Obsahy(1)
Rok 2056. Kontrola nad zdevastovanou Zemí je rozdělena mezi sedm vládních korporací. Dochází kyslík a lidstvo je nuceno hledat nové cesty přežití. Možné řešení slibuje vesmírná základna Rubikon, kde pod vedením genetika Dimitriho vzniká na vnějším prostředí nezávislý ekosystém. Na inspekci projektu přijíždí vojačka Hanna a vědec Gavin. Ve chvíli, kdy se trojice na orbitě setkává, ještě netuší, že se možná brzy stanou jedinými přeživšími lidmi v celém vesmíru… Celovečerní debut režisérky Magdaleny Lauritschové je v kontextu evropské kinematografie ojedinělým úkazem. Čistokrevné sci-fi, které se však nevyhýbá zásadním otázkám. Musí jednotlivec nést zodpovědnost za celé lidstvo, a pokud ano, má k tomu být nucen? (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (37)
Největší karlovarské utrpení za několik posledních let. Údajně čistokrevná sci-fi, což v praxi znamená přehlídku největších žánrových klišé a nelogičností dotažených ad absurdum. Tohle rakouské scífko přišlo tak o 40 později, než mělo – kdyby se bývalo svezlo na vlně popularity Hvězdných válek, mohlo dobýt Evropu 80. let. Jenže takhle se jedná o několikátý odvar Života či Pasažérů, což už samy o sobě byly trochu přelouhované sci-fi odvary. Debutující režisérka Magdalena Lauritsch využila okoukané papundeklové kulisy v startrekovském stylu, do nichž hodila pár idiotských postav (včetně týpka, jemuž nelze říkat jinak než „lumík“) a nechala je na vesmírné stanici věšet šňůry s prádlem. Pokud se chcete ptát na otázky typu „Co pro vás některý CEO kdy udělal?“ a u toho se tvářit filosoficky moudře, pokazte si večer jako já a na tuhle slátaninu se podívejte. ()
Takovou megasračku snad může natočit jen Rakousko :-( ()
Filmové festivaly mají na jedné straně moc určité filmy vynést na výsluní či rozpohybovat jejich hype, jak se to letos ve Varech stalo s "Trojúhleníkem smutku". Ale bohužel také dokáží jiné filmy zcela zadupat do země, protože pro ně vytvoří zcela neadekvátní podmínky či vyvolají mylná očekávání. To je případ malého scífka "Rubikon", na které prostě nemohou být nastavení diváci lapení v tradičním karlovarské nervozitě z toho, že vám někde utíká něco podstatného, o čem se budou všichni bavit. Je pravdou, že hlavní přednosti snímku spočívají v tom, že se jedná o nízkorozpočtový debut rakouských filmařek s maličkým mezinárodním hereckým ansámblem (jehož součástí je charismatický představitel malých rolí Mark Ivanir, známý především divákům akční série "Undisputed"). Ale i mimo tento kontext pořád jejich výtvor představuje solidní (nikoli přelomový, ani novátorský, nebo úchvatný) příspěvek svému žánru, který naplňuje základní předpoklad každého dobrého sci-fi díla. Ten nespočívá v napětí či zábavě, ale v tom, že divákům či čtenářům předkládá podněty k zamyšlení, které sahají za rámec jejich každodenní reality - zde konkrétně na téma člověka ve vesmíru a jeho vazbách k lidstvu na skomírající planetě. ()
Rubikon pokračuje v hrdé tradici žánrovek, kde se vesmírné lodě pojmenovávají ironickými antickými jmény, aby bylo fakt cool, až se něco pokazí. Vyšla z toho polopatická moralita s nesympatickými postavami. Za mě ne. ()
Sci-Fi z vesmíru, to je moje. Filmy tohto typu vyložene vyhľadávam a musím povedať že tento rakúsky film má niečo do seba, avšak nie je dotiahnutý k dokonalosti. Azda to najhoršie bolo, keď sa 80% posádky zrazu vyparilo a to nielen z vesmíru ale z celého filmu. Škoda slabého soundtracku i keď jedna pesnička pri tanci našej ožratej posádky, to stálo za to. To je môj štýl hudby. Záver taktiež strháva body, a rozhodne konce tohto typu nemám v obľube. Čakáte niečo prevratné a ono je to slabý happyend. (19.8.2022) ()
Je víc než obdivuhodný že si rakušáci natočili vesmírný sci-fi, ale jinak 'Rubikon' spíš připomíná Solaris z LIDLu.... ()
Keď Caesar prekročil Rubikon, bolo to určite vzrušujúcejšie. Aspoň pri tom zvolal "Kocky sú hodené". V tomto filme túto vzletnú frázu nič nepripomínalo, možno akurát tak kockatý účes hlavnej predstaviteľky. Inak jedna veľká nuda, bez vzrušenia, bez napätia. Ale ak Rakušáci vidia svoju blízku budúcnosť takto, potom treba povedať, že ide o silne netolerantnú vesmírnu spoločnosť. Rakúska vesmírna loď a ani jedna mešita? Nechce sa mi veriť. ()
Asi si to přálo být novou Odyseou, ale tady se nepovedlo prakticky nic. ()
Nudnej vojádžr. ()
Ach jo, takhle to dopadne, když sci-fi napíšou dvě zelené ekoložky, které by nejraději udělaly z hlavní hrdinky lesbu, ale kvůli tomu konci nemůžou, bo děti lesby samy nezplodí. Ona teda i ta hlavní hrdinka vypadá jak babochlap. Film je delší asi tak o hodinu, než by měl být, ta jednoduchá historka jej prostě neutáhne. Spousta hluchých míst. Ano, oceňuji, že na něco takového se Rakušáci vzmohli, o podobném filmu si česká kinematografie současnosti může jen nechat zdát, ale k čemu je to platné, když je to o tom, že si znečišťujeme ovzduší, korporáty jsou svině vychcané a nejlepší je žít s řasami. Ale potěšilo mě, že ten Bulhar (alespoň on a jeho syn mají bulharská jména) byl pravoslavný a měl pravoslavný kříž, ačkoliv autorky nechaly Dimitriho, aby po smrti syna Bohu přestal věřit a kříž moderně liberálně odvrhl, což mne zase nepotěšilo. Možná bych dal víc za vizuál, ale co po filmu, který se mi hned vykouří z hlavy a za týden si sotva budu pamatovat, co a jestli vůbec mi chtěl říct. Jo, a abych nezapomněl, co měli v plánu vlastně s tím děckem, kdyby nedošlo k tomu, k čemu na konci došlo? Nějaký incest a sourozenci, nebo tak něco? ()
Ze prý "čistokrevné sci-fi"... No dobrá, dejme tomu, vskutku se jedná o klasické hard sci-fi, haleluja. Ale byla by slušnost připsat do anotace taky to, že se zároveň jedná i o feministickou a ekologickou agitku. Feministickou prostřednictvím mimořádně nesympatické mužatky v hlavní roli, a ekologickou proto, že pí rejžová se divákovi snaží podsunout hypotézu, že lidstvo bude do jedné generace mrtvé, protože znečišťuje vzduch. Nemyslím, potrvá to určitě o nějakou generaci déle. Taky je v něm na můj vkus příliš humanistického a altruistického moralizování a podobných nechutností. A určitě bych se obešel i bez toho nasládle optimistického konce. Na druhou stranu je to vcelku záživné a vizuálně pohledné komorní scífko, kterému nechybí ani trocha nějaké té akčnosti nebo psychologizování. Na režisérskou prvotinu slušná práce, takže zaokrouhlím nahoru. ()
Komorné sci-fíčko so solídnymi trikmi ale nudnou zápletkou, ktoré nezachránia ani snaživí herci. Keď to neuvidíte, tak o nič neprídete. 4/10. ()
Po formální stránce bych neměl moc výhrad. Kvalitní vizuál i ozvučení a že mám rád sci-fi béčka, tak mi vůbec nevadí úsporné kulisy. Ale po stránce scénáře to nedává divákovi absolutně žádný důvod, proč by měl vzít Rubikon na milost. Nemá to vůbec žádný drajv. Není tam žádné tajemno, žádné napětí a ještě k tomu jsou ústřední postavy krajně nesympatické a pro mě osobně i co do motivací nečitelné. Nevyvolalo to ve mně vůbec nic, žádné emoce. Na George Blagdena (Athelstan z Vikings) jsem se docela těšil, ale ten tady nemá v podstatě pořádně co hrát. ()
Už u druhé sci-fi z roku 2022 (a opět je to space opera) musím říct, že mi nepřišla tak špatná jak naznačuje zdejší hodnocení a že je podhodnocená. Možná je to i tím, že space oper se dneska už moc netočí a jelikož já tenhle subžánr mám hodně rád, tak nepohrdnu žádným novým kusem z něj, ale i tak nemám pocit, že by si to zasloužilo 41%. Rozhodně to nepřichází s ničím převratným, viditelně je to už od začátku poněkud přehnaná ekoagitka a s ničím víc to za celou dobu nepřijde, pak mi taky hlavní hrdinka přišla bez charismatu (který se to u ní ale neustále (a neúspěšně) snaží vyvolávat) a svůj potenciál to naplno určitě nevyužívá, ale atmosféru to má slušnou, vedené to taky není úplně nejhůř, zakončené je to krapet jinak než jsem předpokládal a mírně mě to překvapilo a natočené je to docela solidně. Navíc je to ještě debut a asi jediný takový film původem z Rakouska, i když postrádá typické prvky rakouských filmů. SPOILER A ještě je tu jedno překvápko v tom, že jednou z hlavních postav je tady Rusák a nevypadne z něj žádný záporák. KONEC SPOILERU Něco je mi na tom filmu prostě sympatické, co mě nutí, když už to vidím na 2,5*, zaokrouhlit nahoru. Těch důvodů je pro to asi víc než dost, až je divné, že tu třetí hvězdičku u mě moc neposilují, ale to je zase dané tím, že výhrad mám také hodně. Ještě hůře hodnocený Deus mě zaujal o něco víc, ale i tomuhle ty tři (slabé) hvězdy dám docela rád. Slabé 3* ()
Čistokrevná sci-fi tak jak mám rád, nádherný vizuál, ale nuda k posrání. ()
synopse vypadá skvěle, ovšem výsledek je jen nudná a nezáživná sci-fi na pomezí béčka a céčka. Ztráta času...10% ()
Tak nějak jsem čekal, že po překročení tohoto Rubikonu asi nevrhnu na kostkách pětici, ovšem na druhou stranu mě nenapadlo ani to, že téměř vrhnu. A tak tu máme rádobyŽivotní Solaristickou telenovelu, v níž byly do vesmírné ponorky mrdnuty dva zelené mozky, a to evidentní specialista na maniodepresivní jebnuté subky ekoterorista Athelstan a od prvního pohledu krutě nesympatická gumácká herr (sic!) Ripleyová, plus jeden… no, prostě Rusák. Noa tahle partička byla ponechána cvakat jakože děsně falusoficky a moralizujícně vypínačem Odletět/Neodletět tak dlouho, dokud to i ta poslední žárovička dobrého vkusu a logiky nevzdala a v posledním vzedmutí sebeúcty neprdla. ()
Nenechte se zmást všemi místními popeláři a dejte tomu filmu šanci. ()
Částečně ekologická agitka, částečně rádoby filosofující drama, ale především nuda tak ukrutná, že by nejspíš znechutila i lidi kteří se v boji za lepší počasí přilepují k silnici. Buď jsem v půlce usnul, nebo režisérka vynechala pár stránek scénáře, ale zdá se mi, že děj postupně přestal dávat smysl. Což je v pravdě úctyhodný výkon, protože se ve filmu prakticky nic nestalo. Od odpadu snímek zachránily jen ucházející efekty a těch pár oku lahodících záběrů. ()
[KVIFF 2022] Je milé vidět takovýto počin v takové produkci. I s dobrým obsazením. Problém je ale forma. Člověk se nemusí jen tak nechat zlákat efekty a výkony, když příběh nedává smysl. I když svět okolo vypadá zajímavě, tak tvůrci si nedávají sebemenší snahu ho vysvětlit a ve finální fázi mění postavy názory a postoje jako ponožky. Těžký film, který se zabil sám přeskakováním sem a zpátky až z toho byl necharakterní paskvil. A to je velká škoda. ()