Zdeněk Zelenka se narodil v prosinci 1954 v Praze. Vystudoval sice Střední průmyslovou školu elektrotechnickou, ale lákal ho svět filmu, a tak krátce po maturitě nastoupil v roce 1974 jako asistent do filmového studia Barrandov, kde se záhy vypracoval na post pomocného režiséra. Spolupracoval např. s Věrou Plívovou Šimkovou, Otou Kovalem (KAŇKA DO POHÁDKY), Jiřím Svobodou, Karlem Smyczkem (JAKO ZAJÍCI) nebo Jiřím Sequencem (HOŘKÝ PODZIM S VŮNÍ MANGA). V roce 1976 byl přijat na FAMU, obor filmová a televizní režie úspěšně dokončil v roce 1981. Jeho absolventským filmem bylo krátkometrážní drama DEN SAMÝCH ZAČÁTKŮ. Studoval fakticky při zaměstnání, zaměstnancem filmového studia zůstal až do roku 1990, kdy se v důsledku změny společenských podmínek rozpadly tvůrčí skupiny a Barrandov musel část personálu propustit.
Na Barrandově ještě stihl natočit svůj filmový debut, koprodukční pohádku ČAROVNÉ DĚDICTVÍ o kouzelné čepici, která svému majiteli splní každé přání. Po odchodu ze studia zůstal na volné noze. Narozdíl od jiných režisérů, kteří jen s obtížemi sháněli prostředky na své projekty, řešil Zelenka svoji situaci navázáním úzké spolupráce s Českou televizí. Už roku 1990 natočil podle vlastního scénáře komedii RADOSTNÝ ŽIVOT POSMRTNÝ a další tituly rychle následovaly. Během 90. let se stal jedním z nejvytíženějších televizních režisérů, který svou tvorbou spoluvytvářel tvář České televize. Má za sebou několik desítek televizních her nejrůznějších žánrů i kvality. K těm nejzajímavějším patří psychologické drama LORNA A TED (1991), tragikomedie SVĚDKYNĚ (1991), historické hříčky KRÁLOVSKÝ ŽIVOT OTROKA (1992) a GENERÁLKA JEJÍHO VELIČENSTVA (1995) či fraška BROUK V HLAVĚ.
Zelenka natočil i řadu televizních detektivek, jako např. POLEDNÍ ŽÁR (1997), VELKÝ PŘÍPAD (1999) či MANŽELKA RONALDA SHELDONA. K rozsahem největším projektům patří třídílná životopisná freska z Ameriky počátku 20. století ARROWSMITH (1997). Velmi často adaptuje romány a povídky známých spisovatelů, jako jsou např. Twain, Louis, Werich nebo Wilde. K řadě svých inscenací je zároveň autorem scénáře, často také spolupracuje s dramatikem Jiřím Hubačem, který je mu blízký výběrem témat a stavbou příběhu. Zelenka se v minulosti podílel na filmech Filipa Renče, ať už jako autor námětu nebo scénárista (REKVIEM PRO PANENKU, VÁLKA BAREV a REBELOVÉ). Na počátku 90. let se Zelenka dvakrát vrátil k režii celovečerního filmu, v obou případech šlo o žánr pohádky - FREONOVÝ DUCH (1990) a NESMRTELNÁ TETA (1993).
V současnosti je Zdeněk Zelenka považován za nekorunovaného krále české televizní tvorby. Vedle hraných inscenací natáčí i autorské dokumenty o významných umělcích, jako např. VLADIMÍR KÖRNER, SVĚDEK UMÍRAJÍCÍHO ČASU, o Jiřině Bohdalové natočil snímek MAREK, ŽOFKA A JÁ, o Vladimíru Brodském film HUGO, JÁ A MÚZY, o Viktoru Preissovi MOJE MALÉ STAROSTI či o Vladimíru Opletalovi ŠTĚSTÍ PANA KAMERAMANA. Vedle veřejnoprávní tvorby natočil rovněž několik desítek reklam. Zelenka si vyzkoušel i roli pedagoga, když tři roky učil na FAMU, posléze spolupracoval s fimovými školami ve Zlíně a Písku formou seminářů. Pokud mu to velké pracovní vytížení dovolilo, věnoval se i divadlu. Je autorem divadelních her Láska zlatnice Leonetty a Lekce lásky či libreta divadelního muzikálu Rebelové.
Milan "gudaulin" Černý
