Režie:
Frank CapraKamera:
Sol PolitoHudba:
Max SteinerHrají:
Cary Grant, Priscilla Lane, Raymond Massey, Jack Carson, Edward Everett Horton, Peter Lorre, James Gleason, Josephine Hull, Jean Adair, John Alexander (více)Obsahy(1)
Uznávaný spisovatel Mortimer Brewster (Cary Grant) je čerstvě ženatý s půvabnou Elaine (Priscilla Lane), ale bojí se ji uvést do rodiny. Zjistil totiž, že jeho dvě zdánlivě neškodné tetičky Abby (Josephine Hull) a Martha (Jean Adair) vraždí staré pány - nabízejí jim otrávené bezinkové víno a mrtvoly pak odklízí Mortyho bláznivý bratr Teddy (John Alexander), který se považuje za prezidenta Roosevelta. Jako by to nestačilo, po letech se vrací domů další Mortimerův bratr, sériový vrah Jonathan (Raymond Massey), připravený pomstít dávné křivdy a srovnat s tetami skóre v počtu obětí... (Oskar)
(více)Videa (1)
Recenze (137)
...občas se to netrefuje tou svojí bláznivostí...některé gagy jsou rány do prázdna, jiné se v sobě zase moc vyžívají a trčí z filmu svojí chtěností a plánovaností...ale jinak to funguje...to samé Cary Grant, občas přehrává, ale občas se neuvěřitelně trefí...humor, který se tu předvádí, je velice těžký, protože je svou poetikou prvoplánový( následná práce s ním je ale velice promyšlená - viz neustálý příval gagů postavených na principu opakování v různých kontextech), ostentativní a výbojný - jako výstřel...buď se trefíte, nebo minete...v tomhle směru to evokuje grotesky ( tenhle postup "hlasitosti" a "viditelnosti" je přenesen i na humor slovní)... přes crazy povahu ten film ale není jenom taková blbinka...po scénáristické stránce je to dost propracované - strukturace scén, zapojování a vytěžování postav, zapojování fórů, práce s klišé a jejich tematizace atd....dobře napsané...v tomhle směru to má - v dobrém smyslu slova - charakter divadelní hry...vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby to byla adaptace... ()
Černá komedie z nejlepších. ("Cellar is crowded!") a galakoncert Cary Granta, který se tu musí vypořádat s poněkud pošahaným příbuzenstvem. Zaujmou i ustavičné narážky na presidenta Roosevelta (Jedná se sice o Theodora, ale minimálně to šifrování na Brewstera je dost odvážné; satira týkající se stavby Panamského průplavu; doktor Einstein i svérázný Boris Karloff). ()
Skvělá, skvělá a ještě jednou skvělá je tahle komedie s Cary Grantem. Ten mimochodem předvádí přímo grandiózní výkon. Jeho obličej sice neoplývá carreyovskou mimikou, ale i těch pár vyjevených výrazů v Grantově provedení u mě spolehlivě vyvolává salvy smíchu. Nikdy v životě by mě nenapadlo, že někdy v polovině 40. let dokázal Capra natočit super bláznivou komedii. ()
Nejšílenější podívaná jakou jsem za poslední dobu viděl. Zároveň divadelní podívaná každým coulem. Postavy přicházejí a odcházejí, mrtvoly se přesouvají a zaměňují a dialogová kadence nenechává divákovi ani minutu oddychu. Chvílemi je to možná až moc velká magořina, jindy ale dokáže Capra ty nejdůležitější momenty dokonale vypointovat a nabízí opravdu strhující zážitek pro vaší bránici. 8/10 ()
Úžasné tetičky a Cary Grant... Jeden z vrcholů screwballové komedie, tentokrát v bezchybné režii Franka Capry. "Zkoušely jste ho přesvědčit, že není Theodore Roosevelt?" "Ale kdepak,vždyť on je tak šťastný... vlastně jsme jednou navrhovaly, že by mohl být George Washington, jen tak pro změnů, a víte co? Několik dní ležel na posteli a nebyl nikdo!" ()
Galerie (51)
Zajímavosti (24)
- Deník The New York Times posuzuje tuto hru jako nejlepší ze všech dvanácti her, které J. Kesselring napsal. (Cucina_Rc)
- Roli Mortimera Brewstera odmítl pozdější prezident Ronald Reagan. (Kulmon)
- Když Cary Grant sedí na hřbitově, jeden z hrobů nese jméno Archie Leach, což bylo jeho pravé jméno. (Kulmon)
Reklama