The Third Man
Tretí muž
The Third Man
The Third Man
The 3rd Man
Režie:
Carol ReedScénář:
Graham GreeneKamera:
Robert KraskerHudba:
Anton KarasHrají:
Joseph Cotten, Alida Valli, Orson Welles, Trevor Howard, Siegfried Breuer, Bernard Lee, Carol Reed, Geoffrey Keen, Karel Štěpánek, Ernst Deutsch (více)Obsahy(1)
Když Graham Greene napsal scénář pro film Carola Reeda (úspěšná stejnojmenná kniha je přepisem scénáře, nikoli naopak), ani jeden z nich netušil, že píše filmové dějiny. Třetí muž se stal největším evropským pilířem filmu noir. Namísto amerických studiových podívaných dal přednost poválečné rozbombardované Vídni. Sem přijíždí autor brakových románů Holly Martins na pozvání svého starého přítele Harryho Limea. V Harryho domě však zjišťuje, že je jeho hostitel mrtev a chystá se k odletu zpět. Podivné okolnosti kamarádovy smrti, která je interpretována jako náhodná, mu však nepřidají na klidu. Pouští se do pátrání po záhadném třetím muži, který byl na místě nehody, ale nikdo o něm nic neví. Za partnerku si bere Harryho milenku, krásnou Annu Schmidtovou, se kterou začne rozvíjet klubko událostí, na jehož konci čeká šokující odhalení. Film proslavila vynikající atmosféra s výrazným svícením i dramatická honička v kanalizaci města. Ostrý kontrapunkt k dusivé atmosféře pak přidal citarový doprovod Antona Karase. (Hwaelos)
(více)Videa (4)
Recenze (264)
U těchto vícejazyčných filmů mi nesedí, když si s tím v dabingu nedají práci a všechno to namelou do češtiny, a pro jakýsi pocit uchování atenticity tam blekotají pár slov původního jazyka. Poválečná Vídeň mě naprosto neuchvátila, a kromě závěrečné honičky v kanalizaci a parádního záběru prstů trčících skrz mříže není nic, na co bych mohl vzpomínat. Ani brněnský dabing to nezachrání. ()
Scénář: Graham Greene .. Několik vskutku výtečných scén, které jsou hlavně v první polovině nasáklé humorem, jak slovním tak situačním. Druhá polovina už tolik zábavná není, děj se zaměřuje na obvyklý souboj hodných a zlých v politicky rozervané Vídni (autenticita vybombardovaného města je skvělá) na pozadí lehce romantickém. A hudba nic moc - možná to bylo spíše tím, jak v kině rušivě řvala.. 70%. ()
Byli tam jen ti dva. - Ne. Byl tam ještě třetí muž. Ze začátku to všechno působí tak banálně a postupně se z toho vyklube moc fajn záležitost, noir jak vyšitý. Na můj vkus trochu moc politiky (poválečná rozdělená Vídeň), ale krom tohoto faktu vskutku ojedinělé a originální scény, za které by se nemuseli stydět ani dnešní filmaři. ()
Pro námět bych si tenhle film úplně nepustil. Orson zmizí a na scéně se náhodou objeví jeho dlouholetý kámoš. Ten se zamiluje do jeho milenky a jeho milenka hodinu ignorativně mluví jen o tom, jak je utrápená, že Orson zmizel. Jenže ten se pak po hodině filmu náhle objeví a dochází k největšímu zvratu ve filmu. Podstatné na tomto filmu ale je, kde a kdy se odehrává. A to je vlastně i ten důvod, proč jsem film chtěl vidět. Atmosféra poválečné Vídně je neuvěřitelně silná a zajímavá. Kamera výborná, některé záběry až mrazivé. Hudba podkreslená tou řeckou balalajkou vlastně vtipná, ale jelikož se nejedná o nic vysloveně tajuplného, nevadí to. ()
Tak tohle je opravdový majstrštyk, jenž si status legendy bezezbytku zaslouží. Nadchla mě neskutečně moderní režie, nadchla mě kamera, herci a především mě dostala nádherná citerová hudba. Film obsahuje několik scén typu "skorodokonalé"-na jejich vrchol patří bezpochyby nástup Orsona Wellese na scénu. Tma-světlo-Orson vykouzlí svůj nejlišáčtější výraz za zvuků citery a já se musel smát a uznale pokyvovat hlavou :) Takových scén v historii kinematografie není příliš mnoho... ()
Galerie (126)
Photo © British Lion Film Corporation
Zajímavosti (51)
- Poté co se Orson Welles ve Vídni nakonec přeci jen objevil, tak tvůrce stejně nepotěšil. Odmítl totiž natáčet své scény ve víděňských stokách, po tom co je osobně viděl, a tak byla vybudována jejich částečná replika ve filmovém studiu Shepperton po návratu štábu do Anglie. (DaViD´82)
- V jednom ze záběrů ve vídeňském kanálovém systému mine bezpečnostní pracovník stěnu s původním vyrytým nápisem "O5". Šlo o tajný symbol rakouského protinacistického odboje. "O5" představuje "OE" (E je patým písmenem abecedy) nebo-li "Ö", což je první písmeno slova "Österreich" (Rakousko). (DaViD´82)
- Orson Welles dostal na výběr zda chce řádný plat či procenta ze zisku. Vybral si první možnost, ale této volby velmi litoval, jelikož po ohromném úspěchu filmu procenta ze zisku mnohonásobně přebila částku, kterou získal vyplacenu v rámci gáže. (DaViD´82)
Související novinky
Projekt 100 / 2007
Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)
Reklama