Sauve qui peut (la vie)
Slow Motion
Every Man for Himself
Režie:
Jean-Luc GodardHudba:
Gabriel YaredHrají:
Isabelle Huppert, Jacques Dutronc, Nathalie Baye, Erik Desfosses, Marguerite Duras, Fred Personne, Dore De Rosa, Roger Jendly, Marie-Luce Felber (více)Obsahy(1)
Slavný J.-L. Godard patří mezi nejvýznamnější inovátory v dějinách kinematografie. Dokazuje to i tragigroteskně-satirickým snímkem Zachraň kdo můžeš si (život), který je v jeho tvůrčí dráze velice významný (on sám jej označuje za svůj druhý první film). Vypráví v něm příběh televizního režiséra Paula Godarda a jeho komplikovaných vztahů k ex-manželce, milence Denise a prostitutce. Jednou z podstatných intencí této filmové básně o strachu, fantazii, hudbě, obchodu a smrti je vize prostituce jako hnací síly života vyspělé liberální společnosti. Snímek budí dodnes skandální pohoršení: vadí například sekvence, v níž Isabelle Huppertová v úloze prostitutky ochotně aranžuje své tělo i celkový ráz svého chování přesně dle infantilně zvrhlých pokynů svého zákazníka-byznysmana, a mnozí diváci bývají šokováni rovněž obdobně rituální sekvencí hromadné sexuální orgie prostitutek s magnátem a jeho tajemníkem.
Ačkoli veškeré tzv. nahé scény pojímá Godard vizuálně cudně, ve zvukové stopě slyšíme autentické dotazy a výrazy, které jakoby se do civilní lidské mluvy dostaly z pornobranže (obhroublým instrukcím k orálnímu sexu na povel předchází dotaz adeptky nejstaršího povolání světa, zda by měla zákazníkovo sperma polykat). Ke svému oblíbenému tématu protestu proti zmechanizované lidské existenci a prostituci tvorby v novodobé zkomercializované společnosti J.-L. Godard podotýká: Já sám jsem jenom děvka, bojující proti kuplířství ve filmu. Spíše než u intelektuálů vzbudil tento snímek sympatie u punkové mládeže. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (39)
Přerušovaný pohyb, jízda na kole k němu přímo vybízí. A co obsahují přerušení pohybu - perverzi. Ta je tu ostatně přítomna v celém filmu, nejen když je o ní řeč nebo když se přímo děje. Godardovy (myslím tím samozřejmě Paul Godardovy) fantazie je mimořádně těžké uspokojit; nestačí na to žádná z žen, ani všechny dohromady. A není film perverzním uměním - Slavoj Žizek si to také myslí. ()
„Jsem Jean-Luc Godard, uznávaný francouzský režisér nové vlny, mohu natočit dvouhodinový rozklad psího exkrementu a někdo to jistě označí za umění, jenže to by nebylo dostatečně sofistikované. Raději natočím úplně banální historku o rozpadajícím se vztahu, jejichž postavy budou vyslovovat věty typu „není nad pořádné jebání do řiti“ a kterou okořením několika extrémně zpomalenými záběry – jo, z toho budou jistě všichni na větvi.“ Nemám nic proti experimentům, které nejsou pouze samoúčelnou hříčkou, jenže právě tento film mne nedokázal přesvědčit, že jí není. Mějte mě klidně za ignoranta, ale o filmovém umění mám poněkud odlišnou představu. 40% ()
Na Godardovi je nejlepší to, že nevyžaduje žádné extra intelektuální výkony (nebo pseudointelektuální masturbaci, jak by řekli někteří místní houmrové): prostě si hraje s médiem filmu a navíc vládne řádným smyslem pro humor (a pronikavé sociální komenty). Třeba to, že zastavovaný (nebo trhaný) pohyb vyvolává jinou emoci než pohyb souvislý, je základní abeceda filmu - stejně jako manipulativní užívání hudby, na které Godard také odkazuje - čili nic, co by se muselo po "donniedarkovsku" rozumově dešifrovat. A navíc, kdo by se nebavil např. u scény "řetězového sexu" nebo nad parkovanou formulí 1? S tímhle filmem mají paradoxně největší problém ti, kteří berou kinematografii moc vážně a moc intelektuálně. ()
Odmyslieť si všetky trápne naivné úvahy o tom, aké dôležité posolstvo tam autor skryl (úvodná scéna má určite vypovedať o neľahkom osude pracujúcej triedy, nešťastnej láske a jebačke do riti), dostanete jeden z Godardových najdejovejších filmov. A pre mňa osobne len druhý (po La Chinoise) naozaj vtipný. ()
"Sauve qui peut (la vie)" je zajímavá směs formy a obsahu. Používány jsou zpomalené sledy snímků pro narušení rytmu vyprávění. Tyto změny se ve filmu zdají být zcela nepřirozené, odrážejí však náhodnost a nepředvídatelnost podobně jako skutečné události mohou ovlivnit náš smysl pro realitu. (Nečekaná událost může snadno narušit to, co vnímáme jako realitu a jak rychle nám ubíhá čas, ale čas bude i nadále mít stejný rytmus pro všechny ostatní touto událostí nedotčené). Podobná je práce se zvukem. Zvuky někdy překrývají dialogy, jindy jsou ruchy postupně odfiltrovány nebo je zvuk zcela odříznut. Relativně lehký film (navzdory těžkým tématům) a asi jedna z více konvenčních prací autora. Každopádně zábavné. Produkce: Sara Films ()
Reklama