Padlé ženy

"Za žádný ze smrtelných hříchů si nezasloužíme být tady," říká jedna z trojice hlavních hrdinek, které v polovině 60.let uvíznou v irském katolickém převýchovném ústavu. Ve dvacáté minutě projekce jí dojde, že jsou v maléru, o deset minut později je jasné, že (řečeno s A.Lustigem) útěk bude jediným možným řešením. Kombinace Přeletu nad kukaččím hnízdem, Spáčů a vůbec všech filmů, v nichž je individualita drcena všemocnou (navíc zvrhlou) institucí, je působivým snímkem...až tak působivým, že jen málokdo se zřejmě odhodlá k opakovanému zhlédnutí. (09.09.2008)

Žít jako žena v téhle době to potěš prdel. Neskutečný příběh žen, které nedělají nic jiného než perou a suší prádlo. V klášteře jsou z vyšších míst šikanovány, ponižovány a dokonce někdy i nuceny k prostituci. Silný příběh o boji se systémem vymytých mozků, jak já říkám o každém náboženství, který donutí každého k zamyšlení. (05.06.2015)

Vezmeme-li to nejhorší z Dolores Umbridgové, septy Unelly a Montgomeryho Burnse dostaneme průměrnou jeptišku z Magdalenina kláštera. Sestry trýzní, ponižují a ubližují ve jménu boha, navíc dodávají místním kněžím čistý trencle, tudíž jsou více méně nedotknutelné. Všechno to podpírá fakt, že poslední Magdalenin klášter byl uzavřen až v roce 1993, kdy majitelky a provozovatelky prádelny prodělaly peníze při obchodování s akciemi na burze a aby pokryly ztráty, prodaly část pozemků kláštera developerovi. Developer pak objevil 155 neoznačených hrobů, což vedlo k obrovskému skandálu, k odhalení zvěrstev a následnému uzavření. Ještěže sestry podcenily akciové trhy, nedejbože by tam praly spodky ještě teď. Klášter vznikl jako nápravné zařízení pro prostitutky, z čeho se pak přešlo i k svobodným matkám, znásilněným ženám nebo k těm, co nevhodně mrkly na kluka od naproti. Téma mě, jak se říká, zvedlo ze židle. Pro bezpráví neexistuje ospravedlnění. Na filmu se mi nejvíc líbila kamera společně s obrazem. Jen mám trochu pocit, že mohl jít víc do hloubky, pouto s hlavními postavami se dalo během sledování těžko navázat. (04.05.2022)

když se nějaký film chce tvářit jako odraz nějaké historické reality, měl by ji taky tak ztvárňovat. na to ale Mullan kašle. Svět podle něj je pekelně jednoduchý. církev? zlo. jeptišky? sadistické lesby. chovanky magdalenských domů (v reálu z větší části prostitutky)? svaté týrané ženy. je to něco jako requiem pro panenku. má to dobrý herce, docela zajímavej děj a hodně demagogickej pohled na věc. (16.01.2010)

PADLÉ ŽENY (pro mě osobně) patří do té kategorie filmů, u nichž forma výrazně převyšuje obsah. Nemám co vytknout formální stránce - Peter Mullan umí vytvořit atmosféru (viz například úvodní svatební scéna), umí výborně skloubit vizuální stránku se stránkou hudební (Craig Armstrong), dokáže vygradovat scény etc. Co se mu však totálně nepodařilo bylo přesvědčit diváka (či alespoň mně) a nepropadnout přitom tendenčnosti. Nepopírám šílenosti, které se ve filmu udály; nepopírám to, že takhle nějak to mohlo skutečně v některých (či mnohých) případech vypadat. Ale ona tendenčnost a černobílé podání problému nakonec působí značně kontraproduktivně... mnohé zneklidňující, burcující a "do nebe volající" problémy to zbytečně degraduje. Škoda... 3 a 1/2. (24.05.2004)