Režie:
Alessio Maria FedericiScénář:
Martino ColiKamera:
Federico SchlatterHudba:
Daiana MingarelliHrají:
Matteo Martari, Giuseppe Maggio, Matilde Gioli, Ilenia Pastorelli, Tommaso Basili, Cristiano Piacenti, Beatrice Barrilà, Soraia Tavares, Nicola La GioiaVOD (1)
Obsahy(1)
Romantická komedie, která vypráví paralelní příběhy čtyř kamarádů, co se mezi sebou dávají všelijak dohromady, a boří tak zažité představy o spřízněných duších. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (26)
NETFLIX - Je fajn, že má Netflix slušnou nabídku italských filmů. Protože zejména italské komedie jsou často dobré, svižné a zvednou člověku náladu. Čtyři k večeři nebyly výjimkou. Pravda, divák musí dávat pozor, aby se neztratil ve variantách příběhů, ale ve finále mu bude vše jasné. Pobavilo a potěšilo, takže spokojenost. 77% (J) ()
Hlavní nápad s dvěma paralelními příběhy v jednom filmu je sám o sobě super, ale tahle romantická komedie klade na diváka, na tento žánr poměrně neobyklý, požadavek, aby se po celou dobu soutředil a jen z různých náznaků poznal, v jaké paralelní větvi se příběh zrovna rozvíjí. Např. v americkém filmu Srdcová sedma měla každá z dějových linek mnohem pragmatičtější "značku" (náplast na obličeji hlavní herečky, změna účesu) a plynulosti příběhu to rozhodně prospělo. Italský režisér se snažil být rafinovaný, ale samotnou realizaci rafinovanosti bych si představoval jinak. V ostatních ohledech to byl ale moc fajn film a připodobnění o dvou půlkách jednoho jablka bylo totálně trefné. 70% ()
Film ve stylu CO BY - KDYBY. Čtyři lidé se náhodně potkají, vytvoří dvě dvojice a pak sledujeme jejich potkávání a společné cesty v průběhu doby více než rok. Má to ale jeden zásadní háček. V průběhu celého děje se partneři v párech prohazují, ale ne cíleně, jen jako by se někdo ve filmovém štábu neustále pletl a posílal na plac každý den někoho jiného. A děj jde stále dál, jen reakce jiné osoby v páru se mění. Tedy žádná komerční zábavička. I když se tak film celou dobu tváří. Vyžaduje to opravdu dost velké úsilí, být stále v "reálu" a celou dobu si můžete i přát, kterou variantu by jste chtěli vy. No, a na závěr se dozvíme, které páry byly opravdové. ()
Moc hezký pocit, vidět zase po čase film, u kterého prostě vypálím pět hvězd a nemám tam žádné ALE. Z minulosti už víme, že když se banda Italů sejde u jednoho stolu, může dojít na zajímavé experimenty. Tenhle je sice v reálném světě neproveditelný, ale tím je to ještě víc osvěžující. Zamotalo mi to moc hezky hlavu, a to ne kvůli tomu, že bych se nezvládala orientovat, v jaké z možností se zrovna nacházíme - s tím jsem překvapivě problémy neměla. Zajímavé bylo, že to, s kým dotyčný nebo dotyčná byl, značně ovlivňovalo můj pohled i sympatie k postavě. Některé vztahy nás dělají lepšími, jiné nás táhnou dolů. Na tom asi něco bude, že? ()
Italové - když chtějí, tak zkrátka umí. Máme tu znovu úplně jednoduchý nápad, přesto neokoukaný a naprosto geniální. Pár chce dohodit svým svobodným přátelům druhou polovičku a my sledujeme, jak by to probíhalo v obou variantách, ať už by se jeden seznámil s tou či onou. Film má stejně jako v „Naprostých cizincích“ velké poselství. V určitém věku je úplně jedno, koho potkáte. Pokud jste oba naladěni na správnou notu a hledáte to samé, tak to zkrátka klapne. A je jedno, co se stane v mezičase, protože na výsledku to nic nemění. Film se sice opírá o klasické vztahové téma, ale vše je nám servírováno s naprostou lehkostí a přirozeností. Dost tomu vypomáhá pečlivě vybrané herecké obsazení, hercům totiž věříte absolutně vše od A do Z. I když se skáče z jednoho páru na druhý a jejich scény se s přibývající stopáží stále více míchají, všem párům fandíte, všichni jsou ve svých projevech dokonale sehraní, přirození a roztomilí. Kéž bych takovýchto filmů vznikalo víc, kéž by se i Češi naučili točit takovéto filmy. Ono to jde i s malým rozpočtem, ale to by se někdo musel u toho scénáře trošku víc snažit. ()
Galerie (19)
Photo © Netflix
Reklama