Božské děti

Film pôsobí veľmi autenticky, cestu k deťom si každý rýchlo získa a pekne vidno aj spoločenské rozdiely. Jedna vec mi ale vadila a to bola scéna, kde sa Ali rozplakal asi po tretí krát- keď ho nechceli zaregistrovať na beh. Už mi to nepripadalo úprimné, ale ako nejaké okaté hranie na city (trochu ma to aj prekvapilo, pretože dovtedy som sa pozeral na polodokumentárnu realitu). P.S.: už dávno som nebol taký napätí pri nejakých filmových pretekoch, ako pri Aliho snahe skončiť tretí. 4,5* (21.03.2009)

Majid Majidi nám síce ukazuje neutešenú sociálnu situáciu na predmestí Teheránu a výrazné kontrasty so štvrťami bohatých, ale skôr mu išlo o to, aby bol divák po jeho filme dojatý, aby si odvážal optimistický dojem. Je zvláštne, že sociálna dráma pôsobí milo a jej hrdinovia sú na zožratie, je to ale príjemná zmena oproti európskym depkám z podobných sociálnych vrstiev. Pekne využitá kamera, teplé farby, napätie pri naháňaní topánky a záverečnom behu, takže Božie deti sú svojim spôsobom aj akčným športovým filmom. Len to športové oblečenie a oblečenie všeobecne bolo na celom svete, čiže aj v Iráne príšerné. Všimnite si tie saká pri záverečnom fotení no a o šušťákoch radšej ani nehovoriť. (08.12.2013)

…,,ALI, JAK PŮJDU ZÍTRA DO ŠKOLY BEZ BOT?“.… /// Dramatický drama s citem pro boty a pro propisku, ve kterým lidský hodnoty, slova a činy dostávaj (pro našince) jinej význam (hmm, takže jestli vono to nebude i v něčem jiným…). Ale nejde jen o příběh, super je i ten styl jeho podání, takže vám hejbne žaludkem vobyčejná bota v kanále – kromě toho, ty děcka jsou fakt výborný! Prostě film, ve kterým vo něco jde a kterej pro mě byl stejně neuvěřitelným zážitkem, jako Rozchod Nadera a Simin! A kvůli čemu vy koukáte na filmy? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jmenuju se Mazánek a furt nevím, proč byl chlapeček bos. 2.) Zjistím, kde mladí Iránci nabíraj fyzičku. 3.) Thx za titule ,,kikina“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (04.12.2013)

Kdyby někde v Hollywoodu napadl podobný námět jednoho z tamních scénáristů, určitě by vznikla lehce podprůměrná komedie s gumovým happy endem. To Íránští filmaři to vzali z jiného konce a vzniklo tu překrásně natočené dílo, které na první pohled může působit jako sociální drama, jenže opak je pravdou. Film je o pravé sourozenecké lásce a obětování se. Vše natočeno citlivou a jemnou kamerou z naprosto přesvědčujícími dětskými herci. (28.11.2003)

Jsou velké filmy o velkých věcech, ale pak jsou velké filmy o věcech malých, jako třeba tento. Protože koho by napadlo, že film o botičkách malého Íránce může být tak velký? Velký je také svými emocemi a hereckými výkony obou dětských protagonistů, na Aliho smutné oči dlouho nezapomenu. Opravdu krásný film. (10.05.2009)