodeň na knoflík...jednou, až přijde nějaký velikánský mizera, tak to potopím všechno..." nebo „Musím někam zavolat.... A kam? ...Někam vejš." Jestli jste medvědy dlouho neviděli, podívejte se na ně znovu. Výtvarná kouzla, hudba, zvuk.... Klaním se poctivé práci mistrů, jejíž výsledky baví diváky všeho věku. Podle mě jedno z toho opravdu nej a nej, co kdy běželo a ostatně stále „běhává" na plátnech kin. (17.05.2013)

Bohužel, příběhy dvou medvídku od Kolína s emi nelíbili kdysi, nelíbí se mi ani teď a už se mi asi ani nikdy líbit nebudou. Důvodem je nejspíše to, že mi jejich humor nepříjde až tak humorný a jejich příběhy až tak zajímavé. Ale jinak je Břetislav Pojar skvělý režisér, na tom nezmění nic ani moje antipatie k této sérii. (17.01.2011)

Dnes již klasické dílo, jež zcela jistě náleží ke zlatému fondu československé animované tvorby a především k nejvýraznějším odkazům Břetislava Pojara, který patřil k nejnadanějším žákům a posléze i plnohodnotným nástupcům Jiří Trnky. Fantazie a nekonečná tvůrčí invence, s jakou jsou všechny medvědí příhody realizovány, nabízejí pokaždé originální tvar, přitom jsou srozumitelné i nejmenší věkové kategorii. Je nasnadě, že punc originality do seriálu vnáší z nemalé části mistrovský Deylův hlas, nahrazeným později neméně skvělým Františkem Filipovským. Fakt, že příhody dvou nezbedných medvídků, co se před téměř půl stoletím potkali u Kolína, obstojí i dnes v nepoměrně atraktivnější současné zahraniční 3D produkci, je uznáním, jakého se autorům zaslouženě dostává. (25.10.2012)