Černá výprava

Pre fanúšikov 70´s kriminálok a filmu noir povinnosť! Nie nepodobné inej adaptácii Richarda Starka – Point Blank (1967). Antihrdina vs. Organizácia. Duvall síce nie je Marvin, ale s rolou mĺkveho a rázneho pomstiteľa sa popasoval obstojne. Navyše tu máme celý rad noirových veteránov vo vedľajších úlohách: Roberta Ryana, Marie Windsor, Jane Greer či Elishu Cook Jr.! Noiristov tiež potešia detaily. Napr. mňa konkrétne scéna s ukážkovým vábením femme fatale, kedy náprotivok odpovedá: „Muž časom zistí, že s niektorými ženami sú iba problémy.“ Nechýba povinná žánrová výbava: silné zbrane, krásne ženy, parádne autá, veľké psy. (25.01.2024)

Dost typický sedmdesátkový thriller. Ponurý, násilný a s neposednou kamerou. Není to marná adaptace. Sice si to (dle mého názoru zbytečně, ale nenásilně) děj předlohy přeskládalo do jiného pořadí a změnilo to (méně zbytečně a pořád nenásilně) začátek. Dokonce si to vedle Outfitu celkem příjemným způsobem půjčuje motivy nebo aspoň jména i z Huntera a The Man with the Getaway Face. Mám ale dva výrazné problémy: 1) Pointa knihy je v tom, že Parker chce vyřešit situaci s Outfitem. Takže osloví řadu svých kontaktů mezi nezávislými zločinci, kteří se pustí do operací proti Outfitu, a sledujete tak skoro ob kapitolu jinou loupež v jiné části Spojených států. Tady se do nich přejmenovaný Parker pustí sám. Není jich tolik a nemají to takový dopad. A ke všemu chce, aby mu Outfit vyplatil odškodné, čímž se dostávám ke druhému problému. Takže tady: 2) Jako všechny filmové adaptace Parkera, ani tady Parker není Parker. A nemyslím tím jenom to, že se Paker nejmenuje (to není ničí chyba – vygooglete si to). Je to škoda, protože Robert Duvall by ho zvládl úplně v pohodě, což ostatně dokazují scény, kdy na něco reaguje chladným pragmatismem. Ale do toho mu Flynn hodil zavražděného bratra, love interest a přejmenovaného Handyho, který je opravdu jeho kamarád, a zkrátka pokud znáte romány, už víte, v čem je jádro jezevčíka. Přejmenovaný Parker není sociopat. Což je k hlavními hrdinovi, s nímž se máte ztotožnit, dost divná výtka, já vím, ale znovu – pokud znáte romány, víte. Takže tak. S tímhle filmem není nic fundamentálně špatně, ale ani to není zrovna zlatý fond. Bavil mě víc než Point Blank, ale pro příznivce Westlakea pořád existuje jenom jediná dostatečně dobrá adaptace – Payback. Samozřejmě Helgelandova verze. (09.03.2019)

Ponurý atmosferický thriller podle stylové Westlakovy předlohy. Téma boje osamělého mstitele a všemocné zločinecké organizace. V hlavní roli skvělý Robert Duvall, jenž si nebere servítky velmi osobitě. Zajímavé i hudebně a režijně. A veterán Robert Ryan svého protřelého padoucha ztvárnil také velmi sympaticky. (02.07.2006)

Další parkerovina - The Outfit (1963). Parker tentokrát vyfasoval tvář Roberta Duvalla, zde pod přezdívkou Macklin a není to vyloženě špatný. Je to pomalý, fakt hodně pomalý a nemá to ten plynulý švih Starkových novel, ale to Parkerovo charisma tam je. Je to chladnokrevná revenge jízda - Macklinovi kuchli bráchu a ten si to jde spolu s parťákem vyříkat s titulní organizací. Ručně a stručně, i nějaký ten výstřel padne. S elegancí Parkerových vloupaček to nemá mnoho společného, ovšem neústupná buldočí povaha ústředního hrdiny je tu hmatatelná skoro jako u Gibsona v Odplatě a to se počítá. Napálil bych tomu víc, ale ten rozjezd se fakt vleče. (07.06.2021)

Výborný námět, horší scénář a nevyrovnané ztvárnění. Slušná žánrovka, která mohla být mnohem lepší -- snad. Občas trpí pomalostí a nedotažeností postav a jejich osudů. Ve skutečnosti jen za tři, ale kvůli těm autům, rvačkám a bleskovým střílečkám samozřejmě výš. Duvall ztělesněním umanutého realismu. A vyšší hodnocení také kvůli Karen Black -- jedna z těch kvalitních tváří, které pro mě znamenají americký biograf pozdně 60. a hlavně 70. let. (03.02.2010)