Smutná neděle - Píseň o lásce a smrti

Trauriger Sonntag, dein Abend ist nicht mehr weit/ Mit schwarzen Schatten teil ich meine Einsamkeit/ Schließ ich die Augen dann seh ich sie hundertfach/ Ich kann nicht schlafen und sie werden nie mehr wach/ Ich seh Gestalten zieh´n im Zigarettenrauch/ Laßt mich nicht hier, sagt den Engeln ich komme auch/ Trauriger Sonntag// Einsame Sonntage hab ich zuviel verbracht/ Heut mach ich mich auf den Weg in die lange Nacht/ Bald brennen Kerzen und Rauch macht die Augen feucht/ Weint doch nicht Freunde, denn endlich fühl ich mich leicht/ Der letzte Atemzug bringt mich für immer heim/ Im Reich der Schatten da werd ich geborgen sein/ Trauriger Sonntag (13.03.2011)

Netušila jsem, že to bude až tak intenzivní zážitek Ale ten fakt, že Píseň o lásce a smrti zřejmě podle Wiki opravdu ovlivnila mnoho lidí ke skutečné sebevraždě a dokonce i sám autor této skladby ukončil svůj život skokem z okna, k tomu určitě přispěl. Je to moc zajímavý film, kde se všechno točí hlavně okolo téhle velmi ponuré, zvláštní melodie a současně s ní se line příběh o lásce, někdy tak komplikované, smutku, ale také o lidské důstojnosti. Tři muži a jedna žena s krásnýma smutnýma očima a když k tomu přidám kopec protichůdných emocí, tak je to jasná čtyřka. (22.03.2015)

No, pokud jde o schopnost knižního, hudebního nebo filmového díla dohnat člověka k násilí na druhých či k sebevraždě, ponechávám si svůj skeptický odstup. V době mého dětství byly ještě stále v kurzu snímky, které se věnovaly socialistické práci, a přesto se ze mě nestál workoholik. Přes veškeré tyto vlivy jsem se práci pokud možno vyhýbal a věnoval jsem se jí jen ve chvílích, kdy nebylo zbytí. A právě proto si myslím, že je možno takto ovlivnit jen diváky / posluchače, kteří jsou nějakým způsobem psychicky labilní, jenže ty by zřejmě ovlivnilo i padající listí. Snímek mě každopádně překvapil; očekával jsem, že půjde o zdlouhavou záležitost prodchnutou romantikou a smutkem, a taky to tak bylo, zvláštní pro mě ale bylo to, že mě film tolik bavil. Určitě za to mohl fakt, že se Ilona našla v na tehdejší dobu ne zrovna běžném vztahu, že se László držel své životní filosofie a že všechno, co tak zvláštně začalo, dostalo v průběhu úplně jiný rozměr. Erika Mározsán byla pro film skvělou volbou, protože vypadala moc hezky oblečená i bez textilu a protože na jejím těle až tak moc nezáleželo, pokud se kamera soustředila na její oči. Tvůrci se sice příliš neorientovali v hodnostech SS a nejsem si tak úplně jistý tím vyholeným podpažím, ale to už se zas jen nimrám v detailech. Dlouhý, pomalý, pro mě ale zajímavý snímek s kombinovaným poselstvím. / Poučení: Nebuď hamoun a rozděl se. (15.10.2023)

Film melancholický, jako sama neděle a jeden z těch, co si dává na všem záležet - od atmosféry krásné Budapešti, přes neošizenou serióznost předválečné Evropy, se svým stylem okázalého luxusu bez nevkusu a kýče, který je odrazem zaslouženého úspěchu, jenž dává přejícně vzniknout těm dalším, až po jímavou krásu hudebního motivu, který se stává spouštěčem nerozhodných ke kroku do prázdna... A vpravdě nevšední, nesobecký, a proto zároveň trýznivý (a zřejmě i dlouhodobě neudržitelný) je i milostný vztah dvou mužů a jedné ženy v době totálního temna, které se dá vzdorovat jen vlastní hrdostí, důstojností a nadějí - zintenzivněno hudbou, krásnými slovy, jemným humorem a více než příjemnými výkony, kterým kraluje skvělý Joachim Król... A originální verzi Gloomy Sunday si nepustím dřív, než oklepu emoce - nebo až vyměním byt, odhlásím plyn a vypustím rybník... (26.07.2013)

Niečo na tej piesni podivné naozaj je aj keď jej história je dosť rozdielna. Treba si vypočuť originálnu nahrávku z roku 1933 a preložiť text - a obraz je zrazu úplnejší. (pôvodný originál piesne: http://www.youtube.com/watch?v=p50EsuX_qiE a jej text v maďačine a angličtine tu: http://en.wikipedia.org/wiki/Gloomy_Sunday) (27.12.2013)