Časy se mění

Dinosauři v jiném světě. Když se nedá vrátit zpět a není jasné, co čeká vepředu, aspoň se na chvíli zastavit a jen být. ___ Staří herci, nová kamera, zanimovaná padající zemina, která zahraje roli přepínače, příliš hodně nebo málo tolerance - film pro starší diváky natočený stylem pro mladé. Dinosauři se musí přizpůsobit nebo vymřít. (26.02.2011)

Nejsem si úplně jist, šlo-li o romantiku o dysfunkční rodině, nebo o dysfunkční drama s náznaky několika komplexnějších témat. Narážky na kulturní a společenské rozdíly, kriminalitu a problémy s imigranty více méně slouží ke stručnému vykreslení neutěšeného okolí Tangier a do děje nijak zásadně nezasahují, což je nejspíš dobře, protože už tak se mi zdálo, že se těch příběhů Téchiné snaží ukočírovat víc než je na jedno romantické drámo zdrávo. Havní problém je ovšem v ústřední dvojici Deneuve, Depardieu. Nehrají špatně a motiv lásky -za časů cholery- má jistě potenciál, ale kvůli mdlému zpracování zde ve srovnání se zbylými osudy jejich příběhová línie vyznívá trochu do prázdna. Do pozadí navíc vytlačuje mnohem zajímavější postavy, doktor trpící spoustou času na plavání a skleničku, syn který je na půl žena na půl muž, na půl francouz na půl marokánec a v neposlední řadě komplikovaný vztah dvou sester. Nicméně jak už jsem řekl, pár pozitiv, jako obsazení a pikantní prostředí severního Maroka, by se vypíchnout určitě dalo. Plus jedna scéná ve které Depardieu sleduje celkem nabité video vúdú praktik :) (15.11.2010)

Tak tohle mě moc nebavilo. Bylo to takové podivné, chladné, strašně rozsekané a roztěkané a jakoby to nedávalo smysl jako celek. Byly to různé příběhy o lásce a vztazích, které se týkaly stejných osob, ale v podstatě neměly dohromady nějakou celistvost. Bylo to takové divné. Velice zajímavá byla jen kamera. Jinak se mi to nějak extra nelíbilo. Howgh! (27.02.2011)

Přestože jsem mu ze začátku moc nadějí nedával, nakonec se mi tento, řekl bych neromantický film o lásce, překvapivě zalíbil. Velmi strohý (zajímavě komplikován jen složitějšími vztahy uvnitř rodiny Catherine Deneuve) a citlivý příběh o stavaři zralého věku, který ví co chce a nenechá si to vymluvit – já mu fandil. (05.02.2007)

Myslím, že označovat tento film za "romantický" je poněkud mylné. Vztah mezi Gérardem a Catherine totiž nebyl ztvárněn ani krapet romanticky či pln hlubokých citů. Spíše byl pojat velmi chladně, jakoby drsně, navíc postava Catherine mi vůbec nebyla sympatická. A tento vztah zde také ani není příliš v popředí. Zároveň s ním se rozvíjí linie s jednovaječnými dvojčaty a synem Samim a jeho orientací. Malik Zidi je fešný hoch a jeho příběh pro mě začal být postupem času mnohem zajímavější a přitažlivější než oné ústřední dvojice. Již v úvodu, kde sedí v autě a vymění si pohledy s mladíkem sedícím v jiném autě, jsem si říkala "Že by...?":) Škoda, že celý film je rozkouskován a jednotlivé příběhy, navzájem se prolínající, nedostanou větší prostor, aby ve výsledku vytvořily nějaký uzavřený a dotvořený komplet:) Zvláště v případě Malika Zidiho bych byla velmi potěšena:) (23.02.2012)