poster

Jean od Floretty

  • Francie

    Jean de Florette

  • slovenský

    Jean od Floretty

Drama

Francie / Švýcarsko / Itálie, 1986, 120 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Chrustyn
    ***

    Krásné exteriéry, výborní herci, zajímavé postavy ale neskutečně pomalé a zdlouhavé vyprávění, které více sedí psané, než filmové podobě. Dokážu si to představit a stránkách knihy ale pro film se tenhle příběh nehodí.(10.11.2012)

  • eLeR
    ****

    Jean de Florette je učebnicový príklad toho, že nie vždy je pod drsným zovňajškom dobré srdce. Že aj váš najlepší priateľ môže byť vo vnútri falošný, neprajný, závistlivý a chamtivý. Pozor na to! Videné v rámci Challenge Tour 2015 : 30 dní so svetovou kinematografiou vol. 2(18.10.2015)

  • Radyo
    ****

    Filmy podle knižních předloh Marcela Pagnola se zatím vydařily snad všechny. A když si k tomu přimyslíte ještě to skvělé herecké obsazení, nemůže být žádných pochyb o výsledku.(27.8.2002)

  • Jara.Cimrman.jr
    ***

    Občas se budím v noci ze sna při hrůzné představě, že bych se musel živit fyzickou prací. A neuklidnilo by mne ani to, že bych měl statistické údaje o počasí v kapse, protože jsem stejně naivní jako Jean. I já bych totiž zbaštil Ugolinovi jeho falešný úsměv a při únavných výpravách za vodou bych si nevšiml kudly ve svých zádech. Jenže Jean je na rozdíl ode mne plný optimismu, který je krásně nakažlivý a který ostře kontrastuje s jeho osudem. Bez odhalení rodinných vztahů ve druhém dílu to zase nijak zvlášť silné drámo není. A hodně mne zklamala scéna ve vesnici, ve které se Jean naprosto neadekvátně rozčiluje na vesničany, které potkal poprvé, což jsem nucen považovat za špatnou práci střihače, který mi nějaký předchozí konflikt musel ušmiknout.(5.5.2013)

  • Madsbender
    ***

    Otvorene priznávam, že tento štýl je mi cudzí. Vo Francúzsku akoby existovala celá „škola“ adaptácií kanonickej románopiseckej literatúry, kam patrí i Pagnolova L'Eau des collines. Problém s týmito adaptáciami je, že nezriedka pripomínajú skôr než film len predĺženú ruku literatúry, ktorá si so sebou nesie väčšinu kladov a záporov predlohy. Dvojdielny film Clauda Berriho (ktorého druhú časť považujem za o čosi lepšiu, jednak z dôvodu vyťaženia väčšieho dramatického náboja pri riešení rodinných väzieb medzi postavami, jednak vďaka výraznejšiemu režijnému štýlu, jednak z omnoho prízemnejšieho subjektívneho dôvodu s názvom Emmanuelle Béart :-) ) je podľa mňa rovnaký. Štylisticky príliš významne nevybočuje z francúzskych štandardov, nemôže sa opierať o pôvodnosť relatívne otrocky prevzatého príbehu a primárne vsádza na výkony hercov pohybujúcich sa v krásnom vidieckom prostredí. Snaha „nasiaknuť“ rurálnou poetikou pomaly snímaných vrchov a údolí ešte výraznejšie spomaľuje a riedi celkom konvenčné rozprávanie s časovými skokmi naprieč ročnými obdobiami. V komentároch často spomínaná dôsledná výstavba a príprava priestoru na zvraty opäť poukazuje na literárny pôvod a celkovú zastaranosť. Berrimu sa jednoducho nedarí preniesť so silou pôvodného románu do sveta ostrých kontrastov medzi prostými, ale prirodzene prefíkanými roľníkmi a rodinou Jeana, ktorý so svojimi mestskými znalosťami do ich sveta nezapadá. Rovnako filmu neprospieva rozloženie do dvoch takmer dvojhodinových častí tam, kde by stačil komplexný celok o pol hodinu až hodinu kratší a s vypustením pre dej nepodstatných scén dynamickejší. V tejto podobe odporúčam radšej si prečítať knihu. 60% Season Challenge Tour 2015(9.9.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace