Vojáci
-
Vojáci ze Stalingradu
-
Soldaty
-
Солдаты
-
Four Soldiers from Stalingrad
Drama / Válečný
Sovětský svaz, 1956, 100 min
Režie:
Alexandr Gavrilovič IvanovObsah
-
Podle válečného románu Viktora Někrasova V STALINGRADSKÝCH ZÁKOPECH vzniklo v roce 1956 černobílé drama, jehož scénář vytvořil sám autor knihy. Přivézt znovu na svět statečné vojáky, kteří strávili přes půl roku v zákopech pod Mamajovou mohylou a hrdinně bránili město Stalingrad, to byla hlavní myšlenka tvůrců tohoto výjimečného díla. V popředí stojí trojice sovětských vojáků, kteří se stávají součástí nové jednotky, zuřivě bojující o každý metr země před Stalingradem. Po nesmyslném rozkazu náčelníka štábu přijde statečné trio o většinu svých kamarádů, ale válka pokračuje neúprosně dál. Vojáci spěchají zpět do zákopů, zpět na místa, kde se především bojuje, ale také navazují přátelství na život a na smrt. (oficiální text distributora)
Podle válečného románu Viktora Někrasova V STALINGRADSKÝCH ZÁKOPECH vzniklo v roce 1956 černobílé drama, jehož scénář vytvořil sám autor knihy. Přivézt znovu na svět statečné vojáky, kteří strávili přes půl roku v zákopech pod Mamajovou mohylou a hrdinně bránili město Stalingrad, to byla hlavní myšlenka tvůrců tohoto výjimečného díla. V popředí stojí trojice sovětských vojáků, kteří se stávají součástí nové jednotky, zuřivě bojující o každý metr země před Stalingradem. Po nesmyslném rozkazu náčelníka štábu přijde statečné trio o většinu svých kamarádů, ale válka pokračuje neúprosně dál. Vojáci spěchají zpět do zákopů, zpět na místa, kde se především bojuje, ale také navazují přátelství na život a na smrt. Komentáře uživatelů k filmu (8)
-
Malarkey
Těch válečných filmů není nikdy dost, kór, když jsou o deset let starší, jak samotná válka, no ne?(3.1.2009)
-
ripo
Spisovatel Viktor Někrasov, podle jehož válečného románu ,,V stalingradských zákopech" byl film „Vojáci" natočen, řekl o své práci na filmovém přepisu románu a dalších tvůrčích záměrech: „Když mi ,Lenfilm' nabídl, abych napsal scénář podle svého románu, bez rozmýšlení jsem souhlasil. Pouhá myšlenka, že bude možno na plátně vzkřísit Stalingrad, Mamajovu mohylu, v jejichž zákopech jsem z vůle osudu strávil pět a půl měsíce, že bude možno oživit lidi, kteří v nich seděli, bojovali, odráželi útoky, myslili a navazovali přátelství pouhá tato myšlenka mě nadchla. Teď je film hotov. Jmenuje se ,Vojáci'. Nemohu posoudit, jaký je. Mohu jen říci, že my všichni herci, režiséři, celý tvůrčí kolektiv jsme pracovali s nadšením, vášnivě, neúnavně. Exteriéry jsme natáčeli ve Stalingradě, na těch místech, kde se před lety bojovalo. Jenom útoky na Mamajovu mohylu, kde v roce 1942 zuřil největší boj, jsme museli natáčet u Leningradu. V Jukách byla přesně napodobena přední linie, postaveny z překližky slavné vodárenské nádrže, o které se téměř půl roku zuřivě bojovalo a musím říci, že ani nejzkušenější divák, ba i ten, který kdysi útočil na tyto nádrže, nerozeznal by je od skutečných. S výběrem herců jsme měli štěstí. Rozhodli jsme se nebrat známé hvězdy. Nechtěli jsme, aby divák říkal: To je Kadočnikov, to je Krjučkov ... v "Nesmrtelné garnisoně" hrál lépe (nebo hůře). Chtěli jsme, aby tváře byly nové, aby si je divák zapamatoval, zamiloval. Ze známých herců hrál pouze L. Kmit, Peťka z ,Čapajeva'. Hraje tu Čumaka, velitele rozvědky. Všichni ostatní jsou mladí. Zkušenosti neměli, ale to jim nebránilo (možná, že i pomohlo?) vytvořit to, bez čeho se nepodaří film o válce, i kdyby v něm bylo sebevíc výbuchů, útoků a bombardováni. Vytvořili živě lidi, prosté, přirozené, bez jakékoli pózy. Takové, jako byli stalingradští vojáci. To ovšem není zásluha jen herců. Režisérovi filmu A. lvanovovi (tvůrci známých filmů ,Na hranici', ,Hvězda' a ,Lomonosov') se podle mého mínění podařilo najít pravou tonalitu filmu. Nesnažil se ukázat ,hrůzy' války, její vnější stránku. Zajímali ho především lidé. ,Je to film o lidech,' říká, ,o těch, kteří vyhráli válku." Několik slov o plánech do budoucna: „Opět píši scénář. A opět je to přepis, tentokrát ,V rodném městě'. A opět se trápím. Dokonce víc než při ,Stalingradských zákopech'. Proč? Na tuto otázku těžko odpovědět. Film mi učaroval... Jiné vysvětlení není." (Kultura 1957, ě. 14 zkráceno.) Filmový přehled 44/1957(1.11.2007)
-
Rodriguez
Sovětský svaz měl jeden problém a to, že natáčel (nebo spíš šlo o pokus) válečný epos, ale přitom šlo jen a jen o politickou agitaci.(16.3.2009)
-
Brejlil
Lyrizující podobenství o přátelství ve stalingradském pekle. Film pěkně ukazuje, že i v Sovětském Svazu po Stalinově smrti přišlo nepatrné oteplení. Žádné vyšší velení, žádné rozmáhlé strategie, jen boj o pár zákopů a nějaké nádrže. Film začíná ústupem z Ukrajiny. Hlavní hrdina se dostane do Stalingradu a zde organizuje několik vojáků. Při nesmyslném útoku mu jich většina hyne. On sám je raněn a dostane se do nemocnice. Odtud prchá, protože boj je mu milejší. Takováhle synopse zní skoro slibně, bohužel realizace je slabší. Bojové scény jsou naprosto nijaké, většinou je tma a mlha, kterou prosvětlují silné záblesky. Stalingradské peklo není zobrazeno vůbec. Všichni jsou docela čistí, věčně dobře naladění a užívají si relativního komfortu. Neustále někdo kouří, což vede až ke směšné scéně po nepovedeném útoku. ("A sirku máš?" - "Poslední." - "Hoď mi jí, já mám tabák." - "Ale podělíš se."; to vše pod palbou německého kulometu.) Překvapivá je soudružská kritika kapitána Ambrosova, strůjce sebevražedného útoku. Je zbaven hodnosti a velení a odeslán před tribunál. Všichní víme, co ho tam čekalo. Celým filmem se také nese smutek a melancholie, ani očekávané vítězství v nikom neprobouzí nijaké nadšení. Je ale nutné dodat, že o rok později byl uveden film Jeřábi táhnou, který pracuje s dosti podobnou lyrikou, je ale mnohem, mnohem lepší.(22.12.2010)
-
Všežrout
Na poměry ruského válečného filmu se připravte na netradiční obsahovou stránku. Považte, film začíná ústupem během německé letní ofenzívy roku 1942 a dokonce se dočkáme i jeho kritiky (mladý poručík na výtky civilisty odpoví, že by to mohl nahlásit a nakousne, jaké následky by tato kritika mohla mít). Během nesmyslné zteče zahyne řada vojáků a odpovědný důstojník (bažící po slávě a vyhrožující vojákům zastřelením) je za tento čin následně degradován a postaven před tribunál. Bohužel, ideologická rovina je ve snímku též, ale naštěstí né v takové míře jako v jiných dílech a místo odporu vyvolává spíše úsměv.(29.12.2008)
-
drankeryth
Stary sovietsky film, v ktorom skor ide o kecanie a prezivanie v zakopoch a po boji neni vidiet nic. Sem tam vidiet a pocut vybuchy bomb a dvakrat aj ukazali Nemcov, ale to nie moc na vojnovy film. V par sekundach sa Nemci mihli v zakopoch a pri jednom gulomete. To je vsetko. Film je viac zamerany na urcitych vojakov v zakopoch, ako tam ziju a brania sa v nich, aj ked vo filme som Nemcov ani poriadne nevidel.(7.5.2011)
-
kubaj
Už je mi blbě z ala akčních snímků typu bratrstvo nehrožených, kde se půl děje někam běhá, střílí, vojáci si hrajou na největší borce a potom se z toho stejně poserou. Východní a západní produkce se nedá srovnávat. Bojové scény sice vypadají směšně, ale je nutno pochopit, že Sovětský svaz neměl tolik prostředků k vytvoření velkofilmu, proto chrlil jen nízkorozpočtové s chabými bojovými scénami, zato překypující hrdinstvím a vtipkováním v zákopech. Stačí se neohlížet na ideologickou stránku. "Nemáte chuť na trochu čaje? Právě vzkypěl samovar"(2.4.2012)
-
Tempest
Překvapivě docela solidní válečný film. Není až tak zaměřen na bojové akce jako spíše na jednotlivé vojáky a jejich každodenní život v zákopech. Po počáteční nedůvěře jsem se docela zadíval a někdy jsem byl docela překvapen, co se tam všechno objevilo. Zajímavá byla scéna, kdy kapitán (náčelník štábu pluku) pošle vojáky do naprosto nesmyslného útoku, chce se tím hlavně zalíbit u velení a získat medaili nebo povýšení, který samozřejmě za velkých ztrát ztroskotá. Kupodivu ho na stranické schůzi všichni odsoudí a pošlou před vojenský soud. Docela by mě zajímalo, jestli se to stalo i v reálu, před vojenský soud se spíše posílalo pro neuposlechnutí rozkazu, zbabělost nebo dezerci, spíš si myslím, že by kapitán dostal ten metál. Moje hodnocení 7/10.(24.6.2010)
