Železní bratři

// Sean Durkin mě začíná těžce bavit. Už ve druhém filmu se věnuje tématům mužské ješitnosti, neukojenému egu a hříchům otců, tentokrát to ale vzal přes skutečný příběh slavné wrestlerské rodiny, kde k tomu všemu vládla toxická maskulinita a tudiž tohle všechno mělo neuvěřitelnou dohru (vyhýbám se záměrně spoilerům, sám jsem do toho šel naslepo) a mě to v tomhle případě smetlo ještě víc než výrazně chladnější Klícka. Hudební vypalovačky a fantastické herecké výkony všech zúčastněných samozřejmě pomáhaly, nicméně MVP je tady Durkinův scénář a jak zachycuje ten slow burn rozklad jedné spokojené zásadové křesťanské rodiny. Velká škoda, že tohle drama zaspalo Oscary. 9/10 (29.02.2024)

Těšil jsem se, ale jsem zklamaný. Sportovní Dramata mívám obvykle hodně rád, jenže tohle mě minulo. Jde o divácky nevděčný Slowburn, který má jen 2 hodiny, ale pocitově má snad 3, protože jsem si v kině několikrát říkal, že to mělo už dávno skončit a furt to jede dál ( Co by se dalo shrnout do 10 minut, se tu řeší hodinu apod) a zkrátka mě to vůbec nebavilo a od půlky filmu jsem už vyhlížel hodinky. Herecky v pohodě, Efron i Allen White nejlepší, oba mám rád, ale to zákulisí wrestlingu mě bavilo o dost méně než jsem čekal. Fighty si tu divák neužije, takže veškerá ta show je nezáživná a ani to rodinné drama na mě nefungovalo, přišlo mi to emočně chladné. Natočeno je to navíc docela amatérsky a příběh dle skutečných událostí je to sice zajímavý, ale tak nějak jede bez výrazných překvapení a drajvu. Pozitivní obecné přijetí opět nechápu, čistá festivalovka pro okrajové publikum, která je až nepříjemně zdlouhavá a roztáhlá. 55% (08.02.2024)

Fascinující příběh, který mě svým provedením dostal mnohem více, než bych kdy čekal. První polovina nás příjemně seznamuje se světem a rodinou Von Erichů, skrze oči Kevina (Zac Efron). V ten moment je to spíše feel-good záležitost o bratrské lásce, nad kterou jen lehce visí nepříjemný stín otcovi autority, tlaku a stylu výchovy. Ovšem v polovině přijde zlom, který celou rodinu sešle do nekonečné spirály, ze které se zdánlivě nelze vyhrabat. Právě díky první příjemné polovině je ta druhá tak úderná, kdy divák společně s Kevinem prožívá rozklad této rodiny. Byť je postava Efrona nepochybně hlavním hrdinou, který nás provádí dějem, není to čistě jeho show a celý ansámbl herců mezi sebou nádherně hraje, navíc každá postava má více než potřebné prokreslení. Nemluvě o samotné velmi osobité režii, která neotřepaně podtrhuje každý osudový a výrazný moment příběhu. Druhá polovina by byla až neúnosně depresivní, nebýt postavy Lily James, přinášející světlo do celého snímku i do života hlavního hrdiny. Závěr, společně s posledním dialogem filmu rozdává neuvěřitelné emoční rány a dokonale podtrhuje celý film i jeho motivy. Takto zpracované téma o tíze vlastní rodinné historie a vymanění se z jejího železného spáru při tvorbě vlastní rodiny je nadčasové, pravdivé a potřebné předávat dál. Pro mě první opravdová "must see" záležitost roku 2024. (12.02.2024)

9/10. Pro nejlepší divácký zážitek si toho o filmu dopředu moc nezjišťujte, protože pokud o rodině Von Erichových nevíte nic a o wrestlingu víte jen to, že prostě existuje, budete dvojnásob zasaženi. Filmu se podařilo vše - ať už je to skvělá kamera, střih, dobře vybraný soundtrack, bravurní vykreslení všech zúčastněných postav nebo umění naprosto autenticky přenést atmosféru 80. let na americkém venkově. Vše se podařilo a já z filmu nemohl po celou jeho stopáž spustit oči. Spíš to na mě působilo tak, že měl film něco okolo 80 minut, strašně rychle mi to uteklo. Malou výtku mám snad jen u toho, že film mohl být o 10 minut delší a dát trochu více prostoru oběma ženským postavám. Dojemný, skvěle natočený a zahraný snímek, který skládá poctu celé rodině. Jako Češi rozumíme takřka všemu - fotbalu, hokeji, tenisu, basketu, boxu a po tomto snímku si troufám tvrdit, že budeme experti už i na wrestling. Poslední dobou se všeobecně točí neskutečně kvalitní snímky a tohle je jeden z nich. V žádném případě byste si neměli The Iron Claw nechat ujít! (08.02.2024)

Nikdy se mi nepodařilo podlehnout kouzlu wrestlingu a do dneška ho považuji spíš za divadlo než sport. V tomhle kousku, ale vztah k wrestlingu nehraje roli a prim hraje rodinné drama v retro hávu kde tatík byl docela kretén a postupem času stíha rodinu jedna tragédie za druhou. Natočené je to celkem hezky a ani Effeon v He-Man módu mi tu moc nevadil, ale ve scénáři to kulhá minimálně na jednu nohu a po stránce emocí mě to úplně minulo. Přitom bych čekal že mě to sílou příběhu založeném na skutečnosti (jakkoliv upraveném pro potřeby filmu) strhne tak jako jiná podobná “sportovní” dramata. Bohužel nestalo se…60% (09.03.2024)