Podivné vyšetřování

Pořádně hutný a náročný kus filmu. Samotný námět je sám o sobě téměř geniální, ale Petri s Pirrem nezůstali jenom u nápadu a skvěle jej rozvedli na ještě vyšší úroveň. Ale scénář není jediným špičkovým prvkem tohoto snímku. Hudba a zejména kamera a celkové rozzáběrování je také vynikající a velmi originální, dodnes svěží. Petri navíc výtečně pracuje s tempem, takže film ani přes svou komplikovanost ani na vteřinu neztrácí nit a tím pádem divákovu pozornost. No a to nejlepší na konec - neuvěřitelný Gian Maria Volonté. Věděl jsem, že je to skvělý herec, ale tady mě přesto naprosto ohromil. Takový výkon jsem už hodně dlouho neviděl. (25.03.2013)

Manipulativní sebestředný představitel toho nejhoršího z arogance mocných, nebo pomalu šílející ritualista zvnitřňující pravidla a zbožšťující řád? Na první pohled jen to první, ale napětí mezi těmito póly vytváří rozpor v jednání hlavního hrdiny, který žene celý děj ve vražedném tempu kupředu. Snaha o absolutní kontrolu situace s potvrzením si bezmocnosti ostatních lidí, v jejichž očích a jejich strachu může vidět svou moc a tím růst sám před sebou. A naopak touha být potrestán za porušení těch hranic zákona, které vymezují hřiště, ve kterém se stal sám králem. A o tom, kdo je oním krkem, jenž hýbe hlavou, nemusí nikdo dík závěru pochybovat. Skvělý způsob vyprávění, kamera, střih a samozřejmě hudba. A Volonté film katapuluje do nebeských sfér./// P.S. Anglicky dabovaná verze v distribuci Columbia (běží v tv na kanále Cinemax) má změněné řazení některých scén (ty s instalatérem a modrou kravatou a detektivem co jde hledat inkriminovanou kravatu k Volontému domů). V italské verzi (pro česká kina otitulkováno v 70. letech, viděno v Ponrepu) jsou scény řazeny nechronologicky, což sice ztěžuje prvotní pochopení, ale jen více dokazuje Petriho svěží a diváky znejisťující styl. (18.03.2014)

Podivné vyšetřování je vynikajícím filmovým ztvárněním korupce a zneužití postavení. Příběh téměř "kafkovský" (ve finále je dokonce citován) velmi zneklidňujícím způsobem přesahuje do vysokých pater italské společnosti a dal by se označit za přímou metaforu tehdejších politických poměrů v Itálii. Tím se však stává aktuálním i dnes. Elio Petri, režisér se sociálně-politickým cítěním, natočil v 70. letech celou řadu velmi zajímavých filmů, které se více či méně vyjadřovaly k politickým a společenským poměrům v Itálii - za všechno jmenuji slavný snímek Dělnická třída jde do ráje. V Podivném vyšetřování však zašel zřejmě vůbec nejdále a kromě výrazné alegorie natočil také skvělé detektivní drama, přičemž vrahem je sám detektiv - v tomto případě vrcholný policejní inspektor, mimořádně ztvárněný Gianem Mariem Volontém. Volontého sólový výkon je výstřední, chvílemi snad až příliš, přesto však dokáže v divákovi snadno probudit mrazivý pocit strachu a napětí. Stále nejistou a těžce předvídatelnou zápletku perfektně doplňuje Morriconeho hudba, která by se v tomto případě dala označit za malý, přesto neuvěřitelně působivý experiment. Závěr filmu se nese v poměrně depresivním duchu. Z mého pohledu je Podivné vyšetřování dobrý film, možná trochu pomalejší na to, o čem vypráví, přesto dokáže zaujmout a hlavně má co říct i dnes. 7,5/10. (28.02.2021)

Dost zvláštní italský snímek. Komisař, které mu nikdo neřekne jinak než Doktore, si je tak jistý svou nedotknutelností, že spáchá vraždu. A dost ledabyle. Sám se tedy dostává k jejímu vyšetřování a může si dělat takřka co chce. Částečně si ale přeje být dopaden. Díky svému postavení je ale velmi těžké ho obvinit, nebo mu něco dokázat. Je to místy dost zvláštní. Florinda Bolkan tu vypadá skvěle. :) Filmu dost přidává vynikající hudba Ennio Morriconeho. Snímek dokonce dostal Oscara. Podaří se mu vyklouznout, nebo bude odhalen? "Jak mě zabiješ dnes?" (17.05.2020)

Nekonvenční, satirické, společenskokritické, politické, ale hlavně velmi sugestivní antivládní psychologické drama poukazující na prohnilost nejvyšších italských mocenských tříd. Kdo jiný by ho mohl mít na svědomí než znamenitý levicově zaměřený režisér Elio Petri, jeden z největších společenskosociálních kritiků své doby, který ve svých filmech poměrně často, ne-li stále, poukazoval na korupci a elitářství mocných ve své zemi. Scénář je brilantní, příběh filmu je skutečně originální, asi nejvíc, jaký jsem doposud v daném žánru viděl. Doporučuji zhlédnout v orig. znění s aj nebo cz tit. Temperamentní italština, vyhrocené scény, neustále řvaní, nezapomenutelný Volontého výkon v roli vysokého policejního inspektora, který se místy chová a tváří jako fašistický diktátor. Tento vysoce efektní film (spadající do subžánru poliziotteschi '66-'81) si prostě nemůžete nechat ujít. Proměna Volontého charakteru a jeho na diváka téměř hypnotizujícího hraní jsou tu dva naprosto úchvatné faktory. On zde má mnoho tváří a mnoho povah, ze začátku velmi silný, mocný a arogantní muž, nakonec člověk, který se utápí ve své vlastní síle, cítí se vinný a má potřebu být i potrestaný. PS.: Kolik takových všemocných ambiciózních šéfů, přece jen rovnějších nad ostatními rovnými, najdeme jen u nás....? Volonté byl v každé své roli výtečný, tato je považována mnohými kritiky vůbec za jeho nejlepší. Já ho sleduji cca od roku '68 od filmu "Bandité v Miláně" (rovněž nádherný výkon), když přejdu spaghetti westerny z poloviny 60. let, tak silně doporučuji filmy "A ciascuno il suo" (rovněž Petri), "Ve znamení štíra", "Classe operaia va in paradiso, La" (rovněž Petri) nebo "Případ Mattei". Zvláštní dík patří i žhavé Florindě Bolkan, která si zde příliš nezahrála, tedy ehm., když nepočítám všechny ty retrospektivní záběry do minulosti, které postupně odkrývají její poněkud zhýralý životní styl a odpovídají na počáteční otázku proč..... (05.07.2010)