Reklama

Reklama

Vozka smrti

  • Švédsko Körkarlen (více)
Trailer

Obsahy(1)

V takzvané zlaté éře švédského filmu v době ohraničené přibližně léty 1913 až 1923 poskytovala filmovým autorům častokrát inspiraci domácí literatura, především díla Selmy Lagerlöfové. Tak tomu bylo i v případě jejího románu Vozka smrti, který převedl na plátno Victor Sjöström. Film se proslavil působivým použitím dvojexpozice pro duchařské scény; tento postup by sice známý už v prvních letech kinematografie ( Meliés ), ale teprve Sjöström z něj vytěžil tak silnou emoci a poetičnost. Proti nesporným a trvalým hodnotám k nimž patří i bezpečné zvládnutí složitě pomocí retrospektiv vyprávěného příběhu stojí určité rysy, poplatné době, které dnes působí příliš mravokárně a křečovitě hlavně celé moralistní pojetí. Přesto není důvod odporovat švédskému historikovi Runemu Waldekranzovi, jenž napsal: Vozka smrti byl mistrovským dílem Sjöströmovým, ale znamená i vrchol švédské němé kinematografie. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (116)

anais 

všechny recenze uživatele

Jednoduchý duchařský příběh, který je tak složitě a přitom sofistikovaně odvyprávěný, že vám nedovolí spustit ze sebe oči. Není to tak expresivní jako německé filmy, prostředí jsou o dost realističtější. I sám příběh používá fantastický prvek spíš k umocnění rodinného dramatu než k navození hrůzy. Vliv Sjöströma na Bergmanovu Sedmou pečeť je naprosto zřetelný. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Viděl jsem kolorovanou, 106 minut dlouhou verzi s úžasným hudebním doprovodem, u kterého jsem nebyl schopen určit, jakými nástroji byl dosažen. Scény s vozkou jsou úžasné a potkat toho koně na ulici, tak mě asi klepne (mám dojem, že některé záběry s ním byly natáčené jinou rychlostí, takže se kůň nepohybuje plynule, ale trhavě...). ()

Reklama

Rocky88 

všechny recenze uživatele

Před shlédnutím Vozky smrti jsem se trochu bál, zda mě i přes svou pověst nebude nudit - jeho němí "bráškové" Upír Nosferatu a Ocelový oř mě i přes své zjevné kvality nudili, takže jsem byl připraven brát celou věc s nadhledem. Obavy se ale nenaplnili - film totiž hned od začátku zaujme atmosférou, vizuální stránkou (z dvojexpozice vytřískal Sjöström maximum) i příběhem, který je z velké části odvyprávěn v retrospektivách, či dokonce jednou v retrospektivě retrospektivy, aniž by působil chaoticky. Fakt, že je vlastně celý příběh velice jednoduchý, vůbec nevadí. A nevadila mi ani moralitka na konci. . . ()

David.Darco 

všechny recenze uživatele

Vozka je po technickej stránke vynikajúci film. Nadčasová perlička, nad ktorou som krútil hlavou. Jej dejová stránka však omnoho viac zaujme svojim štýlom rozpravania, ako svojou "bodkou" na konci. Škoda, keď sa tak zamyslím, ani si nepamätám film ktorého primárnou zápletkou bol alkoholizmus a jeho dopad na okolie, telo i dušu. Dokonca aj vieru. Škoda len, že koniec neostal len pri náznakoch alebo povedzme nedoslovnom a nenásilnom podsúvaní svojej myšlienky. 89% ()

poz3n 

všechny recenze uživatele

Občas si říkám, že jsem k těm němým filmům příliš neshovívavý, ale když pak jednou za čas narazím na ty opravdové klenoty, nestačím se divit, čeho už v té době byli někteří filmaři schopni. Proto si tedy neodpustím a Sjöströmův slavný film spíše zkritizuji. Vánoční koleda v alkoholové verzi by byl určitě zajímavý a originální příběh, jeho zpracování je ale pro mě od samého počátku neskutečně toporné a unylé. Většina scén se odehrává ve statických celcích, maximálně polocelcích, a co hůř, téměř celou dobu vlastně jen jedna postava říká něco postavě jiné. Namísto toho, aby Sjöström emoce postav odvyprávěl obrazem (ano, ta tisíckrát opakovaná lež o tom, jak tvůrci němých filmů museli umět vyprávět obrazem a nemohli se spoléhat na dialogy), nechá diváka číst úmorné množství mezititulků a dynamiku snímku tak ještě více degraduje. Je to škoda, protože atmosféra i příběh by ve svižnějším a živějším podání jistě fungovaly i dnes. Takhle je pro mě tenhle legendární němý film spíše nudným zklamáním. 4/10 ()

Galerie (40)

Zajímavosti (11)

  • Režidér Victor Sjöström se vydal za autorkou předlohy Selmou Lagerlöfovou a celý scénář jí v jejím domě sám nahlas přečetl a zahrál. Poté se zhroutil vyčerpáním. Lagerlöfová mu nabídla pití a natočení schválila. (gjjm)
  • Hřbitov byl celý vybudován ve studiu a zůstal v něm ještě mnoho let po natočení filmu. (gjjm)
  • Působivé zvláštní efekty jsou postaveny na vícekrát opakované expozici v kameře, dodržení stejné rychlosti negativu v kameře, přesné choreografii pohybu herců, snímání (exteriérů) v noci s neutrálním pozadím tmy, zvláštním nasvícením postav a neméně neobvyklém vyvolávacím procesu v laboratořích. Cílem bylo dosáhnout věrohodně trojrozměrných postav duchů, skrze něž je vidět vše, co je za nimi, zatímco všechny objekty před nimi je přirozeně zakrývají. (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama