Reklama

Reklama

Bitva o Alžír

  • Itálie La battaglia di Algeri (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Bitva o Alžír v časovém rozpětí 1954–1962 rovnoměrně zachycuje jak revoluční působení alžírské Fronty národního osvobození, tak postup francouzských ozbrojených sil. V boji na život a na smrt proti sobě vystupují dva nezlomní muži: partyzán Ali-La-Pointe a podplukovník Philippe Mathieu. Skrze formu deníkových záznamů sledujeme krok za krokem povstalecké průniky z Kasby až do evropských čtvrtí. Kýžená suverenita alžírských muslimů si však vyžádá nejednu oběť na každé ze znepřátelených stran.
Jedno z vrcholných děl zpodobňující choulostivé téma boje Alžírska o vlastní svrchovanost, jejíž důsledky rezonují v Evropě dodnes. Gillo Pontecorvo si za snímek vypravený v duchu neorealismu odnesl roku 1966 hned trojité ocenění z Benátského filmového festivalu, ve stejném počtu dosáhl na nominace Americké filmové akademie. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer 2

Recenze (109)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Povšechnému hodnocení a popisu se vyhnu. Mám jen dva "dotazy", na které si nedovedu odpovědět. Skutečně to byli Francouzi, kdo vymysleli odpalování náloží na veřejných místech a Arabové se to u nich naučili tak, že to dodnes patří k jejich oblíbených činnostem? Proč se používá tolik druhů mučení, na každého platí neco jiného nebo jde o plezír mučitelů? Pozn.: Ze slolupráce Pontecorva a Morriconeho se traduje několik perliček, nicméně v této době Morricone ještě nepodlehl mozartovskému pokušení. ()

Falko 

všechny recenze uživatele

Premyslal som, ci mam tento film ohodnotit az na 5 hviezdiciek, ale nielen pribeh podla skutocnosti, ale aj sposob, akym bol film natoceny ma donutil dat aj tu piatu. Bolo citit, ze uz v ranych zaciatkoch dokazal Ennio Morricone poskladat skvelu hudbu, ktora sa do filmu hodila, ale aj tvorcovia si dali zalezat na tom, aby ukazali brutalne sposoby pomsty a boja o nezavislost Alzirska. V podstate nemate komu drzat palce, pretoze ani jedna strana sa nechce vzdat ani za cenu desiatok mrtvych, ci uz Francuzov alebo Alzircanov. Trosku mi to pripomenulo aj dramu BAADER MEINHOF KOMPLEX (2008), ktora bola podobne autenticka, tiez plna nasilia, len s tym rozdielom, ze v zapadnom Nemecku v 70-tych rokoch nenechavali teroristi vybuchovat bomby kvoli rezimu, ktory by ich obmedzoval, ale bojovali proti systemu, ktory im nevyhovoval. Bitva o Alzir je na rok 1966 velmi kvalitny snimok a bol som nad ocakavania spokojny. Necudujem sa, ze sa uz dlhodobo zdrziava aj v topke IMDb na 193. mieste. ________ Brahim Hadjadj - (Ali La Pointe) +++ Jean Martin - (Plukovník Mathieu) +++ Yacef Saadi - (Djafar) +++ Samia Kerbash - (Jedno z dievčat) +++ Ugo Paletti - (Kapitán) +++ Fusia El Kader - (Halima) +++ ()

Reklama

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Přiznám se, že jsem před zhlédnutím coby mladší ročník věděl o alžírských nepokojích v 50.–60. letech pramálo a samotného by mě film o rozpoutání terorismu a bouřlivých demonstrací za nezávislost okupované kolonie ani nenapadlo řadit mezi válečné. Dvouhodinová zfilmovaná kronika dnes již historických událostí je strhujícím způsobena vedena po formální i obsahové stránce. Ta syrově černobílá kamera, evokující dokumentární záznam, mě od prvního záběru nemilosrdně vtáhla a uvedla do zvláštně znepokojivého transu mísícího se s fascinací nad osobitým filmařským provedením. Díky takto osobitému provedení v autentických alžírských lokacích s bohatou přítomností arabských herců jsem se dokonce více cítil jako u (severo)afrického filmu, na jaké jsem zvyklý např. z pozdější egyptské produkce, než jako u italského. Dvouhodinová stopáž je slušně naplněná sugestivní akcí a i v případě, že se tempo místy zastaví, uzemní film pro změnu plukovníkovým projevem, jindy zkomplexní pohled na téma s rozhovory pro média. Doslova rozporů plný byl také můj vztah k hlavním bojujícím postavám z řad teroristů v čele s partyzánem Alim: fandil jsem jim v daném stavu ve věci boje se smysluplným národním cílem a jeho dosažení s vidinou vysvobození se z útlaku, na druhé straně ta enormní (často nijak explicitně zobrazená, přesto působivá) řada mrtvých obětí, kterou zejména jejich načasované výbušniny způsobily, ke mě doléhala až s pocitem menší hrůzy a značnému odporu k takto radikálnímu jednání. Ale vlastně nic mi nepřipadalo v tomto filmu stranné, mj. s pozdějším pohledem na zbrojní zásahy, a sám tu nečernobílost vnímám jako jednu z dalších velkých deviz této filmové Bitvy o Alžír. [90%] ()

corpsy 

všechny recenze uživatele

Hovorí sa, a je to pravda pravdúca, že v každej vojne trpia hlavne nevinný. Pre civilistu je nemožné odhaliť, kde a ako to začalo. Bolo najprv vajce, alebo sliepka? V každom prípade je extrémizmus sprava aj zľava neprípustný. Strhujúci, masívne zrežírovaný a k niečomu väčšiemu odhodlaný snímok, ktorý ponúka dravejšiu akciu a drive, aké nám ponúkajú dnešné politické akčné thrilleri. ()

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

První věc, co tomu chyběla, bylo neukázání toho koloniálního útlaku, kterého se chtěli Alžířané/Arabové zbavit. Takže film začíná a pokračuje tak, že arabští teroristé vraždí francouzské policisty zezadu a střílí do nich nepřipravených a neozbrojených. Potom to pokračuje tak, že arabští teroristé vyhazují do vzduchu kluby a kavárny plné nevinných lidí a tak začnete Francouzům fandit v tom, jakým způsobem získávají informace a postupují ve vyhlazování FNL. Nu a končí to záběry na zfanatizované řvoucí opice. Takže mi jaksi uniká smysl filmu, pokud neměl být takový, jak na mě působil. ~~~ Druhá věc, kterou jsem moc nepobral, byli italsky mluvící Francouzi. Proč Ital točí italsky francouzskou historii v Alžíru? Italsky mluvící Francouzi působili jako špatný vtip. A když jsme u toho, výběr ksichtu hlavního "Alžířana" taky stál za to. ~~~ Za poněkud pohnutou historii a Jeana Martina **, zbytek nic moc. ~~~ Pohled na tehdejší Alžír očima samozvaných bojovníků za svobodu - teroristů. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (13)

  • Jediný film v celé historii Oscarů, který byl nominován ve dvou po sobě nenásledujících letech. Konkrétně za roce 1966 získal nominaci na nejlepší zahraniční snímek a za rok 1968 dodatečně ještě dvě nominace. Za scénář a režii. (DaViD´82)
  • Natáčanie filmu prebiehalo na autentických miestach v hlavnom meste Alžír, predovšetkým však v časti Casbah. (MikaelSVK)
  • Film byl po dlouhou dobu zakázán ve Francii. Ve Velké Británii a USA byl sice promítán, ale ve zcenzurované verzi s vystřiženými scénami mučení zajatců. (DaViD´82)

Reklama

Reklama