Krkonošské pohádky

Poctivě pracující sudetský malorolník je vykořisťován třemi nefachčenky. Byť těmto jedincům, hendikepovanému myslivci, přidrzlé děvečce a chasníkovi s intelektem nahnilého manga poskytuje plat, byt i stravu, neustále mu dolejzají za jakýmsi lesním vílem, který s logikou všech podobných trampů považuje činorodého sedláka za masňáka. K jeho pokoření používá řadu prostředků, jako je pokřivená marx-leninská ideologie, u Berii vyškolený fógl a všemožné čmoudíky. Je až k zamyšlení, kolik třídních nepřátel dokázali tvůrci narvat do jednoho Prachaře. Kulak, podle jména a ohozu i nácek, protidělnicky smýšlející škudlil - se divím, že mu na počest milých vzpomínek na proces se Slánským nenechali obšvicnout šidítko a nasadit jarmuli....A stejně byl Krakoš větší svině. (27.04.2012)

Jen pár herců, jen pár kulis a jak válejí! Moudře napsané, a jak to odsýpá, ten boj dobra se zlem, které zde představuje jediný člověk, ale mistroně a jak to chodí i v životě. Neunávně chamtivě žije a užívá si a trápí spravedlivého ne však nevědoucího Krakonoše. Krakonoš rychle prohlédne každou lest od Trautemberga. A když se nudí, tak se dokáže taky pobavit na účet Trautenberga. Skvěle vybraní poddaní, čas roboty, kdy Trautemberg někdy diváky zaskočí, neb pošle Kubu na vojnu, ačkoli je to jeho čeledín, ale za pár peněz zapomíná na zdravý rozum. "Divit se můžete potom", tak poděkuje za rok pobytu ve skále, kde to byl ale jen den Anči, když se shledávají, "nyní hlavně ty zlaťáky a bohatství". Krakonoš je boháč, to je jasné, ví kde ve skalách jsou poklady, ale nepoužívá je, miluje přírodu, a dobro v člověku. A přece i zlu umí rychle a účinně zatnout tipec. Je ale i vůči zlu, které Trautenberg neustále kutí vždy výsledně velkorysí. Zajímavost: Jsem osobně rád, že za těmihle pohádkami stojí sběratelka pohádek z Vrchlabí, stále žijící spisovatelka a dříve lékárnice M. Kubátová, která byla jako dítě předlohou pro svoji maminku a ta napsala dobovou záležitost, ale i dokument doby v knize pro děti, ale i dospělé, co svedou být i dětmi "GABRA a MÁLINKA". Je po těchto hrdinkách pojmenovaná i ZŠ, kam jsem za komunistů chodil 6 let na základní školu, ale tehdy to byl koncentrák! A ani nyní to prý není lepší, jak říkají děti. Proto rada všem rodičům: Nedávajte děti do ZŠ GABRY a MÁLINKY, pokud nechcete z nich mít paka... (30.05.2010)

Hoci som ja šuhaj z pod Tatier, "Krkonošské pohádky" mám celkom rád. A najviac sa mi páči tá od kapely Tři Sestry: „Dřevo štípou Kuba Anče, Hajnej musí hlídat kanče. Pracují protože musí, Trautenberk je hrozně dusí. Vybírá daně strašný a mejtný na cestě prašný. Krakonoš u Hásků leje a pak bleje na koleje. Sežral Kubu je mu nanic, vidí vláček ze Štěpanic. Baron mu z okýnka mává, ožralej je jako kráva. O tom práskaj sojky pestrý, v Jablonečku hrajou Sestry. Než písničky najdou formu u Zemánků laděj formu. Krakonoš hraje rokenrol. Bum bum ratata bum! Všichni tančej kolem rolb. Starej Houba pije rum. Holoubata, sejkory a drogy, všichni jedí a vařej grogy. Ráno je léčí Krakonoš. Projímadlo hor Krkonoš. Anče zlomil Kuby osud ač poctivá byla dosud. Poskytuje Němcům servis "ohne gummi" v Hanka servis. Hajnej nemoh sehnat práci denně sedí v restauraci. S Hankou pije myslivce, v zrcadle vidí kostlivce. Myslivec se totiž zlepšil, to ví i Ronald, ač ho nepil. Zato Hajný, ten se zhoršil, na Rezku se upil, debil. Tři sestry teď vládnou horám, v Buřanech maj hlavní stan. Trautenberk si čich k pohorám, tak zahynul jemnostpán. Krakonoš hraje rokenrol... Bum bum ratata bum!!!“ http://www.youtube.com/watch?v=uK_28TWNSNQ *** (06.04.2013)

Nejoblíbenější večerníček. Sympatizovala jsem sice spíš s chudákem Trautenberkem, on ten Krakonoš taky nebyl žádnej Mirek Dušínů, třeba ten díl, kdy se tak nudil, že vyšplouchnul Trautenberka a převklíkl se za nějakýho knížepána, Trautenberk mu navařil a ještě celej šťastnej s ním pomluvil Krakonoše (co ten asi jinýho čekal?) a Krakonoš se pak odhalí a donutí Trautenberka obsluhovat jeho a Anče s Kubou a Hajným. No kdo by ho nepolitoval? (15.03.2011)

Tohle byl jeden z mých nejoblíbenějších večerníčků a i když jsem znal každičkou epizodu i pozpátku, znovu a znovu jsem se na něj velmi rád koukal. Pak jsem Krkonošské pohádky dlouhou dobu neviděl a až teď se mi poštěstilo zhlédnout všechny díly pěkně na jeden zátah. Možná kvuli té pauze se dostavilo jisté zklamání, které zapříčinilo horší ohodnocení. To zklamání spočívá v tom, že se mi příšerným způsobem zprotivila samotná postava Krakonoše - kdysi sympatický strážce hor, prototyp kladného pohádkového hrdiny, se v mých očích změnil na stejného egoistu a antihrdinu, jakým je Trautenberk. Na každičkou Trautenberkovu lumpárnu odpovídá naprosto nepřiměřeným trestem, jehož cílem je protivníka maximálně poškodit (a ne napravit!). Nehledě na to, že je sám věrolomný a úskočný (viz epizoda s nakradeným dřevem...), případně trestá bezdůvodně (viz epizoda s pokladem). Tyhle výtky jsou sice psány s mírnou nadsázkou, ale fakt, že každý díl končí morálním ponaučením moudrého vypravěče, mi prostě nejde dohromady s předešlým dějem. Pohádkové schéma zlo vs. dobro zde dostává na frak a dobro lze vidět snad jen v Kubovi, Anči a prostoduchém hajném, kteří ale v souboji "pánů" hrají víceméně okrajovou roli. Jinak je ale seriál výborně natočený a stále se na něj rád podívám, ale prostě mě už tak moc nebaví... P.S.: doufám, že v tom někdo zase nevyšťourá "módní antikomunismus"... (20.08.2007)