Spolu

Kozub, Žilková a Janovičová jako malý český rain man, jeho matka a sestra v malém bytě ve 100% hereckém nasazení až to místy prozrazuje, že to je dle divadelní hry. Jednoduchý film s předimenzovanou délkou dvou hodin a přesto je výsledek spíše kvalitní věc, ikdyž nemusím posmutnělé filmy o chorobách a umírání. (03.03.2023)

„Každý rodič občas lásku přehání a děti zase bývají k rodičům nefér. A ani tam není potřeba ta nemoc,“ vysvětlovala Veronika Žilková pochopitelnost filmu i pro publikum, jež se v rámci rodiny s poruchami autistického spektra potýkat nemusí. Ale stačí to na opravdu dobrý snímek? Více zde. (03.10.2022)

Kozub jako mentálně postižený v něčem ok, v něčem mu to někdy ulétlo a bylo vidět, že byl trochu mimo roli. Žilková podala přesvědčivý výkon svým způsobem také postižené matky. Janovičová mě bavila - její postava v sobě ukrývá více, než se na první pohled zdá. Jinak drama o rodinném zoufalství, kde je třeba si přiznat na rovinu, jak to je. 63%. (17.05.2023)

Herci byli výborní, Štěpán Kozub zvládl svoji roli opravdu skvěle. Ale jinak byl scénář postavený na uřvaném řešení neustále stejných problémů. Celé se to zkrátka točí v kruhu, film je bez zajímavějšího příběhu. Navíc obsahuje poměrně zásadní chyby a nedostatky, které jsou ale klíčové pro děj celého filmu. Takže pozor na SPOJLER! V první řadě opravdu není v Česku možné na někoho převést opatrovnictví pouhým podpisem nějaké smlouvy. O tom výhradně rozhoduje soud... asi právě proto, aby se neděly takové věci, že ano. Dále je podle mých informací autismus vrozený a projevuje se již ve velmi raném věku dítěte... pochybuji, že by ho (podle slov matky) úplně zdravé dítě mohlo získat zraněním při pádu ze schodů (ale odborník nejsem, možná se mýlím). Navíc úplně nechápu, proč matka nehledá svého autistického syna v jeho oblíbeném domečku, když o něm podle následných scén moc dobře ví. Ale zrovna dceru to okamžitě napadne, přestože si ho pamatuje jen z dětství... chápu, že pro někoho může být film důležitý nebo zajímavý z hlediska jeho tématu, ale mohlo to být scénáristicky o dost lepší. (28.01.2024)

Několikrát jsem měl chuť film vypnout. Sledovat postiženýho Kozuba, který je postižený už tak jako tak (mám ho rád, ale podobné pitvoření je jeho denním chlebem), mi moc zábavné nepřišlo. Asi jako kdyby Jim Carry hrál roli retardovaného chlapce a hrál ho stejně jako Ace Venturu. Ale film jsem zvládl dokoukat a jsem za to i rád. Vydržel jsem sledovat díky Kamile Janovičový, která vypadá trochu zvláštně, ale vždy má své kouzlo. A že jsem dokoukal jsem rád díky tomu, že jsem se dozvěděl, co se v rodině stalo v minulosti. Ta jediná scéna byla dost silná. (20.04.2023)