Obsahy(1)
Tragikomedie D. L. Coburna pro dva herce o hráčské vášni, štěstí ve hře a neštěstí v lásce. Fonsie a Weller si v domově seniorů připadají stejně jako pro nepotřebnost odložené věci v bazaru. Potkávají se náhodou, on ji přemluví ke hře. Weller zná dopodrobna všechna pravidla a zákonitosti své oblíbené karetní hry. Fonsie je začátečnice, která má štěstí. Jenže štěstí občas máme tam, kde ho nepotřebujeme. Každá jejich započatá konverzace se postupně stává bitvou. V režii Radka Balaše v Divadle Na Jezerce hrají Jiřina Bohdalová a Milan Kňažko. (Česká televize)
(více)Recenze (4)
Naprosto nudná tuctová konverzačka, jaké bohužel zaplevelují repertoár většiny našich komerčních scén, protože diváci jsou ochotní přijít a smát se kdejaké pitomosti, pokud v tom hrají herci známí z obrazovky. Bohdalová i Kňažko dělají co můžou, jen kvůli jejich profesionálnímu výkonu tomu nedávám odpad. Podruhé bych to už ale vidět nikdy nechtěl. ()
Já jsem teda neviděl tu verzi s Blankou Bohdanovou a Josefem Somrem, ale celým dějem mi přijde, že se spíše jedná o tragikomedii. Za oběma staříky už nikdo nepřijde, vypadá to, že se s nimi nikdo nebaví a tak si zůstali sami. A jedinou společnou zábavou se zdá být Gin Game. Jenže vzájemné dialogy za mě nefungují tak dobře. Přestože je Jiřina Bohdalová jednou z našich vůbec nejlepších a nejlegendárnějších hereček a Milan Kňažko zase jeden z nejlepších Slováků, není to tak kvalitní prča. Na druhé straně si dva zkušení vykládají své životní příběhy a já se u hry rozhodně nenudil. U těch typů her nemusím mít srandu za každou cenu. V poslední době se podobné typy her množí. Hodně mi to v lecčems připomínalo Hrdinové, Pan Halpern a pan Johnson či Oscar pro Emily. ()
Plný souhlas s již zde zaznivším komentářem - není to špatné, ale inscenace s dvojicí Bohdanová/Somr měla skutečně výrazně větší náboj. ()
Hráli dobře, ale inscenace z roku 2001 s Blankou Bohdanovou a Josefem Somrem měla větší šťávu. ()
Reklama