Statečné srdce získá nevěstu

Romantika ve velkém. První polovina filmu je o tom, jak se do sebe zamilují, druhá polovina je o tom, jak o savou lásku bojují. Má to tři hodiny, ale vůbec to nevadí. Je to zábavné - Indové ve Švýcarsku vypadají překvapivě skvěle - je to skvělé co do choreografie a vlastně i herecky mě to naprosto nadchlo. Začínám chápat lásku k Bollywoodu. (21.03.2016)

Indický muzikál ve znamení ulítlé choreografie, kýčové romantiky a pestrobarevných hábitů... Ač mi to připadalo místy hodně kýčovité, celkově hodně rozvláčné a dějově nepříliš originální, musím říct, že chvílemi jsem se nakonec bavil i dovedl ocenit ten ojedinělý styl, který (nejen v rámci žánru) ve filmu z jiné zemi nespatřím. Nejvíc mne bavil ten postarší herec, který ztvárnil despotického otce rodiny, s hezky vykutálenýma očima. Určitě bych nebyl proti, kdyby se z příběhu v druhé půli vykloubalo opravdové drama, leč téměř neustálá hudební stylizace mu nedávala možnost příliš vyniknout a závěrečná bitva mi už úplně naznačila, že i linku někde pořád přetrvávajícího rodinného patriocismu je zde téměř nutné brát s jistou nadsázkou. Váhal jsem mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale jelikož to byla moje první zkušenost s Bollywoodem a zřejmě na dlouhou dobu zůstane i jediná, nemusím být zase tolik přísný a ve víru obohacení z poznání další kultury skrze hranou kinematografii přihmouřím oči. 55% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) (01.03.2020)

Vidět Dilwale Dulhania Le Jayenge na den indické nezávislosti s těmi, kteří odkojeni osmiletým působením týmu kolem Radima Špačka chápou Shah Rhuka jako svého ideálního hrdinu, je nezapomenutelné. ...byla jednou jedna Kajol a ta žila se svou rodinou v Londýně podobně jako rodina Kohoutova pod despotickým vedením Hugo Haase v Posledním muži (1934). Načež se přihodilo, že se uspíšily přípravy k její svatbě a ona si vymohla měsíc cestování po Evropě před tím, než se provdá v domovině svých rodičů. I stalo se, že se na cestách protknul její osud s nevázaným mladíkem SRK. Prožila s ním vše od bouřlivých kanadských žertíků přes první setkání s démonem alkoholu až po kontrolu švýcarskými příslušníky Polizei. Po té se měli rozejít a vrátit se ke svým životům, to ale nebylo možné... Kajol a SRK kralují intenzivně jako komediální duo turistů směřujících do Curychu, ale také jako tajní milenci při tradiční paňdžábské svatbě. Adityovi Choprovi se podařila fantastická kombinace komedie, dramatu, rodinného a akčního filmu v jednom, při jehož sledování se člověk ani na minutu nezastaví a je nadšen vším, co nového zažije. Ke štěstí nechybí ani střet pyšných otců Puriho a Khera a neskutečné herecké ucho, dnešní macho celebrita Johar, kontrastně pak zastoupená nejroztomilejší mladou dámou Pooja Ruparel. Hudební složka sice neoplývá jasně rozpoznatelnými dílčími hity, ale jako celek je velice příjemně poslouchatelná a hlavní melodický motiv se vám zapíše do srdce. Rozhodně nemůžu říct, že by Kajol byla oplácaná nebo naopak, že by Puri poulil oči víc, než si žádala situace (a ta si žádala maximum ;)). Do Kajol jsem zamilovaná už dlouho a má láska se s každým filmem problubuje, SRKa stále ještě objevuju, ale už teď si také velice dobře rozumíme. On je zkrátka velký rozdíl mezi tím sledovat film s předem danou potřebou nějaké sofistikované reflexe, analýzy nebo nějaké osvěty, než-li se jím jen nechat bavit, užít si ho, nechat se jím vtáhnout a vzpomenout si na to, proč Bollywood macht glücklich. Těším se na říjen, program prý chystá samé pecky, ostatně jako vždycky. #festivalbollywoodskehofilmuextra (16.08.2011)

Takým zvláštnym guilty pleasure spôsobom lahodné. Kajol je dychberúca a Shahrukh Khan ešte pred svojou hereckou prvoplánovosťou. Pekné songy, a fajne využité prostredie. Taká tá romanca akú sme videli stokrát a predsa je niečím strašne fajn. Dĺžká nevadí je to tentoraz kupodivu naozaj miestami veľmi vtipné. (16.08.2016)

Vidět Dilwale Dulhania Le Jayenge znamená vidět nejen Shahrukha Khana v bavorském kloboučku, ale také Anupama Khera v zářivě rudé rádionce a Amrishe Puriho poulícího oči tak, jako by chtěl trumfnout Arnolda Schwarzeneggera v závěru Total Recall. Sám film je víceméně ukázkou bollywoodského průměru, v němž jsou tradiční nešvary viditelnější o něco víc, než tradiční klady a není mi tak úplně jasné, proč se z tohoto debutu Aditya Chopry stal výjimečný komerční megahit, který studio Yash Raj Films dodnes ve svých snímcích okázale cituje a parafrázuje. Možná na domácí diváctvo působí tak magicky ubrečené oči Shahruhka a přirozená krása Kajol, možná to celé táhne ta ikonická scéna shledání v horčičném poli a možná jsou to ty evropské exteriéry v první polovině. Já si z Dilwale Dulhania (...) odnáším hlavně píseň Tujhe Dekha, protože ta už se dlouho před zhlédnutím stala mým koupelnovým evergreenem... :-) (09.08.2009)